Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mrázkův bodyguard se snaží dostat před soud detektivy, kteří jej poslali do vazby

Mrázkův bodyguard se snaží dostat před soud detektivy, kteří jej poslali do vazby

Kdo zabil kápa českého podsvětí Antonína Bělu? Soud před časem rozhodl, že někdejší bodyguard dalšího kmotra Františka Mrázka Pavel Šrytr to nebyl. Zároveň došel k tomu, že Šrytrovi detektivové ovlivňovali svědky a manipulovali s důkazy. Již zítra si na INFO.CZ budete moci přečíst exkluzivní rozhovor s Mrázkovým bodyguardem.

Pavel Šrytr není na první pohled mužem hřmotné postavy, ale rozhodně není žádné tintítko. Denně uběhne svých obligátních 10 kilometrů v terénu Jizerských hor. Před rokem 1989 sloužil u pohraničníků, pracoval v Útvaru rychlého nasazení, skákal s padákem. Po sametové revoluci jej bylo možné zaznamenat po boku mužů, kteří se pohybovali na hraně i za hranou zákona. Známého kmotra českého podsvětí Františka Mrázka nebo jeho parťáka Tomáše Pitra. Před tím Šrytr působil u světského kápa Antonína Běly. Ten byl v dubnu 1996 zavražděn ze dvou samopalů ve svém domě v Úvalech u Prahy.

Detektivové týmu Tempus Pavla Šrytra spolu s někdejším kolegou z policie Jánem Kacem před dvěma lety ze zastřelení Běly zatkli a obvinili. Těsně před promlčením případu je soud poslal do vazby. Po více než dvou letech po jejich zatčení vycházejí najevo závažné informace. Vyšetřování podle soudu provázely víc než nestandardní kroky policie, které vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

První popud k vyšetřování dal inspekci Šrytr ještě z vazby. Inspektoři se jeho kauzou začali zabývat i sami na základě vlastního zjištění. Inspekce na přelomu roku případ odložila, ale podle všeho ho bude muset znovu otevřít. Verdikt soudu je totiž velmi závažný. Nikoliv pro obžalované, ale pro policii a státní zástupkyni. Šrytr po prostudování odůvodnění rozsudku podal další trestní oznámení. 

Navádění ke svědectví

S ohledem na to, pro koho Pavel Šrytr v minulosti pracoval, ho nelze rozhodně považovat za muže v glazé rukavičkách. I přes to za ním dodnes stojí jeho někdejší kolegové, veteráni z Útvaru rychlého nasazení. Devadesátka z nich ho podpořila i před soudem.

Rozsudek v jeho a Kacově kauze rozhodně není žádné veselé čtení. Senát Krajského soudu v Praze, vedený předsedou Ivo Zelinkou, v něm vyjmenoval hned několik porušení zákona, kterého se měli dopustit detektivové policejního týmu Tempus. Tým se zabývá neobjasněnými a odloženými případy.

Senát se pozastavil nejprve nad způsobem, jakým měli detektivové zacházet s korunní svědkyní Hanou Černou. Ta v době vraždy u Bělů bydlela. Když po obvinění Šrytra a Kaca přijela k výslechu na Policejní prezídium, byla převezena na Prahu 4 a tam se „jakoby náhodou“ setkala s Jaroslavem Bělou. Synem zavražděného mafiánského bosse, toho času ve výkonu trestu.

„Nechali ji s ním mluvit asi 15 až 20 minut o samotě. Běla ji přesvědčoval, že to udělal Šrytr, že musí být potrestaný. Řekl jí, podle čeho by jej měla poznat. Mělo to být podle gest, posmrkávání a podle oslovení,“ stojí v rozsudku. Běla měl Černé říci, že mu prominou zbytek trestu, získá doživotní rentu v zahraničí a ona by jí mohla dostat taky. Pokud mu tedy pomůže.

„Policisté uvedli, že je to tajné, že s nikým nesmí mluvit. Netušila, že bude přítomen Běla. V malé místnosti sundali Bělovi pouta, byl tehdy ve výkonu trestu. Měla s ním možnost mluvit ještě po výslechu, nikdo z policistů u toho nebyl. Běla jí ještě říkal, že po ní přijde na výslech další svědkyně, a že s ní o tom bude také mluvit,“ stojí v odůvodnění rozsudku.

Druhý den po výslechu policisté Černé zavolali, že mají v protokolu pravopisné chyby, že ho museli přepsat, a že potřebují její podpis. Protokoly jí přivezli na Prahu 6, kde čekala s dcerou v autě na lékařské vyšetření. Nový protokol podepisovala ve voze, aniž si ho mohla přečíst.

Když se Černá dozvěděla, že se má stát korunním svědkem, začala tušit, že ze strany policie není všechno v pořádku. Detektivové jí nabízeli doživotní rentu, bydlení, jinou identitu. Když to odmítla, padla nabídka práce u policie. Policisté nabízeli pomoc i jejímu manželovi, který byl souzen za pokus o daňový podvod.

Hana Černá na počátku vyšetřování přesně popsala oděv, zbraně pachatelů i způsob, kterým jí vrazi Běly a další svědkyni vyhrožovali. Řekla, že Šrytra poznala i podle typického posmrkávání a gest.

Svou výpověď později diametrálně změnila. „Uvedla, že pachatele nepoznala, neví, kdo to byl, ale policisté jí říkali, že vrahem byl jistě Šrytr. Proto nabyla přesvědčení, že to byl on, a proto vyhověla Jaroslavu Bělovi, který ji instruoval v době, kdy čekali na první výslech, co konkrétně má vypovídat ohledně přezdívky a posmrkávání,“ konstatoval senát soudce Zelinky.

Zhrzený parťák

Soud podrobně popsal i nedůvěryhodnost dalšího klíčového svědka. Bývalého „urňáka“ Miloše Paprockého. Ten pro Šrytra v minulosti pracoval, Šrytr ho ale kvůli neplnění povinností vyhodil. Mrázkův bodyguard se měl Paprockému podle jeho tvrzení pochlubit, že Bělu "dodělal" jednou ranou do hlavy.

Paprocký sám nějaký čas aktivně vyhledával a kontaktoval lidi, kteří by jeho výpověď podpořili. V minulosti podle soudu strávil několik let ve vězení kvůli závažné trestné činnosti a léčil se na psychiatrii. Ještě ve výkonu trestu ho navštívili detektivové a ptali se ho na vraždu bosse Mrázka a Šrytra. Tam jim poprvé řekl, že se říká, že měl Šrytr zabít Bělu.

Soud se v odůvodnění podivil nad tím, proč si tedy Paprocký svoje svědectví nechával pro sebe dlouhá léta, přestože několikrát mluvil s policisty, a posléze začal sám aktivně vyhledávat možné svědky. Jeden z nich navíc u soudu prohlásil, že se mu měl Paprocký svěřit, že se Šrytrovi bude mstít a „dostane ho do tepláků“. „Je těžké uvěřit tomu, že by si obžalovaný (Šrytr) znepřátelil tak důležitého svědka, který by ho mohl usvědčit z vraždy Běly. Soud dospěl k závěru, že výpověď tohoto svědka je krajně nevěrohodná a neuvěřil jí,“ stojí v rozsudku.

Tanec po špičkách

První pochyby o zákonnosti kroků policie se objevily už při zatýkání Pavla Šrytra v jeho domě na Semilsku. Šestnáctého března 2016 ho tam zatkla zásahová jednotka, Šrytr byl v té době doma v županu. Když zaregistroval blížící se policisty, připravující se k zásahu, bez odporu se vzdal. Zasahující policisté proti němu přesto minimálně dvakrát použili elektrický paralyzér. Po zatčení mu předali protokol s obviněním. Vyjma jeho jména a Jána Kaca, v něm figurovalo ještě jedno jméno - jistého Karla Kučery.

