Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Bude z nového šéfa exekutorů Mesiáš, nebo sebevrah? Plášil musí najít světlo na konci tunelu

V příštích třech letech povede české exekutory nový prezident Vladimír Plášil. Funkci přebírá v těžké době. Exekutoři se svým postavením ve společnosti podobají spíše lovné a opovrhované zvěři než respektovaným právníkům. Plášil musí s tímto obrazem něco udělat. Stejně tak musí dávat pozor, aby ho neodrovnaly spory ve vlastní komoře. Ty největší se týkají zavedení místní příslušnosti exekutorů. Tato novinka by však mohla všechno vyřešit. Pokud právě v tomto bodu Plášil uspěje, exekutoři by mohli zahlédnout zase světlo na konci tunelu.

Plášil podle svých slov se zavedením místní příslušnosti souhlasí. Pokud budeme parafrázovat jeho slova, není však možné k této změně přistoupit skokově, ze dne na den, ale až po důkladném zvážení všech jejích souvislostí, zejména vyřešení důležitých finančních otázek. Plášil se chce inspirovat také Slovenskem, kde takzvaná teritoralita už zhruba rok funguje.

Jak uspokojit všechny?

Připouští přitom, že by k zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů mohlo dojít už během příštích tří let, kdy bude stát v čele komory. Pokud pro to učiní v politických jednáních potřebné kroky a odpůrcům teritoriality zároveň nabídne nutné ústupky, nekonečné hádky v komoře by mohly postupně utichnout.

Plášil v této souvislosti totiž ještě před volbami otevřel další důležité téma. Exekutorům by chtěl sehnat další práci. Novými možnostmi realizace a výdělků může uspokojit jak ty úřady, které jsou frustrované svými současnými příjmy, tak také ty dnes spokojené, nevidící v teritorialitě žádný smysl. Ztrátu části zakázek by tak mohly dorovnat novým druhem práce.

„Soudy například vůbec nevyužívají už 18 let existující možnosti, podle které nás mohou pověřovat konkrétními úkony ve výkonu rozhodnutí za úplně jiný tarif než proti soukromým osobám. Nepověřují nás doručováním, což je také velká škoda,” řekl například Plášil ve svém předvolebním rozhovoru pro INFO.CZ.

Dále mluvil třeba o depozitní činnosti nebo o zavedení předexekučního inkasa. Teď je ale ještě třeba najít pro tyto nápady politickou vůli a zamezit rovněž tomu, aby naopak exekutorům z dosavadního okruhu činností neubývalo.

Pozor na kompro

Omezení volné soutěže exekutorů by mohlo uklidnit také veřejnost. Podle Plášila by mělo být zavedení místní příslušnosti spojené rovněž s přehodnocením zásady, že je na exekutory třeba nahlížet jako na podnikatele. Soudní exekutoři sice budou z povahy své profese vždy ti zlí, nemuseli by ale už být tolik zlí. Nálady by se mohly uklidnit nejen v komoře, ale také ve společnosti.

Plášil nesmí během příštích třech let udělat žádnou chybu. Pokud má mít v komoře klid, nesmí ustoupit z cesty místní příslušnosti, zároveň ale musí nabízet jejím odpůrcům jasné kompromisy. Jde o peníze. A tak se všichni spokojí jen s řešením, při kterém nebude nikdo z nich tratit neúměrně moc.

Pokud však nový prezident chybu udělá, může ho stihnout podobný osud jako jeho předchůdkyni Pavlu Fučíkovou. Skandalizace. V éře fake news patrně nikdy nebude o nějaké to kompro nouze. Může přitom přijít z jakékoliv zájmové strany a vůbec to nemusí být zevnitř komory.

Na něco takového by pak Plášil doplatil nejen jako prezident Exekutorské komory, ale rovněž jako soudní exekutor. Pokud začne být jeho jméno přetřásáno alespoň ve zdánlivě negativních souvislostech, může přijít také o zakázky. Jeho vrcholová mise by pak byla spíše než mesiášká sebevražedná. 

Čeká exekutory pevná ruka?

Jaký ale Plášil vlastně bude šéf? Připomeňme jeho hodnocení, které pro INFO.CZ pronesla právě Pavla Fučíková. Mluví o něm velmi pěkně, dokáže prý exekutory podržet: „Je to člověk, který pro komoru dýchá. Ať má k němu kdokoliv jakoukoliv výhradu, je velmi pracovitý a je na něj stoprocentní spolehnutí. Vystupuje profesionálně, možná není tak razantní, jak by možná někdo chtěl, ale je otázka, jestli máme být tak razantní. Hlavou zeď neprorazíme, to se ukázalo. Boj s ministerstvem byl předem prohraný a je ztráta času s ním bojovat, je potřeba spíše hledat kompromisy.”

Jeho odpůrci by patrně přišli s jiným hodnocením, ale je jisté, že pokud Plášil ke komoře přistoupí stejně jako ke svému exekutorskému úřadu, bude ji držet pevnou rukou. „Ke skloubení těchto dvou činností je nutné, aby si byl člověk schopen svůj úřad hlídat. To znamená průběžně kontrolovat. Aby lidé neměli pocit, že když šéf není doma, mají „myši pré”. Zastávám zásadu, že by soudní exekutor, který stojí v čele úřadu, měl vědět o všem, co se na něm děje,” popisoval nedávno v rozhovoru pro INFO.CZ. Vypadá to, že právě to Exekutorská komora silně potřebuje.

Příležitost znovu rozehrát hru

Dnešním zvolením nového prezidenta Exekutorské komory ČR také téměř skončila obměna vedení nejdůležitějších právnických organizací v zemi. Už loni si nového šéfa zvolili advokáti, stal se jím Vladimír Jirousek. Ještě dříve k podobnému kroku přistoupili státní zástupci, ti dali důvěru Janu Latovi.

Soudce dál vede Daniela Zemanová, podobně ale jako prezidentka podnikových právníků Marie Brejchová prošla loni úspěšně volbami a obnovila si tak mandát. Z právních profesních komor čekají volby v nejbližší době notáře, příští rok.

„Nové prezidium do značné míry naváže na své předchůdce. Určitě chceme být i nadále partnerem zákonodárných sborů a exekutivy, zejména ministerstva spravedlnosti. A dále všech profesních komor s akcentem na úzkou spolupráci s Českou advokátní komorou a Notářskou komorou. Pokračovat bychom chtěli rovněž ve spolupráci s Unií státních zástupců a se Soudcovskou unií,“ sdělil ostatně Plášil krátce po svém zvolení.

Stále častěji se mluví rovněž o tom, že brzy budeme mít také nového ministra spravedlnosti. Tato situace tak vybízí i k tomu, aby se s českým právem začala hrát nová hra. Ideálně jednodušší a přímější, než tomu bylo dosud.

Vladimír Plášil je soudním exekutorem od roku 2001, kdy tato profese v České republice vznikla. Před tím se věnoval zejména advokacii, ještě dříve pracoval na prokuratuře. Od vzniku Exekutorské komory ČR zasedá téměř nepřetržitě v jejím prezidiu a od roku 2015 působí jako její viceprezident. V minulosti byl rovněž členem Legislativní rady vlády. Stojí v čele středně velkého pražského úřadu, pracuje pro něj asi 25 lidí.
Kdo je Vladimír Plášil?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1