Komunisti chystali na rok 1990 novou ústavu. Otevřela by Národní frontu, tvrdil Čalfa | info.cz

Články odjinud

Komunisti chystali na rok 1990 novou ústavu. Otevřela by Národní frontu, tvrdil Čalfa

Je tomu přesně 30 let, co vyšlo černé na bílém, že vedoucí úloha komunistické strany v Československu skončila. 30. listopadu 1989 byl distribuován ústavní zákon, který ze socialistické Ústavy vypustil článek 4. Poslanci předpis schválili jen o den dříve, závazným se stal ale právě před 30 lety. Výraznou stopu v dalším znění onoho zákona zanechal rovněž profesor Zdeněk Češka, tehdejší rektor Univerzity Karlovy a dnešní emeritní společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

 

„Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa, dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence,“ formulovali komunisti v roce 1960 článek 4 Ústavy Československé socialistické republiky. Jeho odstranění o téměř 30 let později se stalo jedním z prvních výrazných úspěchů Občanského fóra a sametové revoluce jako takové.

Federální shromáždění návrh na změny Ústavy projednávalo v podvečer ve středu 29. listopadu 1989. Bylo lehce před sedmou hodinou, když k mikrofonu přistoupil tehdejší ministr Marián Čalfa, který měl být už brzy premiérem. Jeho prostřednictvím vláda nechtěla zrušit jen článek 4, ale rovněž šestý článek, věnovaný Národní frontě: „Národní fronta Čechů a Slováků, v níž jsou sdruženy společenské organizace, je politickým výrazem svazku pracujících měst a venkova, vedeného Komunistickou stranou Československa.“ Také mělo dojít ke změnám článku 16.

„Vláda Československej socialistickej republiky vám predložila návrh ústavného zákona, ktorým sa mení Ústava Československej socialistickej republiky. Podstatou tohto návrhu je zrušenie ustanovenia o vedúcej úlohe Komunistickej strany Československa v platnej Ústave, ustanovenia o Národnom fronte v jeho doterajšej podobe a nová formulácia ústavných základov kultúrnej politiky, výchovy a vzdelávania tým, že sa vypúšťa zmienka o marxizme-leninizme,“ uvedl podle stenoprotokolu Čalfa.

Pokračoval tím, že tyto návrhy odpovídají dlouhodoběji chystané nové Ústavě, která měla být podle původního plánu přijata v roce 1990: „Treba však povedať otvorene, že tento návrh zodpovedá i pripravovanej novej Ústave, a že nám ide taktiež o to, aby v Národnom fronte nastali skutočné partnerské vzťahy všetkých politických strán a organizácií, ktoré vychádzajú z jej programu. Ide teda iba len o urýchlenie toho, čo sme predpokladali uskutočniť v priebehu budúceho roka prijatím novej Ústavy.“

Čalfa zároveň naznačil, že zákony se teď budou měnit opravdu široce: „Súčasné spoločenské procesy, samozrejme, prinášajú celé spektrum názorov a postojov. Zmysel a pojatie dnešnej demokracie je však v tom, že by sa mali posudzovať vždy v ústavnom rámci a v súlade s právom. Tým, samozrejme, nechcem povedať, že všetky naše zákony sú zodpovedajúce. Naopak, mnohé sú nedokonalé. Bude treba uskutočniť celý rad závažných zmien v oblasti práva, najmä pokiaž ide o reguláciu vzťahov občana a spoločnosti, občana a štátu. Všetky tieto normy sú vo vysokom štádiu rozpracovanosti a pôvodný úmysel predložiť ich v určitom komplexe s Ústavou bude treba najmä z časových dôvodov prehodnotiť a urýchliť.“

Zpravodajem navrhované ústavního zákona byl ve Federálním shromáždění jeho dlouholetý poslanec a zejména respektovaný právník profesor Zdeněk Češka, dřívější děkan pražské právnické fakulty a od roku 1976 rektor celé Univerzity Karlovy.

Vládnímu návrhu profesor oponoval, zejména pokud šlo o článek 6, a to vysloveně z právních důvodů. „Tento článek po zrušení zákona o Národní frontě č. 128/1968 Sb., které bylo provedeno zákonem č. 146/1970 Sb., a to právě s odkazem na ústavní úpravu Národní fronty, představuje vlastně jediný právní základ Národní fronty. Proto ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů se zvláštním zřetelem na požadavek otevřenosti Národní fronty doporučují toto nové znění článku 6 ústavy:

„Národní fronta je politickým výrazem svazku národů a národností, sociálních vrstev a zájmových skupin. Mohou se v ní sdružovat politické strany, společenské a zájmové organizace,“ zachytil jeho zdůvodnění stenozáznam.

„Toto znění odpovídá nejen postulátu otevřenosti Národní fronty, ale i postulátu, aby z ustanovení článku 6 byla vypuštěna úprava vedoucí úlohy Komunistické strany Československa v Národní frontě. A odpovídá nakonec i požadavkům nové podoby Národní fronty, jak o tom před chvílí hovořil soudruh ministr Čalfa,“ dodal pak profesor Češka.

Poslanci na něj dali a článek 6 tak v tehdejší Ústavě zůstal, první demokratizační ústavní zákon tak lze nalézt pod číslem 135/1989, například na webu ministerstva vnitra v částce 31.

Původně socialistická Ústava z roku 1960 pak platila s množstvím změn až do rozpadu Československa. Ilustruje to dobře známý fakt, že zákony většinou jen pozvolna dohánějí realitu. Naplno se to ukázalo i v následujících 90. letech.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud