KOMENTÁŘ: Zruší poslanci zákony sahající až k císařství? Je to nadstranická otázka, právní řád je třeba vyčistit | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Zruší poslanci zákony sahající až k císařství? Je to nadstranická otázka, právní řád je třeba vyčistit

KOMENTÁŘ: Zruší poslanci zákony sahající až k císařství? Je to nadstranická otázka, právní řád je třeba vyčistit

Poslanci ODS Marek Benda, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura a další poslali do legislativního procesu neobvyklý návrh zákona, kterým se zrušují obsoletní zákony ze začátků existence První republiky. Místo prošlých předpisů ale žádné nové nenavrhují. Nejsilnější opoziční strana tím zahajuje akci nazvanou Velký právní úklid, jíž chce zjednodušit a zpřehlednit český právní řád. Hodlá rovněž informovat o nové regulaci a iniciovat diskusi o právním prostředí. I když jde vlastně o politickou deklaraci a program, je to skutečně potřeba a mohla by to být nadstranická aktivita.

Je vlastně zcela druhotné, jaké konkrétní právní předpisy teď ODS navrhuje zrušit. Důležitá je samotná iniciativa a to, že politici druhé nejsilnější strany říkají přesně to, co po léta zaznívá na odborných konferencích a fórech, věnovaných právě kvalitě legislativního procesu a množství regulace, jíž jsme zavaleni a v níž se už snad nikdo nemůže bez dalšího stoprocentně vyznat.

ODS nyní problémy právního řádu pojmenovává z politických stran nejhlasitěji a volá po změnách. „Za nejhorší považuji - a to by myslím mělo být varující pro všechny - opakované výroky renomovaných právníků a soudců v médiích, že už se sami v té právní džungli nevyznají. Je potřeba něco dělat, mluvit o tom můžeme donekonečna. My jsme začali s konkrétní aktivitou, předložili jsme konkrétní zákony, které je potřeba zrušit. Takto musíme pokračovat dál a já opravdu věřím, že pro to získáme širší podporu,” říká v rozhovoru pro INFO.CZ předseda ODS Petr Fiala.

„V této iniciativě budeme pokračovat a postupně chceme projít všechny předpisy, které nám tu straší už desítky let zcela zbytečně. Zapojíme odborníky, profesní organizace, studenty a všechny, kterých se to týká, a takto právní řád postupně vyčistíme. Letos bychom chtěli uskutečnit zrušení všech nepotřebných zákonů z období první republiky. Je jich stále několik set platných,“ uvedl  již dříve předseda sněmovního Ústavně právního výboru Marek Benda.

Předpisy navazující na císařská nařízení

Prostřednictvím zmíněného návrhu by došlo ke zrušení 63 právních předpisů, zhruba třetina z nich jsou zákony, zbytek pak především nařízení vlády či jednotlivých ministerstev. U řady z nich je jen obtížné uvěřit, že jsou stále součástí českého právního řádu. Například zákon, týkající se splatnosti daně z válečných zisků nebo daně válečné, mění ještě císařské nařízení.

Neaktuální bude třeba i nařízení ministra financí o soupisu dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky, nařízení ministra financí ve srozumění s ministrem spravedlnosti o okolkování bankovek vydaných Rakousko-uherskou bankou a nalézajících se na území československého státu či zákon o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Zcela upřímně, dané právní předpisy jsou z dnešního pohledu spíše určitým historickým oříškem, které nám život nijak nekomplikují. Návrh na jejich zrušení má ale symbolický význam. Jde o signál, že politici hodlají se současným stavem legislativy konečně něco dělat.

Pojďme diskutovat

Daleko důležitější jsou tak zbývají dvě části ohlášené iniciativy: snaha diskutovat o českém právním řádu a zejména slibované přehledy nové regulace.

„Po každé schůzi také předložíme přesný seznam toho, co sněmovna schválila a jaké povinnosti lidem, firmám a institucím přibyly. Našim cílem je, aby tuto aktivitu převzal parlament, který o těchto věcech bude veřejnost automaticky informovat, uvedl předseda poslaneckého klubu strany Zbyněk Stanjura.

Udělat si přehled o tom, co je a o co není po právu, totiž není v současné situaci vůbec jednoduché. „Podle právního informačního systému ASPI bylo ve Sbírce zákonů publikováno od 28. 10. 1918 dosud celkem 33.616 právních předpisů, z toho za období od 1. 1. 1990 dosud to bylo 14.034. V roce 1985 bylo ve Sbírce zákonů uveřejněno 141 právních předpisů (zákonů, vyhlášek apod.), v roce 1995 celkem 318 právních předpisů, v roce 2017 to již bylo 476 právních předpisů.

Objem platných právních norem v českém právním řádu se neustále zvětšuje, počet přijímaných právních předpisů je výrazně vyšší než počet zrušovaných. Stejná situace je i ve vztahu k mezinárodním smlouvám, které jsou součástí českého právního řádu,” uvádějí totiž zmínění poslanci v důvodové zprávě k návrhu zákona, jímž chtějí rušit první obsolentní právní předpisy.

Jak se seznámit s právy?

Nejde teď ani tak o ty ohromující počty jako spíše o to, že i parlamentní strana musí ve své statistice odkázat na komerční právní informační systém. Na trhu není jediný, konkurují mu třeba Beck-online nebo Codexis. Aby je lidé mohli plně využívat, musí za ně logicky zaplatit. Závazný státní systém neexistuje, oficiální elektronická Sbírka zákonů totiž nefunguje.

K elektronické podobě té listinné se sice lze dostat na webových stránkách ministerstva vnitra, formálním pohledem ale není závazná. Soudy by tak například měly rozhodovat pouze podle toho, co vyšlo v listinné Sbírce zákonů, v praxi však používají soukromé právní systémy. Navíc, na webu Ministerstva vnitra jsou právní předpisy až od roku 1945.

Jak ale nyní ukazuje iniciativa ODS, určitě nelze říct, že by žádné z těch starších neplatily. Nejde také jen o to najít zákon či vyhlášku tak, jak původně ve Sbírce vyšly. Důležité je jejich aktuální znění, nebo to, které bylo účinné v době, kdy se stala situace, kterou třeba zrovna řešíme.

„Jedním z hlavních problémů v tomto směru je skutečnost, že nelze přesně říci, jaké právní předpisy jsou stále platné a jaké nikoliv, neboť neexistuje oficiální sbírka platných právních předpisů. Platné a účinné právní předpisy, stanovující v současné době práva a povinnosti občanům, jsou tak obklopeny množstvím obsoletních předpisů, které pro občana nemají ve skutečnosti reálný význam. Pro občana, jakož ale často i pro orgány státní správy je pak často velmi složité se ve změti právních předpisů vyznat a identifikovat, kterým z právních předpisů je třeba se při každodenní činnosti řídit. Takový stav ohrožuje právní jistotu občanů i řádné fungování státní správy,” dočteme se další platné argumenty v příslušné důvodové zprávě k návrhu zákona.

Samozřejmě, že je i tato snaha ODS politická a strana chce jejím prostřednictvím získat voličské body. Proč by nám to ale mělo vadit? Ano, ODS mohla k těmto krokům přistoupit, když sama vláda. Ale lépe někdy než nikdy.

Začít čistit právní řád je možná to nejlepší, co mohou politici v současné situaci dělat. Držme tak podobným iniciativám palce.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.