Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lžou advokáti, nebo Piráti? O pravidla advokátní mlčenlivosti se ještě povede tvrdý boj

Lžou advokáti, nebo Piráti? O pravidla advokátní mlčenlivosti se ještě povede tvrdý boj

Tento týden byl v právních a politických kruzích ve znamení ostrých ohrazení se. Řešilo se totiž, nakolik může návrh Pirátů na změnu daňového řádu prolomit pravidla advokátního tajemství a mlčenlivosti. To a několik dalších právních událostí poslední doby komentuje Jan Januš.

Prolomí návrh na změny daňového řádu, spojovaný nejčastěji s předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem, advokátní mlčenlivost? A pokud ano, nakolik? Podle České advokátní komory takřka absolutně, dle Michálka je to ale lež. Kdo má tedy pravdu?

Vůbec to nejsou jednoduché otázky. Jasné odpovědi by přinesla samozřejmě praxe, pokud by ale měla pravdu Česká advokátní komora, šlo by o tak nebezpečnou situaci, že řešení tohoto rébusu nelze odkládat až do budoucna.

„Můj návrh nezasahuje vůbec do mlčenlivosti advokátů ohledně zastupování před soudem ani právních rad, tam je ústavně garantované právo na právní pomoc. Týká se pouze zakládání firem a finančních transakcí, kdy se za advokátem skrývá jiná osoba, která tento postup mnohdy zneužívá k praní špinavých peněz a daňovým únikům. Pokud se finanční správa díky tomuto zákonu dozví, kdo je konečným vlastníkem firmy, u které je podezření na daňový zločin a nejde to zjistit jinak, tak v tom nevidím problém - v Británii musí advokáti tyto údaje hlásit povinně a automaticky a nikomu to nepřijde divné. Poskytování údajů o praní špinavých peněz advokáty kompetentním orgánům není český výmysl, ale je to mezinárodní standard FATF. Navíc podle předloženého návrhu půjdou všechny žádosti o údaje přes advokátní komoru, která bude filtr proti zneužitím,” napsal Michálek na svůj Facebook.

Otevřený dopis podepsaný šéfy advokátní komory Vladimírem Jirouskem, Robertem Němcem a Tomášem Sokolem, který je rovněž dostupný na INFO.CZ, ale popisuje jiný stav věci. Michálek s ním samozřejmě nesouhlasí, na úterní tiskové konferenci mluvil v souvislosti s tímto prohlášením České advokátní komory o absolutní lži.

Na tato slova reagoval například advokát Lukáš Trojan, který je rovněž členem prezidia Unie obhájců. „Ostře se ohrazuji proti tomu, že by prohlášení České advokatní komory byla lež! Pan Michálek buď naprosto neví, o čem mluví, nebo úmyslně mate veřejnost. Jeho návrh prolamuje mlčenlivost advokáta a ohrožuje nevinné a slušné klienty,” napsal Trojan na Twitter v souvislosti s Michálkovými slovy na tiskové konferenci.

Každopádně nás čeká tvrdé přetahování a patrně i další argumenty, které snad více ozřejmí, kdo má pravdu. Nebo bude někdo uprostřed? Minimálně bychom si ale měli uvědomit, že advokáti nejsou automaticky ti zlí a že jednou může jejich služby potřebovat kdokoliv z nás.

Způsobí hromadné žaloby revoluci v advokátním byznysu?

Legislativní rada vlády bude v příštích dnech projednávat věcný návrh nového zákona o hromadných žalobách. Tomuto předpisu bychom měli věnovat větší pozornost, než se na první pohled zdá.

Pokud totiž hromadné žaloby do českého prostředí skutečně přibudou, způsobí v advokacii dost možná menší revoluci. Návrh totiž předpokládá, že takzvaní správci skupiny nároků, jimiž budou patrně často právě advokáti, budou sami vyhledávat možné spory a finančně ponesou také veškerá možná rizika prohry.

„Správci vždy ponesou náklady sporu, v případě úspěchu pak dostanou z vysouzené částky určitá procenta. Vznikne tak nový byznys,” říká Dušan Sedláček, partner advokátní kanceláře Havel & Partners a specialista na procesní právo.

Podle něj tak začnou vznikat i specializované advokátní kanceláře, které se budou věnovat vysloveně hromadným žalobám. Ty získají odměnu jen v případě, že ve sporu uspějí, což není v České republice rozhodně tradiční a nejspíše ani převažující model fungování advokátního byznysu.

Rozšíření advokátního trhu o nové příležitosti, ale také o jasná rizika, je možná blíže, než se zdá. „Vláda by mohla věcný návrh schválit v polovině dubna. Paragrafový návrh zákona by pak mohla projednávat někdy po letních prázdninách,” odhaduje František Korbel, partner kanceláře Havel & Partners a bývalý náměstek ministra spravedlnosti, který je rovněž členem Legislativní rady vlády.

Hromadné žaloby v současné době v českém právu neexistují. V zahraničí, například v USA, jsou ale dobře vyzkoušené. Využívají se třeba ve spotřebitelských sporech s velkými firmami nebo v případech průmyslových havárií, škod na zdraví či na životním prostředí. „K využití hromadných žalob dochází také v situacích, kdy existuje velké množství poškozených, všichni ale s velmi malou škodou. Každému zvlášť by se nevyplatilo se soudit a nést náklady sporu,” popisuje Dušan Sedláček.

Co by dělali advokáti jako Ježíškova vnoučata?

Advokátní kancelář Taylor Wessing Praha podporuje tvořivost začínajících právníků. Už po šesté v řadě totiž pořádá, tentokrát ve spolupráci s Českým rozhlasem, literární soutěž o nejlepší právní esej.

Letos jde o téma Společenská odpovědnost a role právníka v ní, a ještě konkrétněji „Projekt Ježíškova vnoučata a ochrana seniorů ve společnosti. Kde vidíte svou roli z pohledu budoucího advokáta. O jaké změny byste se zasadil/a Vy?”. Do obdobné soutěže se mohou zapojit rovněž studenti dalších fakult. A co se hraje? O stáž v kanceláři, natáčení v Českém rozhlase a také o peníze.

Literární soutěž je nepochybně dalším způsobem, jakým může advokátní kancelář juristy kvalitně upozornit na to, že existuje. Skoro všechny právní firmy si totiž stěžují, že nemají dost lidí. Začínající právníci stále častěji míří i jinam než do advokacie, do veřejné sféry nebo do firem, která jsou z hlediska časové náročnosti oproti advokacii mnohdy přívětivější. A rovněž takto jim lze ukázat, že také v advokacii to může být pořád ještě zajímavé.

Martin Štefko pracuje pro Kocián Šolc Balaštík

A nakonec jen jednu zajímavou personálii. Se začátkem března došlo v advokacii k řadě důležitých přesunů, možná nejzajímavější je ale nástup docenta Martina Štefka, působícího na pražské právnické fakultě a také v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, do advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Expert na pracovní právo a právo sociálního zabezpeční se má ve firmě věnovat i ochraně osobních údajů a souvislostem evropského nařízení GDPR.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1