Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: I při bezplatné právní pomoci jde o peníze. Na spravedlnost by ale brzy mělo dosáhnou více lidí

KOMENTÁŘ: I při bezplatné právní pomoci jde o peníze. Na spravedlnost by ale brzy mělo dosáhnou více lidí
 

Přístup k právu a spravedlnosti je dosti drahý. Neexistuje elektronická Sbírka zákonů a celý právní systém je tak složitý, že se v něm mnohdy nevyznají ani odborníci. Seznámit se s jednotlivými, a třeba i základními, pravidly tak není za současné situace vůbec jednoduché. Dobrou zprávou alespoň je, že by se od července měla rozšířit bezplatní právní pomoc, poskytovaná advokáty. Vzhledem k novým pravidlům lze totiž předpokládat, že by na ni mohlo dosáhnout více potřebných lidí. Alespoň tedy těch nejchudších. Škoda, že jich nebude ještě více.

Pojďme si pro začátek připomenout základní fakta a také trochu počítat. I když jde o bezplatnou právní pomoc, jde totiž také v ní o peníze.

„Do současné doby byla bezplatná právní pomoc poskytována advokáty buď zcela zdarma či za sníženou odměnu, maximálně část režijních nákladů byla advokátům uhrazena Českou advokátní komorou, tedy opět z prostředků advokátů,” popisuje místopředseda České advokátní komory Robert Němec stále ještě platný stav věci, které by měl skončit 30. června.

„I poskytování právního poradenství v regionech bylo pro potřebné zcela zdarma a organizace šla na náklady České advokátní komory. I proto komora usilovala dlouhé roky o systémové řešení, aby nesuplovala stát, ale aby se stát na této pomoci podílel. S novelou zákona o advokacii se to konečně alespoň částečně podařilo,“ připomíná Němec nová pravidla zákona o advokacii, podle nichž se začne postupovat od začátku července.

Advokátů se tak této činnosti věnovali takzvaně pro bono, tedy v rámci své společenské odpovědnosti. Nyní se jim, právě s Němcem v čele, podařilo vyjednat nové podmínky. Automaticky to ale neznamená, že by se jen právní pomocí těm nejchudším mohli živit.

Začne se advokátům vyplácet bezplatná právní pomoc?

Jejich odměny má upravit vyhláška Ministerstva spravedlnosti, která je již podle České advokátní komory hotová a odevzdaná k publikaci, ve Sbírce zákonů ale stále ještě nevyšla. Za základní konzultaci by však podle ní měla advokátům náležet odměna ve výši 150 korun. Vzhledem k nákladům na provoz celé kanceláře jde spíše o zanedbatelnou částku a sám Němec ji označuje za symbolickou.

Je však možné, že se tato částka ještě o něco zvýší. „V tomto směru je nezbytné, aby advokátní stav vnímal, že výše uvedených odměn byla ze strany MSp navržena s ohledem na skutečnost, že ze strany advokacie a advokátů jde o aktivity v kategorii pro bono a ve své podstatě o veřejnou službu, která souvisí s výsadním postavením advokátů na poli poskytování právních služeb. Přesto bylo předsedovi uloženo, aby při příštím jednání s ministrem spravedlnosti tuto problematiku ještě jednou otevřel,” píše totiž Robert Němec v květnovém čísle časopisu Bulletin advokacie v rubrice aktuální zprávy z představenstva. O výši odměny by tak měl ještě jednat šéf České advokátní komory Vladimír Jirousek.

Každopádně by si advokáti měli v novém systému polepšit. Je to důležité. I když Česká advokátní komora připomíná, že si bude moci sáhnout prakticky na všechny ze zhruba 12 tisíců advokátů působících v České republice, půjde hlavně o ty, kteří se k bezplatné právní pomoci přihlásí dobrovolně. Těch už jsou nyní stovky.

Motivovat by je mohlo také to, že pokud žadatelům následně poskytnou i další bezplatné právní služby, stát jim zaplatí už zajímavější částky. Ty se budou počítat z advokátního tarifu, základní sazby pak budou sníženy patrně o pětinu. Řada advokátů přitom přiznává, že právě odměny stanovené na základě tarifu pro ně bývají i při běžných komerčních zakázkách ve svém souhrnu výhodnější než ty dojednané smluvně.

I když advokáti musí i při těchto poradách postupovat co možná nejlépe dovedou, za své rady totiž nesou přímou odpovědnost, k nejlepším výsledkům jistě povede i to, když se budou cítit za svou práci dostatečně oceněni a odměněni.

Nemělo by mít na bezplatnou právní pomoc nárok více lidí?

Náklady, které stát na tyto služby vynaloží, by se mu z dlouhodobého hlediska měly vyplatit. Spravedlnost by se totiž měla častěji dostat i těm, kteří nemají na její vymožení po vlastní ose peníze. A zajistit právě spravedlnost těm, kteří si ji bez ohledu na své sociální postavení zaslouží, jistě patří k základním úkolům demokratické a právního státu, jímž Česká republika jistě je a i do budoucna by měla být.

Je ale vlastně škoda, jak jsou pravidla na přiznání bezplatní právní pomoci přísná. Například na bezplatnou právní poradu, která bude trvat minimálně 30 a maximálně 120 minut, budou mít podle zákona nárok žadatelé, jejichž „průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátem”, nebo také jinou osobou předpokládanou zákonem.

Půjde tedy jen o ty nejchudší, advokátní služby si ale logicky nemohou dovolit ani ti, kteří mají peněz o trochu více. Je dobře, že daný paragraf alespoň obsahuje výjimku stanovující, že ze zvláštního zřetele hodných důvodů lze splnění podmínek spojených s průměrným měsíčním příjmem prominout.

O poskytnutí bezplatné právní služby pak mohou přitom požádat ti, „jejichž příjmové a majetkové poměry to odůvodňují”. I to by mohla být cesta do budoucna.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232