Jméno Kučery ale vyšetřovatelka Tempusu krátce poté z usnesení o sdělení obvinění vyjmula a Kučeru označila za svědka. K jeho výslechu pak byla přivolána Šrytrova advokátka ex-offo Erika Dvořáková, aniž by před tím měla možnost si promluvit se svým klientem, jak policii ukládá zákon. Když policisté vedli advokátku do cely za Šrytrem tlačili na ni, ať jim vydá původní sdělení obvinění, kde figuroval ještě Kučera. Soud tento postup policistů označil za podezřelý. „Je nutno zdůraznit, že takovýto postup je nejen nestandardní, ale nezákonný. Manipulace s usnesením o zahájení trestního stíhání jednoznačně svědčí o snaze policie přimět svědka Karla Kučeru k určitému typu výpovědi,“ upozornil senát Ivo Zelinky. Kučerův výslech, učiněný jako takzvaný neopakovatelný úkon před soudcem, tudíž nebylo z hlediska jeho nezákonnosti vůbec možné procesně použít.

Karel Kučera, stejně jako Paprocký, v dalším z výslechů uvedl, že se mu měl Šrytr svěřit s tím, že Bělu zatřelil. Šrytr mu měl říct, že Běla po zásahu tančil po špičkách. Soud ale i tuto výpověď označil za nepřesvědčivou. „Je to v rozporu se závěry znaleckého posudku. Lze konstatovat, že pokud by svědek skutečně vypovídal pravdu o tom, co mu obžalovaný uvedl, tak lze mít za pravděpodobné, že si před svědkem záměrně vymýšlel a nemohl popisovat situaci na místě činu podle reálného průběhu,“ konstatoval soud.

Světský mafiánský boss Antonín Běla byl zavražděn v noci 14. dubna 1996 ze samopalu Agram ve svém domě v Úvalech u Prahy. Tyto samopaly Běla paradoxně podsvětí sám prodával. Dva pachatelé si po vraždě z domu odnesli 12 milionů korun.

Detektivové nejprve pracovali s verzí, že si jeho vraždu nechal objednat Bělův rival František Mrázek. Pavla Šrytra detektivové kvůli Bělově vraždě podezřívali hned několikrát. Důvodem mělo být, že se s Bělou rozešel ve zlém. Podezření bylo ale pokaždé odloženo a získané informace nebyly vyšetřovateli vyhodnoceny jako důvodné pro zahájení trestního stíhání. Později se ale přiklonili k alternativě, že jeho vraždu spáchali arménští mafiáni, se kterými se Běla dostal do tvrdého střetu.

„Lze se domnívat, že v rozporu se zákonem provedené výslechy svědků Hany Černé a Karla Kučery přispěly k tomu, že trestní stíhání bylo zahájeno,“ uzavřel ve svém rozsudku soud další, a zjevně poslední, pokus o objasnění Bělovy popravy. Státní zástupkyně nakonec sama navrhla zproštění obžaloby v plném rozsahu a soud rozhodl o nevině Šrytra a Kaca.

Možnou trestnou činností detektivů se soud už více nezabýval. Odůvodnil to vyšetřováním inspekce. GIBS ale na sklonku roku případ odložila. „Během prověřování se příslušníkům GIBS nepodařilo zjistit, že by šlo o podezření z trestného činu, ani nebylo možné věc vyřídit jiným způsobem, a proto byla věc odložena usnesením,“ potvrdil mluvčí GIBS Ivo Mitáček.

Pavel Šrytr podal na detektivy aktuálně trestní oznámení kvůli manipulaci z falšováním sdělení obvinění. A další chystá, aby byli policisté, jak říká „podle zákona spravedlivě potrestáni“. Šrytr má nárok na odškodnění za nezákonnou vazbu. Je velice pravděpodobné, že na státu za ni vysoudí kolem jednoho milionu korun.

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1