PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Nekonečný covidový seriál byl v týdnu přerušen. Důvodem v tomto případě nebyly blížící se volby, fotbalová diskriminace ani hřmění pásů na východě Ukrajiny. Byly to Vrbětice, které získaly značku pitomé a nebezpečné špiónské hry. Možná nám při tom všem ale uniká to podstatné.
Přerušení covidového seriálu nedokázaly způsobit volby ocitnuvší se v pomalu (tak trochu božsky) meloucím mlýnku Ústavního soudu, a není se co divit. „Demokratický zápas“ tuzemských politických sil je provozován takovými výkony mnohých protagonistů, že to může vzrušovat snad jen pár sebemrskačů. Se seriálem nezamávaly ani mocné fotbalové skupiny, i když v poslední době vynesly silné trumfy diskriminace, presumpce viny nebo fanouškovskou demokracií zlikvidovaný nápad odsunout všechny ty Slavie, Sparty, Rangers a Ajaxy do okresních přeborů s hadrákem a kopat pořádnou mičudou nadále toliko na lince Anglie – Španělsko – Itálie. Konečně, seriálovou přestávku nezpůsobil ani smutek nad skonem fascinujícího, byť poněkud prostořekého vévody z Edinburghu, ani silnější hřmění pásů na východě Ukrajiny, ani sílící rasové nepokoje v severoamerických městech, ani nekončící zima v globálně se oteplujícím světě, natož pak nějaká malá helikoptéra poskakující po Marsu. Možná na jeden nebo dva dny sem tam někdo uzmul tomu mrňavému virovému zmetkovi kousek titulní stránky, ale hned zase „alou na věc“.
