Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů

Prezentace klienta

KOMENTÁŘ L. VAJDY A B. BLAHUTOVÉ – SNIEHOTTA & VAJDA LEGAL | Vláda České republiky v pondělí schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Tento zákon provádí transpozici evropské směrnice o whistleblowingu, kterou jsou členské státy povinny inkorporovat do svých právních řádů nejpozději do prosince tohoto roku. Nová úprava si klade za cíl zvýšit ochranu oznamovatelů ve veřejné i soukromé sféře, usnadnit podávání oznámení a zajistit ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními. Řada podnikatelů bude ze zákona povinna zavést interní kanály pro oznamování. Za nedodržení povinností bude možné v závažných případech uložit pokuty dosahujících až 1 000 000 Kč nebo 5 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

Klíčovým pojmem návrhu je oznámení, které je vymezeno tak, aby pod něj bylo možné podřadit co nejširší okruh podání, a to i ta, která nesplňují některé formální náležitosti podání dle správního řádu. Oznámením se pro účely návrhu zákona rozumí podnět fyzické osoby obsahující informace o možném protiprávním jednání fyzické nebo právnické osoby majícím znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušujícím právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující týkající se některé z uvedených oblastí, které bylo nebo má být spácháno v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele a o němž se oznamovatel v této souvislosti dozvěděl.

Oznamovatelem nemusí být pouze zaměstnanec, ale například také na uchazeč o zaměstnání, stážista, dobrovolník, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), člen právnické osoby nebo člen jejího orgánu nebo osoba činná dle smluv o poskytování zboží, služeb, stavebních prací a podobně. Zaměstnanci nebo externí spolupracovníci či obchodní partneři jsou mnohdy prvními, kdo se dozví o protiprávním jednání či jiném škodlivém jednání uvnitř daného subjektu. Jejich motivace k podávání oznámení je tak klíčová při odhalování protiprávních jednání a jejich předcházení. Obavy z vyzrazení oznámení a s tím spojených odvetných opatření a také nedostatečné povědomí, však potenciální oznamovatele často odrazuje, což se má napříště napravit. 

Návrh zákona se vztahuje jen na vybrané rizikové oblasti jako finanční služby, ochrana spotřebitele, zadávání veřejných zakázek, ochrana osobních údajů a sítí elektronických komunikací, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrana životního prostředí a další. Lze doporučit, aby podnikatelé a další osoby rozšířily vlastní oznamovací systémy na veškeré protiprávní a jinak škodlivé jednání, což nejlépe odpovídá řádně nastavenému compliance programu, jak je popsáno dále.

Oznámení bude možné podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému nebo Ministerstvu spravedlnosti. V některých případech bude oznamovatel oprávněn oznámení zveřejnit. Varianta obrátit se bezplatně na ministerstvo poskytuje oznamovatelům širší ochranu zejména v případech, kdy jsou interní kanály nefunkční. Ministerstvo bude poskytovat také metodickou a odbornou pomoc.

Oznamovatel, který podal oznámení v dobré víře, nesmí být vystaven odvetným opatřením. Stejně jsou chráněny například i osoby oznamovateli blízké nebo právnické osoby, jejichž je oznamovatel členem. Za odvetná opatření lze považovat například odvolání, propuštění, převedení na nižší pozici, diskriminaci, kárné opatření, snížení mzdy, nátlak, zastrašování nebo odstoupení od obchodní smlouvy. Tyto osoby budou mít nárok na přiměřené zadostiučinění. Na druhou stranu ochrana oznamovatele není bezbřehá a nevztahuje se na vědomě nepravdivá oznámení, za něž může oznamovateli hrozit postih za přestupek nebo trestný čin křivého obvinění či pomluvy.  

Kontrolu nad dodržováním povinností dle návrhu zákona bude provádět u zaměstnavatelů oblastní inspektorát práce, v ostatních případech ministerstvo.

Vnitřní oznamovací systém

Zákon zavádí pro velké množství subjektů povinnost zřídit interní mechanismy, které umožní upozorňovat na protiprávní jednání a zajistí ochranu oznamovatelům včetně zachování důvěrnosti. Správou systémů lze pověřit externistu. V soukromé sféře se povinnost dotkne především zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci, zprostředkovatelů a poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění nebo investičních společností. Tito podnikatelé budou povinni zřídit vnitřní oznamovací systém, který kromě jiného zavede organizační opatření k podávání a posuzování oznámení. Základní informace o oznamování protiprávního jednání musí být zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na internetových stránkách. Oznamovateli musí být umožněno podat oznámení písemně nebo ústně a na jeho žádost i osobně. Nedostatkem návrhu zákona je, že výslovně nezakládá oprávnění podávat oznámení anonymně. Nehledě na to by zaměstnavatelé měli v rámci svých interních oznamovacích systémů tento způsob umožnit. 

Povinně se zřizuje funkce tzv. příslušné osoby, která přijímá a posuzuje podaná oznámení a vede evidenci o přijatých oznámeních. Příslušná osoba informuje oznamovatele o průběhu posouzení včetně výsledku, o kterém jej vyrozumí zpravidla do 30 dnů od přijetí oznámení (ve složitých případech lze lhůtu prodloužit o nejvýše 60 dnů). U důvodného oznámení příslušná osoba navrhne opatření k nápravě nebo předejití stejného chování do budoucna. Po celou dobu je třeba dbát na utajení údajů oznamující osoby. Příslušná osoba je povinna postupovat nestranně a zachovávat mlčenlivost. Funkcí příslušné osoby lze pověřit zaměstnance, člena orgánu nebo také externí osobu, u níž je výhoda ve větší nestrannosti a nezávislosti. Co se týče požadavků kladených zákonem na příslušnou osobu, musí být zletilá, plně svéprávná a bezúhonná. Nepochybně je však třeba trvat i na tom, aby měla morální kvality, znalosti a zkušenosti zaručující řádné plnění úkolů. Tuto funkci již nyní v řadě případů vykonává compliance officer. 

Vnitřní oznamovací systém je vhodné zavést pomocí přijetí interní směrnice o ochraně oznamovatelů, která komplexně upraví otázku whistleblowingu, kromě jiného podá přehled práv oznamovatelů a nastaví proces vyřizování oznámení i přijímání nápravných opatření. Informace by měly být srozumitelné a jasné a pro potencionální oznamovatele snadno přístupné. Samotné přijetí interní směrnice ovšem nestačí, je třeba, aby ji zaměstnanci znali a dodržovali, čehož se nejlépe dosáhne školením zaměstnanců a spolupracujících osob, které by se mělo v pravidelných intervalech opakovat. 

Ochrana oznamovatelů jako součást compliance programu

Ochrana oznamovatelů neoddělitelně tvoří součást tzv. compliance programů, jejichž význam výrazně stoupl se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob, kdy proti právnickým osobám může být vedeno trestní řízení a může jim být dle zákona uložen trest, jako je například zákaz činnosti, peněžitý trest nebo v krajním případě i zrušení právnické osoby. Vzhledem k tomu, že právnickým osobám lze přičítat trestné činy, které v rámci jejich činnosti nebo v jejich zájmu spáchali zejména jejich zaměstnanci, členové statutárního orgánu, společníci či jiné osoby mající vliv na jejich chod, musí mít právnické osoby možnost, jak se takovému postupu bránit. Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami stanovenými zákonem zabránila, přičemž jedním z účinných nástrojů je právě efektivní a funkční compliance program. 

Podnikatelé by měli přijmout na míru šitý compliance program zahrnující ochranu oznamovatelů. Ti, kdo doposud nenastavili vnitřní oznamovací systém, tak budou povinni učinit nejpozději do 31. března 2022. Ostatní by měli nastavená pravidla whistleblowingu revidovat a uvést do souladu se zákonem. V opačném případě se vystavují riziku uložení pokuty i nemožnosti zprostit se případné trestní odpovědnosti.

Mgr. Ing. Lukáš Vajda je advokát a společník advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal, Mgr. Barbora Blahutová je advokátkou tamtéž

SDÍLET
sinfin.digital