Kolik trestných činů se točí kolem Andreje Babiše? Týden v právu komentuje Jan Januš | info.cz

Články odjinud

Kolik trestných činů se točí kolem Andreje Babiše? Týden v právu komentuje Jan Januš

Poslanci plodí legislativní zmetky, říká kandidát na šéfa lidovců Marek Výborný. Na brněnských právech mění děkana, Markétu Seluckou brzy vystřídá Martin Škop. Týdnu ale samozřejmě vládla kauza spojená s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a údajným únosem jeho syna na Krym. Má přitom nezpochybnitelný právní rozměr a skvěle slouží i k názorné ukázce fungování jednotlivých institutů.

I když Andrej Babiš všechna nařčení odmítá, je faktem, že kauz s potenciálním trestněprávním přesahem se kolem předsedy vlády točí až příliš.

Presumpce viny, nebo neviny? 

Premiér a s ním jistě i prezident Miloš Zeman mohou mluvit o presumpci neviny, na kterou Česká republika přísahá už na ústavní, tedy na té nejvyšší, úrovni, a mají v mnoha ohledech pravdu. Dokud pravomocně nerozhodne soud, musíme na jakéhokoliv člověka hledět jako na zcela nevinného, a to i když je toho času předsedou vlády.

S politikou se ale naopak dlouhodobě pojila spíše neparagrafovaná presumpce viny. To už zjevně neplatí, buďme tedy moderní. Ale. Uznávají zmínění politici presumpci neviny třeba u takového Zdeňka Bakaly? A znovu připomeňme, že on není, naproti premiérovi, ani trestně stíhán. Pak ta učená slovíčka nějak pokulhávají.

Advokát Lukáš Bohuslav, který působí na pražské právnické fakultě a v renomované kanceláři Gřivna & Šmerda, se v rozhovoru pro E15 navíc zamyslel nad tím, jaké trestné činy mohou být v onom podivném případu Andreje Babiše mladšího ve hře.

„Trestní zákoník zná například paragraf zavlečení osoby do ciziny. Tady by ale mohla policie premiéra podezírat jen z napomáhání či z navádění. Mohlo by se jednat také o „pouhé” omezování osobní svobody, kde by to v případě syna bylo složitější, protože by byl vyžadován souhlas s trestním stíháním,” uvedl například.

Blízký příbuzenský vztah je v trestním právu v mnoha ohledech určující. Podle trestního řádu může totiž například syn, ale stejně tak dcera, odepřít výpověď o otci, pokud by mu tím způsobili nebezpečí trestního stíhání.

 Ale pozor, to pravidlo je složitější a jeden z odstavců jej v mnoha ohledech prolamuje. Navíc, právo odepřít výpověď neznamená možnost se s policií vůbec nebavit a zcela ji ignorovat. Člověk například musí k výslechu dorazit, a tam s takovýmto odůvodněním výpověď odepřít.

Další vývoj celé této kauzy tak může posloužit i jako názorná instruktáž k tomu, jak vlastně přesně funguje ten který paragraf trestního práva. To není málo, ale asi bychom se v České republice raději obešli bez toho.

Co v právu čekat od Jaroslava Kubery?

Senátoři si ve středu zvolili nového předsedu, stal se jím výrazný Jaroslav Kubera z ODS. Člověk, který se, soudě z jeho veřejných vystoupeních na různých odborných fórech a konferencích, nebojí jako neprávník mluvit o právu a zákonech.

To je jen dobře, předseda Senátu by měl hrát v legislativním procesu výraznou roli a lze předpokládat, že u Kubery tomu tak skutečně bude. Zároveň jde o politika, kterému vadí přebujelost regulace, složitost jednotlivých zákonů i jejich časté změny. Navíc o tom dokáže mluvit naprosto srozumitelným a lidovým jazykem, tak jako jeden z nás. Takže je to dobrá zpráva, že se předsedou Senátu stal právě Kubera. Právnímu a legislativnímu prostředí to může prospět.

„Hlavní poslání horní komory Parlamentu v tomto volebním období je ochrana Ústavy, demokracie a svobody,” uvedl v jedné ze svých prvních reakcí. Tak tedy hodně sil do boje!

Lidovci proti legislativním zmetkům?

Sympoziu Aktuální právní problémy exekucí, které proběhlo před týdnem v rámci Pražského právnického podzimu, už jsme se sice věnovali, ale otevřeme ho nyní ještě v dalších rozměrech. Poslanec Marek Výborný, možný nový šéf lidovců a předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, na něm totiž potvrdil, že Poslanecká sněmovna plodí legislativní zmetky. Čímž navázal na předešlá slova prezidenta Exekutorské komory ČR Vladimíra Plášila.

Poslanci navíc podle Výborného soutěží o to, kdo z nich podá více pozměňujících zákonů a ve chvíli, kdy probíhá diskuse o jejich odměňování, se toto počínání jen násobí.

Nové zákony by ale podle něj měly mít smysl a účel, poslanci by měli být při navrhování vedeni určitou vizí. Pléduje rovněž za to, aby změny byly připravovány komplexně. Tak jako se to nedávno stalo například u insolvenčního zákona. Je ale velkou otázkou, jestli právě tento mnohokrát novelizovaný předpis, působí jako ten nejvhodnější příklad. Ale to teď nechme být.

Bývalý učitel Výborný, mimochodem syn emeritního soudce Ústavního soudu, nynějšího soudce Nejvyššího správního soudu a rovněž někdejšího vrcholného lidoveckého politika Miloslava Výborného, to říká moc pěkně.

Podobná slova by zcela jistě pronesl i již zmíněný nový předseda Senátu Jaroslav Kubera a je dost možné, že je dokonce už i několikrát pronesl Tak ale doopravdy, přestaňme o tom jen mluvit a pojďme s tím něco dělat.

I tam, kde je dobré měnit zákon, není dobré zákon měnit

Ze zmíněného sympozia ale připomeňme ještě vystoupení místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy. Ten bezprostředně reagoval na Výborného slova konstatováním, že takovéto myšlenky, když zaznívají od legislativce, právníky vždycky potěší. Přidal k tomu ještě dobrý bonmot: I tam, kde je dobré měnit zákon, není dobré zákon měnit.

I zjevné chyby totiž můžeme překonat takzvanou výkladovou praxí. Neboli uplatňováním zdravého rozumu. Sice pak dojdeme rovněž k tomu, že co je psáno, nemusí být dáno, ale pokud to všem prospěje, tak proč ne. Nemluvíme tu o určité zvůli, o snaze stavět se zákonodárci, ani o ignorování jasného znění zákona. Mluvíme o překonávání chyb, zjevných rozporů, nelogičností. Jistě, dáváme tak různým vykladačům a také soudcům velkou moc, ale nemělo by tak tomu skutečně být?

Roman Fiala však uchopil rovněž téma exekucí, a to celkem nezvyklým způsobem. Připomněl totiž střední vrstvu obyvatelstva. Podle něj se právě na tyto lidi zapomíná. Nesou totiž velkou daňovou zátěž, zaváděná opatření dopadají přímo na ně, nikdo ale podle Fialy nepočítá s tím, že by jim také něco odpustil. Na rozdíl od těch nejchudších. Jak daleko je pak k demoralizaci? A na to se ptejme s místopředsedou Nejvyššího soudu i my.

Škop střídá Seluckou, brněnská práva mění děkana

Na brněnských právech budou mít příští rok nového děkana. V pondělí si totiž Akademický senát Právnické fakulty Masarykovo univerzity vybral v poměrně vyostřeném souboji současného proděkana a právního teoretika Martina Škopa. Porazil tak současnou děkanku, expertku na občanské právo Markétu Seluckou, ta ale v úřadu zůstane ještě do konce března příštího roku.

„Mým hlavním cílem je otevřít co nejširší diskuzi a dát prostor rozvoji nejlepších nápadů pro další rozvoj fakulty. Mluvit musíme například o podobě vzdělávání na naší fakultě. Rád bych všechny kolegy, studenty i zaměstnance fakulty motivoval k další práci,“ cituje Škopa online.muni.cz.

Úspěšný tak nebyl ani třetí kandidát, Filip Křepelka, který se proti současnému vedení fakulty už delší dobu výrazně vymezuje.

Mimochodem, touto personálií se promění i genderové poměry ve vedení českých právnických fakult. Zatímco nyní jde o vyrovnaný stav, kdy právě brněnská a olomoucká práva vedou ženy a ta pražská a plzeňská muži, od 1. dubna převládne silnější pohlaví. Tak uvidíme, co nového to do vzdělávání juristů přinese.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud