Loni jsme koupili knihy za milion, v nové studovně půjde být 24 hodin denně, říká děkanka olomoucké fakulty | info.cz

Články odjinud

Loni jsme koupili knihy za milion, v nové studovně půjde být 24 hodin denně, říká děkanka olomoucké fakulty

Olomoucká právnická fakulta se navenek výrazně mění, staví novou knihovnu a studovnu. Projekt, za který odpovídá děkanka Zdenka Papoušková, by měl být hotový ještě letos. „Knihovna má dnes pouhých 57 míst, její možnosti a provoz neodpovídají fakultním potřebám. V budoucnu by měla mít i se studovnou 187 míst a daleko větší prostory pro knižní fond, který postupně doplňujeme. Loni jsme nakoupili knihy za milion korun. Studovna bude v provozu 24 hodin denně,“ říká Papoušková v rozhovoru pro INFO.CZ. Nejde ale o jedinou novinku, s níž se může Právnická fakulta Univerzity Palackého (PF UP) pochlubit.

Co je na fakultě, stále ještě se začátkem roku 2019, nového?

Začnu od konce, tedy od toho nejaktuálnějšího. Od kolegů vím, že tu někteří lidé žijí již děkanskými volbami, které by měly být na podzim letošního roku. Největší novinkou, která je vidět již několik týdnů i navenek, je ale stavba nové knihovny a studovny, začaly bourací a přípravné práce.

Vizualizace dostavby Právnické fakulty Univerzity PalackéhoVizualizace dostavby Právnické fakulty Univerzity Palackéhoautor: Právnická fakulta Univerzity Palackého

Další aktuality vyplývají z politiky rektorátu, který usiluje o internacionalizaci studia a v rámci ní o rozšiřování studijních programů v angličtině. Akademický senát již záměr jednoho bakalářského studijního programu schválil, ale z debat s vedením univerzity vyplývá potřeba ještě dalších. Čeká nás tradiční konference Olomoucké právnické dny, Olomoucké debaty mladých právníků na podzim a další akce.

Pojďme tyto věci rozebrat postupně a začněme dostavbou. Budova B je na tom už hůř, než že by měla jen sundané logo, jak jsme před pár týdny viděli na sociálních sítích fakulty…

Ano, stavíme nové křídlo fakulty. Staveniště jsme předali firmě letos 3. ledna. V některých fázích se sice realizace projektu pozdržela, ale to úplně nezáleželo na nás. Informaci, že dostaneme dotaci, jsme obdrželi v roce 2017. Stavební práce se podařilo kvůli výběrovým řízením na veřejné zakázky zahájit až v lednu 2019. Stavba by měla být hotová do konce letošního října. V nové budově začneme učit v únoru 2020, stejně tak zahájí provoz knihovna a studovna. 

Jde tedy zejména o ně?

Ano, knihovna a studovna by měly být funkčně vyhovující a současně reprezentativní. Naše knihovna má dnes jen 57 míst, její provoz je tak omezený. V budoucnu bude mít i se studovnou 187 míst a daleko větší prostory pro knižní fond, který postupně doplňujeme. Loni jsme nakoupili knihy za milion korun, také díky projektu, i když jinému. Celou řadu zajímavých knih máme také v archivu, na novém místě je zpřístupníme.

Vizualizace dostavby Právnické fakulty Univerzity PalackéhoVizualizace dostavby Právnické fakulty Univerzity Palackéhoautor: Právnická fakulta Univerzity Palackého

Studovna bude v provozu 24 hodin denně. Studenti chtějí studovat v noci a my jim to umožníme, aby nemuseli jezdit třeba na lékařskou fakultu. Knihovna ale bude přes noc zavřená. Technicky celou záležitost ještě řešíme.

Na kolik stavba vyjde?

Dotace činí něco přes 41 milionů korun. My počítáme s tím, že minimálně dalších devět milionů bude muset fakulta investovat ze svých našetřených peněz. Osobně se – jak tak sleduji situaci ve stavebnictví – domnívám, že to bude daleko víc. Spolupracujeme s rektorátem UP – Právním oddělením a Oddělením veřejných zakázek UP, ale odpovědnost nesu já.

Vizualizace dostavby Právnické fakulty Univerzity PalackéhoVizualizace dostavby Právnické fakulty Univerzity Palackéhoautor: Právnická fakulta Univerzity Palackého

Bude knihovna přístupná i širší právnické veřejnosti?

Zatím se o této možnosti bavíme. Nechceme nikoho diskriminovat, ale knihovna by měla sloužit zejména pro potřeby fakulty a odbornou veřejnost, hlavně tedy pro naše studenty a akademiky. Umožníme vstup i jiným zájemcům, zřejmě na základě žádosti, ale úplně pro veřejnost patrně nebude Přece jen se jedná o fakultní knihovnu.

Zmínila jste zamýšlenou internacionalizaci studia. Jak je možné právě právo studovat mezinárodně? Půjde to patrně u mezinárodního práva, teorie práva či právní historie. Míříte ale i na české platné právo?

Naší prioritou je pořád pětiletý magisterský program v českém jazyce, máme ale rovněž navazující magisterský a doktorský studijní program v anglickém jazyce, který je směřován k mezinárodnímu a evropskému právu, tedy k tomu, co je uplatnitelné i za hranicemi České či Slovenské republiky. A podobně budeme postupovat i u nových bakalářských programů v angličtině.

Nejdále z nich je studijní program War and peace, na kterém spolupracujeme s Filozofickou fakultou UP. Začít by mohl v přespříštím akademickém roce. Jsou tam zahrnuty například i bezpečnostní záležitosti či humanitární právo. A do budoucna uvažujeme o programu Law and business. Tam jsme ale na počátku jednání.

Kdo u vás nyní studuje? Jaký je třeba poměr Čechů a Slováků?

Většinu tvoří studenti z České republiky, počet slovenských studentů se nám ale zvyšuje. Je to částečně i tím, že celá univerzita cílí podstatnou část uchazečské kampaně právě na Slovensko. Ale třeba v rámci Erasmu k nám přijíždějí studenti nejen z Evropy, ale i například z Mexika, Austrálie či Brazílie.

Co od internacionalizace očekáváte?

Kromě šíření dobrého jména fakulty a univerzity do světa, přiznejme si i ekonomický přínos. Jedná se totiž o placené studium. Ale v neposlední řadě v tom spatřuji otevírání možností i pro naše studenty a akademiky. Je to další rozměr fakultního života.

Čím se Právnická fakulta Univerzity Palackého, pohledem její děkanky, odlišuje od jiných právnických fakult?

Tradičně říkám, že studijním programem. Ten vychází z výsledků dotazníkových šetření a evaluací našich absolventů a zaměstnavatelů. Je jasné, že studenti musí získat teoretické poznatky, které mohou uplatnit v praxi. A vyšlo nám, resp. již bývalému vedení fakulty, že v té je základem občanské/soukromé právo. Rozsah výuky soukromého práva je tak oproti jiným právnickým fakultám u nás nadstandardní. Nechci tím ale říct, že naše fakulta poskytuje jen nejlepší soukromoprávní vybavení, já sama se totiž věnuji veřejnému právu. Výuka soukromého a veřejného práva, byť se to na první pohled nemusí zdát, je vyvážená.

Další věcí jsou pak naše právní kliniky. Studenti si nemusí hledat stáže třeba v advokátních kancelářích, ale praxi získají přímo v rámci fakulty. Setkají se s klienty a řeší jejich životní situace. Vyzkouší si tak případy od úplného začátku až do podání právní rady nebo do určitého závěru. A naši studenti chodí také učit právo na základní či střední školy. Vyzkouší si, jaké to je, někomu vysvětlovat, co to právo vůbec je.

Studenti se tedy, pokud mají zájem, se mohou už během studia na fakultě zapojit do praxe.

Přesně tak. Město Olomouc a tím i fakulta má určitý handicap. Je potřeba si uvědomit, že Olomouc je na tom, co se možností praxí týče, hůř než Praha a Brno. Praha má luxus velkých advokátních kanceláří, korporátů, bank, společností i úřadů, a stejně jako Brno i soudů či jiných justičních institucí. A tyto možnosti mají také tamní akademici. V Olomouci je příležitostí méně, ale snažíme se kromě právních klinik rozšiřovat i prostor pro praxe studentů.

Dále s oblibou říkám, že i město Olomouc dodává fakultě punc přitažlivosti. Také jde o velikost fakulty. Přece jen tu každý naváže kontakty, na kterých může stavět ve svém životě dál. V ročníku je 200 až 250 studentů, takže se všichni sice úplně dokonale neznají, ale vědí o sobě. Ti, co se seznámí, udržují kontakty i po ukončení studia.

Katedra soukromého práva působí hvězdně, řada jejích členů se podílela třeba na rekodifikaci soukromého práva. Jak se vám je daří v Olomouci udržet? Většina z nich totiž dojíždí…

To, že jsou tady, je zásluhou mé předchůdkyně – děkanky Milany Hrušákové, která je sem pozvala. Někteří z nich odešli z plzeňské fakulty, jiní přišli z Brna či z Prahy. A co je tady drží? Peníze nejsou. Ale jinak mám za to, že jim, stejně jako ostatním kolegům, poskytujeme kvalitní zázemí – od kanceláří, zahraničních výjezdů, nákupu literatury – pro jejich vědeckou i pedagogickou činnost. Ale v konečném efektu musím říct, že vlastně záleží na nich, že na fakultě chtějí být. Za to jim, ale nejen jim, patří poděkování.

Katedra je poměrně nezvykle spojena s pracovním právem…

Diskutovali jsme o tom s profesorem Ivo Telcem, který ji vede. A vzhledem k novému občanskému zákoníku a tomu, jak řeší závazky, lze podle jeho slov pracovní právo považovat za specifický závazkový vztah a patří tedy do soukromého práva.  I pro mě to zařazení pracovního práva bylo nezvyklé, dává to ale logiku a funguje to. Když se nad tím zamyslíme, dnes už ty průniky soukromého a veřejného práva, ale i jednotlivých právních odvětví, jsou tak velké, že nejdůležitější nakonec je, že s takovým zařazením souhlasí členové katedry.

Jak vypadá věda na fakultě?

Za ni jsme byli v minulosti kritizováni, ale teď musím kolegy opravdu pochválit. Fakultu se i díky vědě podařilo zviditelnit a máme díky tomu i vyšší rozpočet než dříve. Pořádáme konference, třeba zmíněné Olomoucké právnické dny či Olomoucký den soukromého práva a Olomoucké debaty mladých právníků. To jsou ty tradiční. Nejsou však jediné. Spolupořádáme například konferenci Obecních a městských policií, nebo u nás proběhla konference Unie obhájců či Kulatý stůl k mediaci. 

Pokud jde o projekty, tak třeba v úspěšnosti u GAČR jsme na tom dlouhodobě dobře, řekla bych, že lépe než jiné právnické fakulty. Loni nám z 11 podaných projektů vyšly čtyři, letos tři. Brno má dva, Praha jeden, o Plzni nevím. Nejsme na tom špatně ani v rámci univerzity. A daří se nám třeba i v interní vědecké soutěži. Vyhlašujeme letos nově rovněž tzv. nadstandardní projekty, jejichž řešitelem může být pouze doktorand, který má možnost si přijít i na slušné stipendium, ale očekává se od něj práce nad rámec jeho individuálního studijního plánu a mezinárodní přesah.

Dá se v Olomouci vědou uživit?

Uživit se vědou? Kdo z nás to dokáže? Pro interní doktorandy máme v současné době, řekla bych, nadstandardní stipendium. Rektor UP jej navázal na minimální mzdu. Loni tak šlo o 12 200 korun měsíčně, od ledna 2019 už je to přes 13 tisíc korun. A to čistého. „Nadstandardní doktorand“ si pak díky zmíněnému vědeckému grantu může přijít až na 120 tisíc Kč stipendia ročně. Dohromady tak může mít přes 23 000 korun čistého měsíčně. Začínající odborní asistenti s titulem Ph.D. u nás na takové peníze ani nedosáhnou, což se mně osobně ale nezdá úplně správné. Už jsou to přece jen hotoví právníci, lze po nich požadovat komplexní akademickou činnost, doktorandi jsou pořád ještě studenti, byť často velmi kvalitní.

Dostáváme se u doktorandů na nějakých 30 tisíc hrubého a jsme tak téměř na průměrné mzdě, což je pěkné ocenění.

Pro nadstandardního doktoranda ano. Pro kvalitního odborného asistenta jako jediný příjem ovšem nikoliv. Je to podle mého názoru málo s odhledem na dosažené vzdělání, roky praxe, ale i odpovědnost za vzdělávání budoucích právníků. I když jim dáváme maximum, které můžeme, k tomu aby uživili rodinu, potřebují projekty, funkce nebo i „jiné zaměstnání“. Srovnávat mzdy třeba s lékařskou nebo přírodovědeckou fakultou nelze. Je to ale především celospolečenský a politický problém. Do budoucna to podle mě není udržitelné.

Jak to letos bude s Olomouckými právnickými dny?

S ohledem na nabité pracovní programy kolegů z jiných fakult a i kvůli dostavbě fakulty byly přesunuty do dubna a budou jen jednodenní. V minulých letech bývaly v květnu a trvaly dva dny. Letos se uskuteční ve čtvrtek 25. dubna. Plenární sekce bude kratší a téma je zaměřeno na 30 let posttotalitního právního systému. Svou účast již přislíbil předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Toho si velmi vážím a těším se. Poté budou účastníci jednat v dílčích sekcích. Těch bude méně než v minulých letech a i ony jsou přizpůsobeny hlavnímu tématu. Vše lze nalézt na webu konference. Snad pozitivní je ale fakt, že pokud se nic zvláštního nestane, bude se konference odehrávat na naší fakultě.

Na začátku jste zmínila, že se již na fakultě řeší děkanské volby. Rozhodla jste se už, zda se budete ucházet o druhé funkční období?

Představu mám, ale je to ještě daleko. Volby budou minimálně za půl roku, do té doby musím, tedy musíme jako vedení, zvládnout ještě spoustu práce. Finální rozhodnutí si proto nechávám až na moment, kdy budou vyhlášeny děkanské volby Akademickým senátem PF UP. To učiním podle situace na univerzitě, na fakultě i v mém osobním životě. Člověk míní, život mění.

O čem se tedy diskutuje? Objevují se už kandidáti?

Ještě jsem konkrétní jméno osoby, která se rozhodla kandidovat, nezaznamenala. Spekuluje se spíš o tom, zda vůbec já budu kandidovat.

A na závěr obecněji. Jak hodnotíte legislativní prostředí? Jak kvalitní je podle vás legislativní proces a obecně nová legislativa?

Nepovažuji se za odborníka na legislativní proces, ale s jeho částí jsem se setkala jako členka Pracovní komise Legislativní rady vlády pro finanční právo. Ale tam v poslední době přichází méně věcí, než tomu bývalo dříve. Nepředkládají se totiž tak často vládní návrhy. Některé návrhy jsou, jiné nejsou potřebné. Některé jsou, jiné k mému překvapení kvalitní ani přehledné či srozumitelné nejsou.

Chci říci ale jinou věc. Mám pocit, že jsme se dostali do určité společenské situace, kdy se chce všechno normovat, protože „se to“ očekává. Vymezení mantinelů v nových záležitostech a aktualizace právní úpravy je bezpochyby potřeba. Čím více ale normujeme chování lidí a říkáme jim, jak se mají chovat, tím více to adresáti těchto norem podle mého názoru obcházejí. Mám za to, že se tak rozšiřuje vlastně nežádoucí chování ve společnosti na mnoha úrovních. Sama si potrpím na slovíčkaření a tam, kde se objeví nějaké vícevýznamové slovo, dokážu si představit více řešení. Přijde mi však, že dříve lidé lépe věděli, jak se mají chovat. Jak se mají slušně chovat, dodala bych. A teď to tak, zdá se mi, nějak není. Kromě jiného mluvím i o plnění daňové povinnosti, ať už výpočtu daně, tak i o jejím odvádění.

Možná je na čase si opět položit otázku, v jakém stylu tvořit legislativu? Jsou stávající pravidla vyhovující? Přispívá to, co se děje, k požadované kvalitě normotvorby?

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud