PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Květen je v polovině, více než třetina roku za námi. Popravdě řečeno – zatím je to rok z hlediska vnitrostátního úplně plonkový, šedý a špatný. Normalizační.
Prvním tématem zůstává koronavirus. Jenže nám nějak mediálně zmutoval. Reportáže z nemocnic a z očkovacích center jsou jedna jako druhá – snad by se ani nemusely znovu a znovu točit, stačila by jedna „vzorová“, kterou by zdravotnické ministerstvo vydalo formou nějakého hodně závazného mimořádného opatření, a televize by ušetřily. Ono to ministerstvo dlouhodobě vyniká i na poli kreativity, takže by vzorovou reportáž rovnou mohl vytvořit nějaký povolaný úředník, někdo z věcně příslušného odboru – novináře by do toho ani nemuseli tahat.
Mohla by se vůbec vybudovat nějaká Ústřední půjčovna absolutní rovnosti, ve které by bylo všechno vzorové k zapůjčení zdarma, jen proti nějaké hrstce biometrických údajů vypůjčitele, pokud snad státu ještě něco chybí. Odpadla by tím spousta náročné logistické práce, v níž se stát předvádí jako velký kabrňák: například povinné testování před hospodami (až je jednou někdo otevře) by se stalo zbytečným, protože nějaký inteligentní antigenní aparát by pozitivního chlápka, který dostal nápad skočit si na jedno, sejmul hned v okamžiku, kdy by bral doma zevnitř za kliku. Významně by to vylepšily pirátské funkční náramky, které by se tudíž nevyráběly jen pro vězně, ale pro všechny, což by značně snížilo pořizovací náklady.
Navíc bychom se tím zařadili po bok těch nejprogresivnějších světových sil míru, porozumění a vskutku lidové demokracie, což bychom potřebovali jako prase drbání, jak upozorňuje například konzervativní kandidát na funkci německého kancléře. Prvenství jsme ale prošvihli, protože Globální půjčovna absolutní rovnosti se už buduje. Aspoň myslím, neboť jinak si nedovedu vysvětlit tu skvělou ideu, že vynálezci vakcín se mají vzdát svého duševního vlastnictví. Mělo by se na tom zapracovat pořádně. Návod už ostatně dávno a ve více verzích existuje. Třeba Ayn Randová před desítkami let v dystopické vizi o Atlasově vzpouře nechává promluvit vysokého státního činitele v souvislosti se záměrem zestátnit všechny patenty a autorská práva těmito slovy: „Nebudeme vydáni na milost kdejakému přivandrovalci s kdejakým novým nápadem. Nikdo za námi nebude chodit s nějakými zlepšováky a nebude nás tlačit do rozhodnutí, zda proděláme kalhoty, když ten zázrak koupíme, nebo zda je proděláme, když ho přenecháme konkurenci. S podobnými dilematy je konec! Nikomu nebude dovoleno rozhodovat o čemkoliv. Všechno bude rozhodnuto za něj, jednou provždy!“
