KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | Ačkoliv se jednu chvíli mohlo zdát, že je ohledně nového předsedy Nejvyššího soudu (NS) „vymalováno“, tak není. Podle všech indicií totiž prezident Miloš Zeman neakceptoval nápad Marie Benešové na jmenování Roberta Fremra. Důvodů může být hned několik. A, samozřejmě, není vyloučeno, že paní ministryně, pro niž má pan prezident nepochybně slabost, nakonec svého dosáhne. Ale prozatím je situace taková, že si Fremr v Haagu do Brna nebalí.
Miloš Zeman už učinil nedobrou zkušenost při minulém výběru předsedy NS, z něhož měl (do jisté míry oprávněný) pocit manipulace. Tehdejší předsedkyně soudu Iva Brožová vyjádřila některým brněnským justičním špičkám ochotu odejít, přičemž podmínkou bylo, že se jejím nástupcem nestane místopředseda Roman Fiala. Už tehdy měl být jako její nástupce coby favorit osloven také Robert Fremr, ale ten odmítl, neboť byl v Haagu poměrně krátkou dobu. Pavel Rychetský s Josefem Baxou tak „vymysleli“ Pavla Šámala, soudce s nepopiratelnou odbornou autoritou, leč se sklony k choleričnosti. Miloš Zeman byl pak postaven před hotovou věc a nechtěl-li, aby v čele soudu pokračovala Brožová, musel předložené řešení akceptovat. Manipulaci Zeman ovšem nemá rád, což pak vedlo k postupnému ochladnutí vztahů s oběma aktéry.
