Máme stejně trestat vrahy i sprejery? Česko nemá jasno v trestní politice, podle šéfa státních zástupců je to ale dobře | info.cz

Články odjinud

Máme stejně trestat vrahy i sprejery? Česko nemá jasno v trestní politice, podle šéfa státních zástupců je to ale dobře

Máme stejně trestat vrahy i sprejery? Česko nemá jasno v trestní politice, podle šéfa státních zástupců je to ale dobře
 

V poslední době proběhly dvě zásadní konference věnované trestnímu právu. Celkem jasně z nich vyplynulo, že Česká republika nemá ujasněnou trestní politiku. Neboli úplně přesně neví, koho, za co a také jakým způsobem chce vlastně trestat. Kdo tedy má skončit ve vězení? Jen ten, kdo někoho zavraždí či podvede, nebo i ten, kdo ukradne opakovaně housku, protože má hlad? A nebo ten, kdo posprejuje zeď, neboť to chápe jako své umělecké vyjádření? Experti se navíc neshodnou - podle některých je nekoncepčnost něčeho tak zásadního problémem, jiní jsou za to rádi.

Těmto otázkám už se v říjnu věnovaly dvě velké konference. Jednak šlo o akci Unie obhájců a olomoucké právnické fakulty Od dekriminalizace ke kriminalizaci, od depenalizace k penalizaci, jednak o sympozium Pražského právnického podzimu Trestní právo a trestní politika.

Naznačovalo se, že máme dokonce trestní antipolitiku, protože neexistuje naprostá koncepce trestního práva či trestní politiky. Alespoň tak shrnul na druhé zmínění akci závěry z té první prezident Unie obhájců a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol.

To je dosti smutná zpráva. Trestní právo mívá nejzásadnější dopady do lidských životů. Jeho prostřednictvím se ti odsouzení zbavují svobody, ukládají se jim další tresty, přicházejí o peníze, zabraňuje se jim ve styku s jinými nebo rovnou v účasti na dalším veřejném, společenském nebo byznysovém životě. Bytostně se týká ale i těch na druhé straně – obětí, poškozených a jejich příbuzných a blízkých.

Potřebujeme ty vůbec největší pojistky

Trestní politiku jistě můžeme definovat řadou způsobů, ale chápejme ji jako přístup státu k tomu, co a jak má postihovat tím vůbec nejpřísnějším způsobem. Připomeňme zároveň, že zásahy do lidských životů, spojené nejen přímo s trestem, ale také s prověřováním, trestním stíháním či vazbou, bývají natolik výrazné a invazivní, že právě trestní právo obsahuje i ty největší pojistky a záruky, že nikdo nevinný by se neměl dostat do problémů. Nebo alespoň ne na příliš dlouho.

Platí tak například zásada v pochybnostech ve prospěch. Pokud není naprosto jasné, že daný člověk trestný čin skutečně spáchal, musí být osvobozen. Řada lidí v tom shledává nespravedlnost, prohnilost systému i vypočítavost advokátů, využívajících různé kličky ve složitých procesních pravidlech, demokratický právní stát ale jinak fungovat nemůže.

Stejně tak platí zákaz takzvané retroaktivity. Nikdo nemůže být trestně popotahován za svůj dřívější prohřešek podle normy, k jejímuž přijetí došlo až následně. Trestní právo by mělo řešit jen ty vůbec nejhorší prohřešky, na ty ostatní mají stačit třeba pokuty za přestupky.

Máme mít ucelenou trestní politiku?

Pro řadu z nás je hrozné, když si uvědomíme, že vlastně toto všechno nemáme zcela ujasněno. Na zmíněném sympoziu to ostatně kritizoval i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, který je rovněž profesorem trestního práva a taktéž hlavním autorem současného trestního zákoníku.

Připomněl, že trestní řád byl za posledních 10 let 50krát novelizován, a to podle něj bez snahy o koncepci, která se postupně ztrácí. Naopak dle jeho slov došlo k fragmentárním změnám, které jsou často v rozporu. Komplexnost by přitom podle Šámala neměla ustupovat aktuálním náladám, koncepce by měla zůstávat při dílčích změnách stabilní, s pevným ideovým základem, nemělo by tak docházet ke změnám ad hoc.

Naopak prezident Unie státních zástupců Jan Lata, který působí na Nejvyšším státním zastupitelství, je rád, že trestní politika není ucelená. Její tvorba je totiž podle něj vrcholnou věcí politiků jako reprezentantů občanů, právníci tak mohou jen radit co má a nemá být trestné, nebo kde má začínat trestní odpovědnost.

Pokud bude vládnout Pirátská strana, lze podle něj očekávat dekriminalizaci držení a užívání lehkých drog, libertariáni by zase zrušili trestný čin pomluvy, odhaduje Lata. Akademici by podle něj měli mít větší slovo spíše v rovině procesního práva.

Vláda a ani nikdo jiný ale podle něj nemůže říci, že by určitý typ trestné činnosti neměl být žalován a ani iniciovat ukládání nižších trestů. V opačném ranku by to totiž mohlo podle Laty vést k velkému pokušení o kriminalizaci odpůrců.

Na sympoziu vystoupil třeba i bývalý předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček, který v současnosti působí u pražského vrchního soudu. Znovu připomněl, že trestní právo má postihovat sociálně-patologické jevy a vstupovat jen tam, kde není možná jiná cesta.

Stýská se mu pak podle jeho slov po dřívějším pravidlu starého trestního zákona, které operovalo s takzvanou společenskou nebezpečností. Díky němu mohli soudci podle Sváčka použít zdravý rozum tam, kde byla formální pravidla příliš přísná.

Plno ukázek jasné nekoncepčnosti

Smutnou ukázkou dlouhodobé nekoncepčnosti je zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zákonodárci jej schválili v závěru roku 2011, od 1. ledna 2012 se podle něj začalo postupovat. Obsahoval výčet trestných činů, za které při splnění dalších podmínek odpovídaly právnické osoby. Trvalo to jen pár let, výčet se zrušil a stanovil se pravý opak – právnické osoby dnes odpovídají za všechny trestné činy, kromě těch – jiným výčtem – vyloučených.

Podobné absurdity bychom nalezli i v častých změnách trestního zákoníku. Tohle přece není obhajitelné. I trestní právo se samozřejmě musí vyvíjet, reagovat na společenské proměny, posuny v lidském chování a třeba i na vývoj nových technologií. Měnit jej bez zjevného důvodu, z populismu, bez odpovídajícího vyhodnocení a bez dostatečné zkoušky časem, ale nemá smysl. Právě se připravuje nový trestní řád. Tak snad to budou mít zákonodárci alespoň tentokrát na paměti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud