Matzner: Dlužníci se mohou do problémů dostat i po oddlužovací novele | info.cz

Články odjinud

Matzner: Dlužníci se mohou do problémů dostat i po oddlužovací novele

ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | Na začátku června nabyla účinnosti dlouho diskutovaná oddlužovací novela insolvenčního zákona. Přinesla mnoho důležitých změn v oblasti oddlužení, na které by nyní mělo být schopno dosáhnout větší množství dlužníků nacházejících se v úpadku, zejména pak fyzických osob. Je však tato novela insolvenčního zákona opravdu tím jediným správným a finálním řešením zadluženosti české společnosti, kdy Exekutorská komora uplynulém roce 2018 evidovala vedení exekučního řízení vůči 821 337 osobám?

Pojďme ve větším detailu probrat hlavní způsoby, kterými by mělo na základě oddlužovací novely dojít k oddlužení podstatně většího počtu osob, než tomu bylo v minulosti, a jaký efekt lze v daném směru očekávat.

Insolvenční zákon ve svém ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) ve znění před oddlužovací novelou uváděl, že „insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.“

Dále podle ustanovení § 414 insolvenčního zákona ve znění před oddlužovací novelou v minulosti platilo, že „jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.“

Pokud tedy dle předchozí právní úpravy dlužník po dobu oddlužení (v délce pěti let), řádně plnil svůj splátkový kalendář a splatil alespoň 30 procent pohledávek svých nezajištěných věřitelů, byl mu zbytek dluhů nezajištěných věřitelů odpuštěn s tím, že zajištění věřitelé se samozřejmě uspokojovali v plné výši.

Nové podmínky pro povolení oddlužení

Po nabytí účinnosti oddlužovací novely insolvenčního zákona se však zákonné podmínky pro splnění oddlužení podstatně změnily. Pro insolvenční řízení zahájená po 1. červnu 2019 při oddlužení totiž už nebude nutné splnit podmínku uspokojení alespoň 30 procent nezajištěných věřitelů. Namísto ní bude dlužník po dobu trvání oddlužení muset být schopen v plné výši uspokojit alespoň pohledávky představující hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, přičemž výše splátky ostatním věřitelům (včetně věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň) nesmí být nižší než tato pohledávka, jakož i pohledávky na zákonném výživném a pohledávku za sepis insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení.

Ve srovnání s předchozí právní úpravou tak bude celková minimální částka, kterou bude podle nové právní úpravy dlužník v oddlužení povinen svým nezajištěným věřitelům zaplatit, hodně individuální a odvislá i od případné výše jeho vyživovací povinnosti, což je poněkud neobvyklé nastavení. Nová právní úprava po oddlužovací novele nadto nijak nezohledňuje ani celkovou výši dluhů úpadce.

Dlužníkům s extrémně vysokými dluhy tak bude umožněno se oddlužit i za předpokladu takřka minimálního uspokojení svých nezajištěných věřitelů. To samozřejmě řadu dlužníků potěší, je však otázkou, do jaké míry a zda vůbec bude mít nové nastavení na dlužníky výchovný účinek. V každém případě je jasné, že na oddlužení nyní paušálně dosáhne větší počet lidí, než tomu bylo doposud, což bude mít nesporně pozitivní dopady na zadluženost české společnosti jako celku.

Možnost „zrychleného“ oddlužení

Novela insolvenčního zákona dlužníkům přináší i možnost „rychlého“ oddlužení za předpokladu, že dlužník bude schopen v rámci oddlužení uhradit alespoň 60 procent pohledávek nezajištěných věřitelů za tři roky. Je však otázkou, zda tato alternativa bude pro dlužníky nějak výhodná, pokud si budou moci vybrat mezi ní a výrazně benevolentnější variantou oddlužení popsanou výše, která trvá jen o dva roky déle. Doba trvání standardního (nikoliv zrychleného) způsobu oddlužení byla totiž zachována v délce pěti let, tedy ve stejné délce jako před nabytím účinnosti oddlužovací novely insolvenčního zákona.

Co se týče splnění oddlužení, povinnost dlužníka poskytnout nezajištěným věřitelům po dobu trvání oddlužení uspokojení jejich pohledávek alespoň ve výši 30 procent, byla nově nahrazena povinností dlužníka „vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení svých věřitelů“, přičemž se uplatní vyvratitelná domněnka splnění této podmínky, pokud dlužník za pět let uspokojí alespoň 30 procent pohledávek nezajištěných věřitelů (tj. ve stejném rozsahu jako dle předchozí právní úpravy).

Pokud se zmíněná vyvratitelná domněnka neuplatní a dlužník alespoň 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů neuspokojí, bude soud při rozhodování o splnění či nesplnění oddlužení s největší pravděpodobností na individuální bázi zjišťovat, do jaké míry se dlužník snažil dostát svým závazkům v co největším rozsahu, jestli před věřiteli nezatajoval své příjmy, jestli cíleně neodmítal lukrativnější pracovní nabídky a tak dále.

Poučí se dlužníci?

Sečteno a podtrženo, oddlužovací novela insolvenčního zákona bezesporu přináší zcela nový koncept oddlužení, který bude moci využít širší spektrum osob nacházejících se v úpadku s tím, že teoreticky bude možné dosáhnout zdárného konce a oddlužit se i při relativně nízkém uspokojení nezajištěných věřitelů.

Na druhou stranu je otázkou, jaký bude mít takovéto zmírnění podmínek oddlužení dopad na českou společnost s ohledem na její další zadlužování. Pomineme-li fakt, že více lidí se bude moci oprostit od svých dluhů a více věřitelů pravděpodobně bude v důsledku oddlužovací novely zkráceno, není vůbec jisté, zda se dlužníci po své oddlužení dostatečně poučí a začnou s financemi nakládat tak, aby se do finančních problémů nedostali znovu. Nebylo by proto lepší raději dlužníky vhodným způsobem vzdělávat, nežli jim zmírňovat podmínky k tomu, aby se mohli jednodušeji zbavit svých dluhů? Na to ať si každý odpoví sám.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. al.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud