Koho Zeman jmenuje šéfem Nejvyššího soudu? Po Fialovi a Fremrovi se objevují i další jména | info.cz

Články odjinud

Koho Zeman jmenuje šéfem Nejvyššího soudu? Po Fialovi a Fremrovi se objevují i další jména

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Nejvyšší soud je po odchodu Pavla Šámala k Ústavnímu soudu už více než dva měsíce bez řádného předsedy. Toho má vybrat a jmenovat prezident Miloš Zeman. Logickým nástupcem by byl aktuální „zastupující předseda“, jinak řádný místopředseda soudu Roman Fiala, který se v jeho čele osvědčil i v současných těžkých časech. Prezident si ale dává na čas a celý proces probíhá z jeho strany přesně tak, jak by neměl: netransparentně, v tichosti a autoritativně. Rovněž kvůli překryvu aktuálně důležitějším problémem, koronavirovou krizí, jsou místo informací k dispozici jen dohady, polopravdy, nebo možná i cíleně šířené dezinformace. V justičních kuloárech se ale nyní mluví o tom, že jasno bude už během několika dnů. Skutečně?

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se stal v únoru soudcem Ústavního soudu, jeho funkce tak zanikla. S ní spojené pravomoci připadly místopředsedovi Nejvyššího soudu Romanu Fialovi, jenž se obrnil mlčením s poukazem na to, že vzhledem k výběru nového šéfa Nejvyššího soudu mu nepřijde vhodné se nyní prezentovat. Vydal pouze krátké prohlášení: „Vylučuji v tomto období jakékoli zásadní a koncepční zásahy do dosavadního bezproblémového chodu Nejvyššího soudu.“

Stala se ale neočekávaná věc, do Česka dorazila koronavirová nákaza a Nejvyšší soud musel, jako jiné instituce v zemi, přijmout zásadní opatření a obrátit svůj chod naruby. Fiala tak dostal příležitost ukázat, jak dokáže soud vést, a to v opravdu složitých časech. Evidentně uspěl. Podle informací, které má INFO.CZ k dispozici, se práce Nejvyššího soudu, u něhož prakticky nedochází k veřejným jednáním, ani v posledních měsících nezpomalila, naopak je efektivnější.

Vypovídající je rovněž informace, že se Fialovi podařilo sehnat pro své lidi roušky i v nejkrizovějších okamžicích v polovině března, kdy prakticky nikde nebyly k dostání, a to od společnosti Lůžkoviny Brno. V budově Nejvyššího soudu bylo jejich nošení povinné dříve, než se tak stalo v celé České republice. Z dalších zásob pak Nejvyšší soud dokonce půjčil 100 kusů roušek Ústavnímu soudu, dočteme se v aktuálním čísle jeho časopisu Aequitas.

V souvislosti s nástupcem Pavla Šámala padla dosud čtyři jména: vedle zmiňovaného Romana Fialy jde o místopředsedu Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra, favorita ministryně spravedlnosti a Zemanovy justiční poradkyně Marie Benešové a místopředsedu Ústavního soudu Jaroslava Fenyka, o kterém psala Česká justice. Podle informací Lidových novin pak může jít o soudce Nejvyššího soudu Jiřího Pácala.

Jmenování Fenyka by bylo nejkomplikovanější, prezident by totiž měl nového šéfa vybrat z řad soudců Nejvyššího soudu. I když v justici neexistuje nic jako kariérní řád a nikdo nemá další profesní postup jistý, bylo by to v tomto případě také logičtější a spravedlivější, aby se novým předsedou stal člověk s místopředsednickou či jinou výraznou profesní zkušeností.

V této souvislosti se ale objevilo rovněž jméno advokáta, bývalého náměstka nejvyšší státní zástupkyně či neúspěšného kandidáta na ústavního soudce i zástupce veřejného ochránce práv Zdeňka Koudelky. „Podle informací Respektu z justičních kruhů kontaktoval některé soudce Nejvyššího soudu v uplynulých dnech zástupce Hradu, který se jim představil jako spolupracovník jednoho z nejbližších poradců prezidenta Miloše Zemana. U každého ze soudců – jak tvrdí zdroje Respektu – zjišťoval, zda by v případě svého jmenování předsedou Nejvyššího soudu souhlasili s přidělením brněnského právníka Zdeňka Koudelky k této instituci. Právě souhlas s Koudelkou byl při schůzkách stanoven jako podmínka pro případné potvrzení do funkce,“ napsal před týdnem Respekt.

Otázkou ale je, zda zapojení Zdeňka Koudelky není jen určitou informační hrou. „Také jsem o tom slyšel, ale nechce se mi tomu věřit. Bylo by to absurdní,“ sdělil mi například jeden ze zástupců Nejvyššího soudu. Jmenování Koudelky, který je například spojován s amnestií prezidenta Václava Klause a v současnosti má blízko k hnutí Trikolóra, by takřka jistě vyvolalo protesty veřejnosti a bylo by jen obtížně zdůvodnitelné.

Proč si dává prezident Miloš Zeman s volbou takto na čas, není každopádně jasné. Nekomentuje, z jakého okruhu osob vybírá, s kým se v této věci schází, ani kdy bude v celé věci jasno. Jednou se tak objeví informace, že již byl k povýšení vybrán Fiala, podruhé že půjde přece jen o Fremra a potřetí, že by mohl dostat šanci ještě jiný z řadových soudců Nejvyššího soudu.

A nyní? Začátkem roku se právě na Nejvyšším soudu říkalo, že pokud by se prezident skutečně rozhodl pro Fremra, vzhledem k jeho aktuálním závazkům by mohlo dojít k jeho jmenování někdy touto dobou. Podle nejčerstvějších zpráv z justičních kuloárů dojde k rozuzlení celé věci během příštích dnů. Co to znamená, ale nevíme.

Je fér dodat, že prezident Zeman dosud vybíral vrcholové představitele justice co do osobností správně, i když si s informováním veřejnosti hlavu taky zrovna nelámal. Pachuť z jeho aktuálního tajnůstkářství a neodůvodněného prodlužování období, kdy je Nejvyšší soud bez řádného předsedy, ale zůstává. Snad také ji nakonec překryje, že v čele Nejvyššího soudu bude nakonec přece jen ten správný právník.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud