Nadává a vyhrožuje vám šéf? Může to být v pořádku, záleží na situaci, rozhodl Nejvyšší soud | info.cz

Články odjinud

Nadává a vyhrožuje vám šéf? Může to být v pořádku, záleží na situaci, rozhodl Nejvyšší soud

Nadává a vyhrožuje vám šéf? Může to být v pořádku, záleží na situaci, rozhodl Nejvyšší soud
 

Nejvyšší soud rozhodl v poslední době v několika kauzách, jež se týkají zaměstnanců a peněz, které jim náleží. Svými rozsudky tak vrchol české justici vymezil přesnější pravidla například pro konkurenční doložky, řešení nesprávně vyplacených mezd či škody způsobené bossingem. „Poněkud překvapivě je podle Nejvyššího soudu přijatelné i hrubé a vulgární chování manažera, včetně křiku a vyhrůžek zaměstnancům, které vede k jejich psychickému zhroucení, pokud to odpovídá kontextu situace,“ vysvětluje advokát Tomáš Procházka, který je partnerem kanceláře Dvořák Hager & Partners. Vybrané rozsudky okomentoval pro INFO.CZ.

Nejvyšší soud se nedávno zabýval pravidly konkurenční doložky a nároků na vyplacení související smluvní pokuty. Připomeňme, že konkurenční doložka zakazuje bývalému zaměstnanci působit po určitou dobu ve stejném oboru jako jeho dosavadní zaměstnavatel. Za to náleží pracovníkovi finanční odměna, která činí alespoň polovinu jeho průměrného výdělku. Pokud zaměstnanec konkurenční doložku poruší, musí naopak on firmě vyplatit sjednanou smluvní pokutu.

Posuzovaná kauza (dohledatelná pod spisovou značkou 21 Cdo 1922/2018) spočívala v porušení konkurenční doložky na pouhé tři dny. Zaměstnanec tedy nastoupil jako obchodní manažer ke konkurenci, během zkušební doby ale v nové práci dobrovolně skončil. Jeho původní zaměstnavatel přesto chtěl, aby zaplatil celou smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky. Ta měla činit jeho roční mzdu. 

„Nejvyšší soud rozhodl, že roční mzda je přiměřenou výší smluvní pokuty za porušení konkurenční doložky. Zároveň ale uvedl, že pokud zaměstnanec pracoval v nové firmě jen tři dny, bylo by nefér, aby musel platit celou sumu. Nejvyšší soud tak rozhodl, že zaměstnanec nemusí platit nic,“ popisuje judikát Tomáš Procházka. 

Podle něj šel soud v tomto případě příliš daleko: „Konkurenční doložkou se firma snaží chránit know-how, obchodní kontakty i cenovou politiku. To je možné předat i za tři dny, zvláště, když jde o pozici obchodního manažera. Nejvyšší soud také akcentoval, že firmy nemají řešit ochranu důvěrných informací přes smluvní pokutu v konkurenční doložce, ale jednotlivými soudními spory kvůli možnému zneužití know-how. Přijde mi to ale nešťastné, jde to proti smyslu konkurenční doložky.“

„Podstatou konkurenční doložky je, že firma po dobu jejího trvání platí zaměstnanci za to, že nebude pracovat pro konkurenci. Tím zároveň získává výhodu, že v případě sporu nebude muset prokazovat zaměstnanci prozrazení konkrétních informací, protože to bývá velmi obtížné. Tuto výhodu konkurenční doložky Nejvyšší soud svým rozhodnutím popřel,“ dodává.

Špatně vyplacená mzda

Nejvyšší soud řešil i špatné vyplácení mzdy. Šlo o to, že jedna ze zaměstnankyň ministerstva obrany dostávala více peněz, než ji podle tabulek náleželo. Její nadřízená ji totiž omylem chybně zařadila do jiné platové tabulky. 

Ministerstvo obrany poté požadovalo náhradu škody po vedoucí, ta to ale odmítla s tím, že by peníze měla vrátit zaměstnankyně. To v rozsudku (pod spisovou značkou 21 Cdo 346/2018) uznal i Nejvyšší soud. 

„Uvedl, že odpovědnost manažerky existuje, ale až v druhé řadě, když zaměstnavatel nedokáže získat peníze od zaměstnankyně, která omylem obdržela vyšší výplatu. To se může stát v zásadě ze dvou důvodů. Pokud je zaměstnankyně ve špatné majetkové situaci a peníze pro vrácení zaměstnavateli objektivně nemá, nebo pokud peníze přijala v dobré víře. Pokud zaměstnankyně si skutečně myslela, že na má vyšší výplatu nárok, pak je vracet nemusí,“ vysvětluje Procházka.

Pro soukromý sektor toto pravidlo platí podle něj úplně stejně, dá se totiž jednoduše zobecnit. 

Může firma i za bossing?

V jiné kauze žádal zaměstnanec náhradu škody způsobené bossingem, a to kvůli šikaně nadřízeným. „Přímým nadřízeným žalobce byl jednatel společnosti H. N., který se při jednání se zaměstnanci údajně choval přezíravě, hrubě a vulgárně, na pracovních poradách, které trvaly i několik hodin, se často uchyloval ke křiku, používání sprostých slov a vulgárním nadávkám. Psychická zátěž žalobce se postupně zvyšovala také proto, že na žalobce byly přesouvány úkoly zaměstnanců, kteří z důvodu chování H. N. u žalovaného ukončili pracovní poměr,“ popisuje Procházka.

„Vše vyvrcholilo tím, že po ústním pohovoru u H. N. v délce čtyř hodin, v jehož průběhu bylo žalobci vytknuto, že usiluje o místo H. N., a naznačeno, že ponese osobní následky řešení situace s druhým jednatelem společnosti, na kterého se obrátil, se žalobce „psychicky zhroutil“ a nastoupil pracovní neschopnost od 8. února 2012 do 31. října 2012. Lékaři u žalobce diagnostikovali vážnou duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací. Znalecký posudek ohodnotil újmu na zdraví zaměstnance částkou 120 tisíc korun,“ dodává ke kauze Procházka. 

Peníze chtěl zaměstnanec následně po firmě, pro kterou pracoval. Ta s tím ale měla problém. „Zaměstnavatel se hájil, že jednání H. N. bylo odpovídající reakcí na vytýkaná pochybení dotyčného zaměstnance, odpovídalo jeho pozici krizového manažera snažícího se zachránit firmu ve značných ekonomických potížích, jeho věku a určitému zdravotnímu hendikepu, kterým byla nedoslýchavost. V takovém případě nebylo na místě bez dalšího hodnotit jednání H. N. jako úmyslné jednání proti dobrým mravům,“ říká Procházka.

Ani podle Nejvyššího soudu (spisová značka 21 Cdo 2738/2017) není odpovědnost firmy automatická. Jak říká Procházka, záleží totiž na kontextu celé situace: „Poněkud překvapivě je podle Nejvyššího soudu přijatelné i hrubé a vulgární chování manažera, včetně křiku a výhrůžek zaměstnancům, které vede k jejich psychickému zhroucení, pokud to odpovídá kontextu situace. Nejvyšší soud tak rozhodl, že před finálním verdiktem je vždy třeba podrobně zkoumat všechny okolnosti na pracovišti, a teprve pak je možné si udělat závěr, zda manažer postupoval nepřiměřeně.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud