PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Tento týden jsem se dozvěděl mnohé. Mohl bych jako odrazový můstek vzít vládní personální šachy, výsledky volebních prognóz, rozklad konzervativní části tuzemské levice – leč to jsou novinky, z nichž máte pocit, že pod sluncem nic nového není. Zaujala mne jiná věc.
Slyšel jsem zprávu o tom, že ve Francii chystají zákaz krátkých vnitrostátních letů. Když odněkud někam jede vlak méně než dvě a půl hodiny, nemáte tam co létat, hloubá moc zákonodárná – pěkně na nádraží a mašinkou! Francouzům se to mluví. Mají TGV a s těmi se za 150 minut dostanete třísetkilometrovou rychlostí leckam.
Kdybychom to zavedli u nás, zakázali bychom tak nanejvýš lety z Pardubic do Prahy (jež se stejně nekonají) a slavnou kašparovskou historii českého letectví bychom rovnou mohli přepsat. I když se ten náš courák nemůže TGV rovnat, než se dostanete z centra Prahy na Ruzyň nebo do Kbel, jste vlakem z Wilsoňáku v Pečkách. Než vás na letišti proklepnou stran bomb a nůžek v manikúře, postojíte si v klidu pár minut na nádraží v Kolíně. Když se letadlo zvedne nad ranvej, projíždí vláček Přeloučí, a kdyby za kniplem nakrásně seděl Šonka, procházíte se s ajznboňáckou jízdenkou po pardubické pěší zóně dřív, než éro stihne dosednout.
Ale o to ve skutečnosti nejde. Jde o teorii nového normálu. Jestli jste o ní ještě neslyšeli, vězte, že uslyšíte. Teorie se zpravidla nerodí přes noc. Nějakou dobu její výhonky třeba ani nebereme příliš na zřetel, neboť se podobají jen náhodným ohníčkům, které tu a tam bliknou ve tmě. Pak si jich v určitém okamžiku – zpravidla pozdě – všimnete a strhne se opona, za kterou jste dosud neviděli. V tomto případě opona jevištní demokracie a hroutícího se právního státu.
