Miklíková: Jak dál se zákonem o hromadných žalobách? | info.cz

Články odjinud

Miklíková: Jak dál se zákonem o hromadných žalobách?

KOMENTÁŘ ELIŠKY MIKLÍKOVÉ A MARTINY VODIČKOVÉ | Minulý čtvrtek skončilo připomínkové řízení k návrhu zákona o hromadných žalobách. Předkladatel zákona, kterým je ministerstvo spravedlnosti, obdržel poměrně velký počet připomínek včetně mnoha koncepčních. Další osud zákona o hromadných žalobách je proto dost nejistý.

Hromadné žaloby vznikly v USA, kde jsou dodnes pod názvem class action velmi rozšířené. Smyslem hromadné žaloby je zajistit, aby stejné nároky různých osob byly projednány společně. Toto hromadné řízení by mělo být pro všechny zúčastněné jednodušší a levnější než několik paralelních řízení.

Zároveň by měla zabránit tomu, aby o stejné věci různé soudy rozhodly různě, protože tím se oslabuje právní jistota stran. Za hromadnými žalobami tedy stojí bohulibá myšlenka, bohužel české provedení této myšlenky pokulhává.

Práce kvapná, málo platná

Český návrh zákona je projednáván v době, kdy se na půdě EU řeší konečná podoba směrnice o zástupných žalobách na ochranu spotřebitelů. Návrh směrnice už úspěšně prošel Evropským parlamentem, nicméně s řadou pozměňovacích návrhů. Teď záleží na tom, jak se k návrhům Evropského parlamentu postaví Evropská rada. Zatím tedy není jasné, jaká bude konečná podoba směrnice.

Po přijetí směrnice bude Česká republika muset evropskou úpravu implementovat. Nedává proto smysl projednávat nový zákon o hromadných žalobách teď, když nevíme, jaká úprava bude přijata na unijní úrovni.

Navíc nyní probíhají práce na novém českém procesním kodexu, který by měl nahradit stávající občanský soudní řád. Jde o zásadní změnu procesního práva, která se promítne téměř do všech oblastí práva. Pokud by byl zákon o hromadných žalobách přijat už nyní, tak by po přijetí nového procesního kodexu byla s největší pravděpodobností nutná následná novelizace zákona.

Příliš široká působnost zákona

Primárním smyslem hromadných žalob je ochrana spotřebitelů. Věcná působnost zákona je ale vymezena mnohem šířeji. Kromě práv spotřebitelů se počítá s použitím hromadných žalob i pro pracovněprávní spory, spory týkající se hospodářské soutěže i spory mezi podnikateli. Podle připravovaného zákona by tak mohli hromadnými žalobami žalovat nájemci nebo dodavatelé obchodní řetězce.

Zákon dále nijak neomezuje nároky, kterých se žalobce může prostřednictvím hromadné žaloby domáhat. Vedle obvyklých zdržovacích nároků lze uplatnit i nároky na peněžité plnění. Členové skupiny se dokonce mohou kromě náhrady materiální škody domáhat i náhrady nemajetkové újmy.

Odhlašovací a přihlašovací řízení

Návrh zákona počítá se dvěma režimy hromadného řízení – odhlašovacím (opt-out) a přihlašovacím (opt-in). V rámci odhlašovacího režimu se řízení účastní všichni členové skupiny, kteří mají stejné nebo obdobné nároky, pokud vysloveně nevyjádří nesouhlas se svojí účastí v řízení. V přihlašovacím režimu se řízení účastní pouze ty subjekty, které se samy do řízení aktivně přihlásily.

Rozhodnutí, který z režimů se použije, záleží na výši peněžitých nároků jednoho člena skupiny. Obvykle bude platit, že pro nároky přesahující 10 tisíc korun se použije přihlašovací režim. Daná hranice je ale s ohledem na výši minimální mzdy v ČR (13 350 Kč) zbytečně vysoká.

Odhlašovací řízení představuje prolomení jedné ze základních právních zásad „Vigilantibus iura scripta sunt“, tedy práva náležejí bdělým (těm, kdo se o svá práva starají). V rozporu s touto zásadou se řízení účastní i subjekty, které se o svá práva nestarají. V důsledku to ale může mít zásadní dopady pro žalovaného.

Pokud bude podána žaloba na peněžité plnění, tak celková částka, kterou by v případě úspěchu hromadné žaloby musel žalovaný platit, se stanoví jako součet částek, které náleží jednotlivým členům skupiny. Jak ale bude celková částka stanovena v situaci, kdy jde o odhlašovací řízení a není znám celkový počet členů skupiny? Nejde přitom o akademickou otázku. Při průměrném nároku například pět tisíc korun na osobu změna počtu členů skupiny o tisíc členů znamená změnu celkové částky o pět milionů korun.

Navíc zákon počítá s tím, že žalovaný bude muset celou částku složit do soudní úschovy s tím, že nevyzvednuté plnění připadne státu. Pokud bude počet členů nadhodnocen, pro žalovaného to může znamenat rozdíl několika milionů, o které zbytečně přijde.

Správce skupiny

Tím se dostáváme k dalšímu problematickému aspektu navrhované právní úpravy, správci skupiny. Ten bude kromě člena skupiny a zájmového spolku dalším subjektem, který může podat hromadnou žalobu. U odhlašovacího řízení může podat žalobu pouze správce skupiny. V případě úspěchu v řízení může správce obdržet 20 až 30 procent z vyhrané částky.

Tato odměna tak může správce pobízet k tomu, aby počet členů skupiny i jejich nároky nadhodnocovali, protože čím vyšší vyhraná částka, tím vyšší odměna pro správce. Správci skupiny si z hromadných žalob mohou udělat i výnosný byznys – stačí hromadnou žalobu použít jako hrozbu. I v případě neúspěchu hromadné žaloby hrozí zásadní poškození pověsti žalovaného a také velké náklady, protože reálné náklady na právní zastoupení jsou téměř vždy výrazně vyšší než přiznaná náhrada nákladů řízení.

Poskytnutí munice protistraně

Návrh zákona počítá s tím, že potenciální žalobce bude moci požádat soud, aby žalovanému uložil povinnost poskytnout dokumenty, které má k dispozici. Není nutné nijak přesně definovat, které důkazy jsou požadovány, takže soud může nařídit zpřístupnění například interní dokumentace či dokonce obchodního nebo bankovního tajemství.

Protože hromadnou žalobu lze podat i mezi podnikateli, tak hrozí zneužití těchto interních informací konkurenty. Návrh zákona dokonce ani neukládá povinnost využít poskytnuté důkazy pouze pro účely řízení o hromadné žalobě.

Co dál?

Připravovaný zákon o hromadných žalobách je v první řadě předčasný. Jako vhodnější se proto jeví odložit přípravu zákona o hromadných žalobách a začlenit ho přímo do nového procesního kodexu, popřípadě ho jako samostatný zákon připravovat současně s novým kodexem.

Česká republika se v současnosti nenachází v žádné časové tísni. Návrh směrnice stále nebyl přijat, a i kdyby byl, počítá s osmnáctiměsíční lhůtou pro implementaci dané problematiky do právních řádů členských států. Existuje tedy dostatečný prostor pro pozdržení přijetí zákona a zejména pro jeho vylepšení.


Eliška Miklíková je advokátkou a Martina Vodičková právní asistentkou v Eversheds Sutherland.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud