Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Zruší poslanci zákony sahající až k císařství? Je to nadstranická otázka, právní řád je třeba vyčistit

KOMENTÁŘ: Zruší poslanci zákony sahající až k císařství? Je to nadstranická otázka, právní řád je třeba vyčistit

Poslanci ODS Marek Benda, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura a další poslali do legislativního procesu neobvyklý návrh zákona, kterým se zrušují obsoletní zákony ze začátků existence První republiky. Místo prošlých předpisů ale žádné nové nenavrhují. Nejsilnější opoziční strana tím zahajuje akci nazvanou Velký právní úklid, jíž chce zjednodušit a zpřehlednit český právní řád. Hodlá rovněž informovat o nové regulaci a iniciovat diskusi o právním prostředí. I když jde vlastně o politickou deklaraci a program, je to skutečně potřeba a mohla by to být nadstranická aktivita.

Je vlastně zcela druhotné, jaké konkrétní právní předpisy teď ODS navrhuje zrušit. Důležitá je samotná iniciativa a to, že politici druhé nejsilnější strany říkají přesně to, co po léta zaznívá na odborných konferencích a fórech, věnovaných právě kvalitě legislativního procesu a množství regulace, jíž jsme zavaleni a v níž se už snad nikdo nemůže bez dalšího stoprocentně vyznat.

ODS nyní problémy právního řádu pojmenovává z politických stran nejhlasitěji a volá po změnách. „Za nejhorší považuji - a to by myslím mělo být varující pro všechny - opakované výroky renomovaných právníků a soudců v médiích, že už se sami v té právní džungli nevyznají. Je potřeba něco dělat, mluvit o tom můžeme donekonečna. My jsme začali s konkrétní aktivitou, předložili jsme konkrétní zákony, které je potřeba zrušit. Takto musíme pokračovat dál a já opravdu věřím, že pro to získáme širší podporu,” říká v rozhovoru pro INFO.CZ předseda ODS Petr Fiala.

„V této iniciativě budeme pokračovat a postupně chceme projít všechny předpisy, které nám tu straší už desítky let zcela zbytečně. Zapojíme odborníky, profesní organizace, studenty a všechny, kterých se to týká, a takto právní řád postupně vyčistíme. Letos bychom chtěli uskutečnit zrušení všech nepotřebných zákonů z období první republiky. Je jich stále několik set platných,“ uvedl  již dříve předseda sněmovního Ústavně právního výboru Marek Benda.

Předpisy navazující na císařská nařízení

Prostřednictvím zmíněného návrhu by došlo ke zrušení 63 právních předpisů, zhruba třetina z nich jsou zákony, zbytek pak především nařízení vlády či jednotlivých ministerstev. U řady z nich je jen obtížné uvěřit, že jsou stále součástí českého právního řádu. Například zákon, týkající se splatnosti daně z válečných zisků nebo daně válečné, mění ještě císařské nařízení.

Neaktuální bude třeba i nařízení ministra financí o soupisu dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky, nařízení ministra financí ve srozumění s ministrem spravedlnosti o okolkování bankovek vydaných Rakousko-uherskou bankou a nalézajících se na území československého státu či zákon o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Zcela upřímně, dané právní předpisy jsou z dnešního pohledu spíše určitým historickým oříškem, které nám život nijak nekomplikují. Návrh na jejich zrušení má ale symbolický význam. Jde o signál, že politici hodlají se současným stavem legislativy konečně něco dělat.

Pojďme diskutovat

Daleko důležitější jsou tak zbývají dvě části ohlášené iniciativy: snaha diskutovat o českém právním řádu a zejména slibované přehledy nové regulace.

„Po každé schůzi také předložíme přesný seznam toho, co sněmovna schválila a jaké povinnosti lidem, firmám a institucím přibyly. Našim cílem je, aby tuto aktivitu převzal parlament, který o těchto věcech bude veřejnost automaticky informovat, uvedl předseda poslaneckého klubu strany Zbyněk Stanjura.

Udělat si přehled o tom, co je a o co není po právu, totiž není v současné situaci vůbec jednoduché. „Podle právního informačního systému ASPI bylo ve Sbírce zákonů publikováno od 28. 10. 1918 dosud celkem 33.616 právních předpisů, z toho za období od 1. 1. 1990 dosud to bylo 14.034. V roce 1985 bylo ve Sbírce zákonů uveřejněno 141 právních předpisů (zákonů, vyhlášek apod.), v roce 1995 celkem 318 právních předpisů, v roce 2017 to již bylo 476 právních předpisů.

Objem platných právních norem v českém právním řádu se neustále zvětšuje, počet přijímaných právních předpisů je výrazně vyšší než počet zrušovaných. Stejná situace je i ve vztahu k mezinárodním smlouvám, které jsou součástí českého právního řádu,” uvádějí totiž zmínění poslanci v důvodové zprávě k návrhu zákona, jímž chtějí rušit první obsolentní právní předpisy.

Jak se seznámit s právy?

Nejde teď ani tak o ty ohromující počty jako spíše o to, že i parlamentní strana musí ve své statistice odkázat na komerční právní informační systém. Na trhu není jediný, konkurují mu třeba Beck-online nebo Codexis. Aby je lidé mohli plně využívat, musí za ně logicky zaplatit. Závazný státní systém neexistuje, oficiální elektronická Sbírka zákonů totiž nefunguje.

K elektronické podobě té listinné se sice lze dostat na webových stránkách ministerstva vnitra, formálním pohledem ale není závazná. Soudy by tak například měly rozhodovat pouze podle toho, co vyšlo v listinné Sbírce zákonů, v praxi však používají soukromé právní systémy. Navíc, na webu Ministerstva vnitra jsou právní předpisy až od roku 1945.

Jak ale nyní ukazuje iniciativa ODS, určitě nelze říct, že by žádné z těch starších neplatily. Nejde také jen o to najít zákon či vyhlášku tak, jak původně ve Sbírce vyšly. Důležité je jejich aktuální znění, nebo to, které bylo účinné v době, kdy se stala situace, kterou třeba zrovna řešíme.

„Jedním z hlavních problémů v tomto směru je skutečnost, že nelze přesně říci, jaké právní předpisy jsou stále platné a jaké nikoliv, neboť neexistuje oficiální sbírka platných právních předpisů. Platné a účinné právní předpisy, stanovující v současné době práva a povinnosti občanům, jsou tak obklopeny množstvím obsoletních předpisů, které pro občana nemají ve skutečnosti reálný význam. Pro občana, jakož ale často i pro orgány státní správy je pak často velmi složité se ve změti právních předpisů vyznat a identifikovat, kterým z právních předpisů je třeba se při každodenní činnosti řídit. Takový stav ohrožuje právní jistotu občanů i řádné fungování státní správy,” dočteme se další platné argumenty v příslušné důvodové zprávě k návrhu zákona.

Samozřejmě, že je i tato snaha ODS politická a strana chce jejím prostřednictvím získat voličské body. Proč by nám to ale mělo vadit? Ano, ODS mohla k těmto krokům přistoupit, když sama vláda. Ale lépe někdy než nikdy.

Začít čistit právní řád je možná to nejlepší, co mohou politici v současné situaci dělat. Držme tak podobným iniciativám palce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1