Články odjinud

KOMENTÁŘ: I při bezplatné právní pomoci jde o peníze. Na spravedlnost by ale brzy mělo dosáhnou více lidí

KOMENTÁŘ: I při bezplatné právní pomoci jde o peníze. Na spravedlnost by ale brzy mělo dosáhnou více lidí
 

Přístup k právu a spravedlnosti je dosti drahý. Neexistuje elektronická Sbírka zákonů a celý právní systém je tak složitý, že se v něm mnohdy nevyznají ani odborníci. Seznámit se s jednotlivými, a třeba i základními, pravidly tak není za současné situace vůbec jednoduché. Dobrou zprávou alespoň je, že by se od července měla rozšířit bezplatní právní pomoc, poskytovaná advokáty. Vzhledem k novým pravidlům lze totiž předpokládat, že by na ni mohlo dosáhnout více potřebných lidí. Alespoň tedy těch nejchudších. Škoda, že jich nebude ještě více.

Pojďme si pro začátek připomenout základní fakta a také trochu počítat. I když jde o bezplatnou právní pomoc, jde totiž také v ní o peníze.

„Do současné doby byla bezplatná právní pomoc poskytována advokáty buď zcela zdarma či za sníženou odměnu, maximálně část režijních nákladů byla advokátům uhrazena Českou advokátní komorou, tedy opět z prostředků advokátů,” popisuje místopředseda České advokátní komory Robert Němec stále ještě platný stav věci, které by měl skončit 30. června.

„I poskytování právního poradenství v regionech bylo pro potřebné zcela zdarma a organizace šla na náklady České advokátní komory. I proto komora usilovala dlouhé roky o systémové řešení, aby nesuplovala stát, ale aby se stát na této pomoci podílel. S novelou zákona o advokacii se to konečně alespoň částečně podařilo,“ připomíná Němec nová pravidla zákona o advokacii, podle nichž se začne postupovat od začátku července.

Advokátů se tak této činnosti věnovali takzvaně pro bono, tedy v rámci své společenské odpovědnosti. Nyní se jim, právě s Němcem v čele, podařilo vyjednat nové podmínky. Automaticky to ale neznamená, že by se jen právní pomocí těm nejchudším mohli živit.

Začne se advokátům vyplácet bezplatná právní pomoc?

Jejich odměny má upravit vyhláška Ministerstva spravedlnosti, která je již podle České advokátní komory hotová a odevzdaná k publikaci, ve Sbírce zákonů ale stále ještě nevyšla. Za základní konzultaci by však podle ní měla advokátům náležet odměna ve výši 150 korun. Vzhledem k nákladům na provoz celé kanceláře jde spíše o zanedbatelnou částku a sám Němec ji označuje za symbolickou.

Je však možné, že se tato částka ještě o něco zvýší. „V tomto směru je nezbytné, aby advokátní stav vnímal, že výše uvedených odměn byla ze strany MSp navržena s ohledem na skutečnost, že ze strany advokacie a advokátů jde o aktivity v kategorii pro bono a ve své podstatě o veřejnou službu, která souvisí s výsadním postavením advokátů na poli poskytování právních služeb. Přesto bylo předsedovi uloženo, aby při příštím jednání s ministrem spravedlnosti tuto problematiku ještě jednou otevřel,” píše totiž Robert Němec v květnovém čísle časopisu Bulletin advokacie v rubrice aktuální zprávy z představenstva. O výši odměny by tak měl ještě jednat šéf České advokátní komory Vladimír Jirousek.

Každopádně by si advokáti měli v novém systému polepšit. Je to důležité. I když Česká advokátní komora připomíná, že si bude moci sáhnout prakticky na všechny ze zhruba 12 tisíců advokátů působících v České republice, půjde hlavně o ty, kteří se k bezplatné právní pomoci přihlásí dobrovolně. Těch už jsou nyní stovky.

Motivovat by je mohlo také to, že pokud žadatelům následně poskytnou i další bezplatné právní služby, stát jim zaplatí už zajímavější částky. Ty se budou počítat z advokátního tarifu, základní sazby pak budou sníženy patrně o pětinu. Řada advokátů přitom přiznává, že právě odměny stanovené na základě tarifu pro ně bývají i při běžných komerčních zakázkách ve svém souhrnu výhodnější než ty dojednané smluvně.

I když advokáti musí i při těchto poradách postupovat co možná nejlépe dovedou, za své rady totiž nesou přímou odpovědnost, k nejlepším výsledkům jistě povede i to, když se budou cítit za svou práci dostatečně oceněni a odměněni.

Nemělo by mít na bezplatnou právní pomoc nárok více lidí?

Náklady, které stát na tyto služby vynaloží, by se mu z dlouhodobého hlediska měly vyplatit. Spravedlnost by se totiž měla častěji dostat i těm, kteří nemají na její vymožení po vlastní ose peníze. A zajistit právě spravedlnost těm, kteří si ji bez ohledu na své sociální postavení zaslouží, jistě patří k základním úkolům demokratické a právního státu, jímž Česká republika jistě je a i do budoucna by měla být.

Je ale vlastně škoda, jak jsou pravidla na přiznání bezplatní právní pomoci přísná. Například na bezplatnou právní poradu, která bude trvat minimálně 30 a maximálně 120 minut, budou mít podle zákona nárok žadatelé, jejichž „průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátem”, nebo také jinou osobou předpokládanou zákonem.

Půjde tedy jen o ty nejchudší, advokátní služby si ale logicky nemohou dovolit ani ti, kteří mají peněz o trochu více. Je dobře, že daný paragraf alespoň obsahuje výjimku stanovující, že ze zvláštního zřetele hodných důvodů lze splnění podmínek spojených s průměrným měsíčním příjmem prominout.

O poskytnutí bezplatné právní služby pak mohou přitom požádat ti, „jejichž příjmové a majetkové poměry to odůvodňují”. I to by mohla být cesta do budoucna.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud