Mají se české firmy bát hromadných žalob? V USA je stojí desítky miliard | info.cz

Články odjinud

Mají se české firmy bát hromadných žalob? V USA je stojí desítky miliard

Mají se české firmy bát hromadných žalob? V USA je stojí desítky miliard
 

Na konci července odešel na vládu návrh zákona o hromadných žalobách, Ten by umožnil zejména spotřebitelům snadněji se domáhat vlastních práv, například při reklamaci vadných výrobků. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové vyhovělo některým výtkám, odhlašovací systém žalob například nahradil přihlašovací. Možní poškození by tak neměli být do skupiny hromadně žalujících zahrnuti, aniž by se o tom dozvěděli a museli se pak sami aktivně odhlásit. Někteří odborníci ale návrh stále kritizují.

K čemu jsou hromadné žaloby dobré? K ochraně „malých práv“, která se jednotlivci mnohdy nevyplatí soudně vymáhat osamoceně. Smyslem hromadné žaloby je sdružit velké množství nároků z porušení „malých práv“ do jednoho řízení a jednat společně.

„Hromadné žaloby jsou někdy kritizovány jako výtvor nenasytných amerických právníků, který u nás nechceme. Lze to ovšem vidět i jinak. Využití hromadných žalob by v našem zasmrádlém rybníčku narušilo papalášský konsensus na tom, že se práva spotřebitelů, pacientů a občanů prostě nedodržují, pokud je někdo dost velký a silný. Spousta zákonných práv zůstává jen na papíře, nikdo je nevymáhá – takže na trhu se vyplatí lhát, podvádět, okrádat zákazníky a ohrožovat zdraví. Výsledkem je nedůvěra na trhu, neefektivita služeb a všeobecná blbá nálada,“ říká k zákonu Ondřej Dostál, specialista na zdravotnické právo a spolupracovník PwC Legal. Ten má mimo jiné za sebou právě i americkou zkušenost s hromadnými pacientskými žalobami.

Vláda rozhodne, jestli půjdeme americkou cestou

Inspirací právě americkou předlohou zákona se netají ani české Ministerstvo spravedlnosti.

Právě v USA se dobře ukazuje, jak hromadné žaloby vlastně fungují a jaké mají výhody i nevýhody. A výdaje firem v USA na hromadné žaloby stále rostou. V roce 2016 dosáhly 2,17 miliardy dolarů (více než 47 miliard korun), v roce 2017 přesáhly 2,25 miliardy dolarů (téměř 50 miliard korun) a loni podle průzkumu americké advokátní kanceláře Carlton Fields vystoupaly na nové maximum – 2,46 miliardy dolarů. Odhaduje se, že letos se výdaje ještě navýší.

Hromadné žaloby v USA nejsou žádnou ojedinělou událostí, ale každodenní realitou pro většinu firem. Statisticky nejčastěji je podávají sami pracovníci na své zaměstnavatele z nejrůznějších důvodů, jako jsou opakovaně nezaplacené přesčasy, šikana na pracovišti nebo neúměrná pracování zátěž. Řízení hromadné žaloby však není levná záležitost, mnohdy zcela převyšuje finanční možnosti firem. Výdaje na řešení hromadných žalob tvořily v roce 2018 v průměru téměř 39 procent z celkových nákladů společností, jež si tím prošly. 

„Je zřejmé, že množství subjektů, které by se staly potenciálním cílem hromadných žalob, je ohromné. Mylná je představa, že se zákon dotkne pouze velkých korporací z oblasti retailu. Ohrožen je každý, včetně nemocnic, malých živnostníků a dokonce i obce. A podaná hromadná žaloba může být pro některé subjekty doslova likvidační. Nejen z ekonomického, ale také reputačního pohledu,“ říká Jan Sůra, partner advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Pětina nákladů firem jde na hromadné žaloby 

Další oblastí, ve které se firmy často potýkají s hromadnými žalobami, jsou služby. V roce 2018 se ve Spojených státech amerických na celkových nákladech firem podílely přibližně 19 procenty a tvořily téměř většinu všech soudních sporů, které firmy vedly. V souvislosti s rostoucími nároky na ochranu osobních údajů a soukromí se dá očekávat, že se nová vlna hromadných žalob zvedne právě v oblasti bezpečnosti. Podle zatím posledního rozsáhlého průzkumu americké advokátní kanceláře Carlton Fields z roku 2018 vyplývá, že z možného nárůstu počtu žalob v této oblasti má obavy více než 16 procent obchodních společností v USA.

Advokáti by se ale sami za sebe mohli radovat, pokud bude zákon v Česku přijat: Ve Spojených státech od roku 2012 připadají na jeden případ hromadné žaloby v průměru 3 až 4 advokáti. Nad jedním případem tak v USA stráví v současnosti jeden právník v průměru 22 hodin týdně, což je nové maximum a zároveň dvojnásobný nárůst za poslední dva roky, uvádí statistiky Jan Sůra.

„Vyčlenění interních právníků na agendu hromadných žalob může zcela přesáhnout možnosti firem. Nejde jen o řízení konkrétních sporů, ale také o řízení rizik a obecnou prevenci související s hromadnými žalobami,“ doplňuje Sůra. V Česku se však advokátům nelíbí, že návrh hromadných žalob je aktivistický a přichází před tím, než EU přijme svoji vlastní směrnici. Ta je v řadě parametrů odlišná od navrhované české úpravy.

Lidem se sníží náklady na právníky

„Pokud nebudeme hodnotit jednotlivá ustanovení zákona, tak je zřejmé, že autoři zákona si kladou za cíl především poskytnout možnost všem osobám s obdobnými nároky, aby svá práva mohla uplatňovat společně. To by mělo mít za následek zrychlení, zlevnění a zefektivnění civilního řízení s potenciálně vysokým počtem žalobců (např. proti bankám, pojišťovnám či operátorům), což se zcela jistě dá ze své podstaty považovat za pozitivní legislativní krok. Ačkoliv snaha zrychlit a zefektivnit řízení se dá jistě ocenit, minimálně v počátcích může institut hromadné žaloby v současném znění zákona vyvolávat na obou stranách otázky,“ říká Petr Kobylka, advokát v pražské advokátní kanceláři Noerr.

„Již dnes je sice v Česku možné, aby se více žalobců s typově podobnými případy sdružilo, najalo si společně právního zástupce a ten pro ně zajistil 'cyklostylované' žaloby, jejichž právní podstata zůstává stále stejná. Zde nejde o pravou hromadnou žalobu, každý stále žaluje individuálně, ale lze tak dosáhnout podstatnou úsporu nákladů. To dává smysl a těchto iniciativ bude přibývat, například ve zdravotnictví byl takový postup již otestován ve spolupráci s pacientskými sdruženími,“ říká Ondřej Dostál.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud