Kolik vlastně stojí advokáti? Daniela Kovářová to prozrazuje v nových knihách | info.cz

Články odjinud

Kolik vlastně stojí advokáti? Daniela Kovářová to prozrazuje v nových knihách

Po staletí se traduje, že jsou advokáti drazí. Kolik tedy jejich služby stojí a jak určují své ceny? Co všechno do nich započítávají? Jaký je rozdíl mezi smluvní odměnou a penězi, které klient zaplatí právníkovi podle advokátního tarifu? Nejen na tyto otázky odpovídá v nové příručce „Jak vyjednávat o odměně aneb Nejsme si všichni rovni“ bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Advokáti jsou, pokud jde o vlastní odměnu i peníze, které vydělávají, ve většině stále až přehnaně konzervativní. Zjistit na kolik jejich služby vyjdou třeba rovnou z webových stránek, se nám většinou spíše nepodaří. Velké právní firmy, které účtují vůbec nejvíce, jsou mnohdy zároveň v tomto i těmi největšími tajnůstkáři, na odměnách se totiž domlouvají až přímo s klienty.

Naopak bývalá ministryně spravedlnosti a nyní advokátka Daniela Kovářová, která rovněž občas spolupracuje s INFO.CZ, uvádí své finanční požadavky přímo na webu již několik let: „Klientům účtuji smluvní odměnu ve výši 3500 Kč za hodinu konzultace, jednání či zpracování dokumentace. Tato sazba obsahuje DPH, ověření podpisů, konverzi dokumentů i další případné výdaje s výjimkou cestovních nákladů, které s klientem dojednávám individuálně.“

Série knih o advokacii

Není tak náhodou, že právě ona vydala v nakladatelství Wolters Kluwer ČR příručku „Jak vyjednávat o odměně aneb Nejsme si všichni rovni“. Ta je součástí série „Jak (ne)dělat advokacii“, do níž zatím patří ještě jeden další titul nazvaný „Komunikace s klientem jako hra… i ta má svá pravidla“, na kterém Kovářová autorsky spolupracovala s odbornicí na komunikaci Ditou Fuchsovou.

Stejné nakladatelství rovněž letos vydalo komentář „Etický kodex advokáta“, který Daniela Kovářová napsala s místopředsedou České advokátní komory Tomášem Sokolem. O něco delší dobu je pak k dostání rovněž komentář k zákonu o advokacii a stavovským předpisům, stejně jako kniha o advokátním tarifu. Tyto publikace tak tvoří volnou a neformální řadu, která zájemcům umožňuje více nahlédnout pod pokličku advokátní profese.

Co potřebují vědět všichni podnikatelé

Zůstaňme ale u zmíněných příruček. Ty jsou v dobrém slova smyslu intuitivní, a to přesně tak, jak příručky mají být. Informace a návody, které si přečteme, totiž tak nějak známe, mnohdy si je ale neuvědomíme bez toho, aniž bychom si je právě někde v souhrnu přečetli. Knihy jsou díky svému stylu přístupné prakticky komukoliv, zaujmou nejen právníky, ale rovněž jejich klienty, kteří se mohou přiučit, jak to na druhé straně chodí.

Když se ale podíváme třeba do publikace o odměně, zjistíme už z názvu jednotlivých kapitol, že je vlastně užitečná pro všechny podnikatele a obchodníky bez ohledu na to, jakému oboru se vlastně věnují. Posuďte sami: Klient bez příjmu a co s ním dělat, Zálohy! Zálohy? Zálohy!, Hotovostní a bezhotovostní platby a komplikace s nimi spojené či třeba Hotové výlohy aneb o co vše se dá s klientem přít.

Jak vlastně účtují advokáti?

Už z názvu úvodu této publikace vyplývá, že o peníze jde v první řadě, a tak se do knihy konečně podívejme na to, jak to s nimi je. Je poměrně známo, že advokáti mohou účtovat několika různými způsoby a těm se podrobně věnuje i Kovářová. Smluvní odměnu – vedle vedle níž existuje ještě advokátní tarif, tedy vyhláška České advokátní komory, podle níž se účtuje, když se advokát a klient nedohodnou na jiných cenách – rozděluje podle tří různých přístupů: jako cenu služby, složitosti věci a konečně na takzvaný kabátový tarif.

Nejčastější hodinová odměna pak podle Kovářové činí jeden až tři tisíce korun. Pokud se ale chce klient s advokátem dohodnout na výsledné částce, kterou zaplatí, třeba i bez ohledu na to, kolik času právník na případu stráví, měl by si, s kapkou ironie, dát pozor i na to, jak přijde na první schůzku oblečený. „Někteří advokáti – zastánci kabátového tarifu – s lehkou nadsázkou uvádějí, že úvodní poradu s klientem ve skutečnosti věnují bedlivému průzkumu a vyhodnocení, jak velkou částku má klient určenu či vyčleněnu jako výdaj za právní pomoc. Sepis totožné smlouvy pak může chudou babičku z příhraniční vísky stát 2 000 Kč, zatímco manažera v obleku světové značky a v košili s manžetovými knoflíčky a vlastním monogramem 20 000 Kč,“ píše Kovářová (str. 24)

Jak pak dále rozebírá a jak jsme již i výše naznačili, vedle hodinové odměny fungují ještě další možnosti, jak advokáti účtují. Například za jednotlivé úkony, paušálně, při vyřízení celé věci, podílově či podle výsledku ve věci.

Jak správně komunikovat?

To všechno se pak odráží také v pravidlech správné komunikace, které opět platí pro prakticky jakékoliv obchodníky a jejich zákazníky. Vezmeme-li teď do rukou knihu „Komunikace s klientem jako hra… i ta má svá pravidla, základní přehled opět načerpáme už z názvu jednotlivých kapitol“. Tak třeba: Uměj se ptát a znej sílu argumentů, Poslouchej více, než mluv, poslouchej očima, Neboj se říci ne a nevím, Znej podpásovky a používej je s rozvahou, Nenech se vytočit, odhadni typy klientů či Nedělej to, co nechceš, aby jiní dělali tobě.

Což se zase odráží dál: tentokrát do advokátní etiky, která je naopak mnohem přísnější než u většiny jiných profesí. Na související knihy se ale podrobněji podíváme zase někdy jindy.


Citováno podle: Kovářová, Daniela., Jak vyjednávat o odměně aneb Nejsme si všichni rovni, Wolters Kluwer ČR, Praha 2019.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud