Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec okrádání ve směnárnách? Novela slibuje dvě hodiny na storno nevýhodné výměny

Konec okrádání ve směnárnách? Novela slibuje dvě hodiny na storno nevýhodné výměny

Zákazníci směnáren by měli mít nově právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. Částka je přitom kvůli možným spekulacím omezena na 1000 eur. Vyplývá to z novely zákona o směnárenské činnosti, kterou poslalo ministerstvo financí k připomínkám. Norma by měla ochránit zejména turisty před těmi směnárnami, které nabízejí nestandardní, pro klienty nevýhodné kurzy. Opatření ministerstvu financí navrhla loni Česká národní banka, která na činnost směnáren dohlíží. Stejnou změnu navrhli nedávno v rámci poslaneckého návrhu zástupci Starostů a nezávislých.

"Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba reagovat na nekalé praktiky některých směnáren při jednání se zahraničními turisty. Konkrétně se zavádí právo zákazníka odstoupit od smlouvy o provedení směnárenského obchodu do dvou hodin od provedení směny," uvádí materiál.

Limit částky má podle MF zabránit spekulacím na vývoj kurzu a zneužití práva odstoupit od smlouvy. „Limit ohraničuje běžné výměny hotovosti za strany turistů i tuzemských zákazníků. U vyšších částek, kdy je klient nucen předložit doklad totožnosti, se předpokládá zvýšená obezřetnost ze strany zákazníků,“ uvedl úřad.

Novela zákona dále zpřísňuje pravidla pro inzerci výhodnější nabídky kurzů a evidenční povinnosti směnáren. „U obchodů, kde je možné odstoupit od smlouvy, se ruší předsmluvní informace. Klient tak obdrží jeden doklad, kde budou uvedeny všechny pro něj potřebné informace,“ uvádí dokument.

Novela také vymezuje hranici mezi provozováním směnárenské činnosti a poskytováním platebních služeb. „Bude postaveno na jisto, že platba kartou ve směnárně při nákupu valut je směnárenským obchodem. V zákoně o platebním styku dochází v návaznosti na to k úpravě vymezení bezhotovostního obchodu s cizí měnou,“ uvedlo MF.

Směnné kurzy i výše poplatků se u jednotlivých směnáren mohou lišit. Směnárny je stanovují samostatně, nezávisle na kurzech vyhlašovaných centrální bankou.

Nová pravidla pro obor zavedl zákon o směnárenské činnosti, který byl schválen před pěti lety. Směnárníci podle něj musejí dát zákazníkovi doklad o směně peněz, údaje na kurzovním lístku se musejí uvádět v přiměřené velikosti daným a srozumitelným způsobem a směnárny nesmějí vyměňovat peníze za méně výhodných podmínek pro klienta, než je uvedeno v informaci o kurzech a poplatcích na kurzovním lístku. Zákon také stanovil, kdo může provozovat směnárenskou činnost a jaké povinnosti musí splnit, aby získal povolení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1