Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nadává a vyhrožuje vám šéf? Může to být v pořádku, záleží na situaci, rozhodl Nejvyšší soud

Nadává a vyhrožuje vám šéf? Může to být v pořádku, záleží na situaci, rozhodl Nejvyšší soud
 

Nejvyšší soud rozhodl v poslední době v několika kauzách, jež se týkají zaměstnanců a peněz, které jim náleží. Svými rozsudky tak vrchol české justici vymezil přesnější pravidla například pro konkurenční doložky, řešení nesprávně vyplacených mezd či škody způsobené bossingem. „Poněkud překvapivě je podle Nejvyššího soudu přijatelné i hrubé a vulgární chování manažera, včetně křiku a vyhrůžek zaměstnancům, které vede k jejich psychickému zhroucení, pokud to odpovídá kontextu situace,“ vysvětluje advokát Tomáš Procházka, který je partnerem kanceláře Dvořák Hager & Partners. Vybrané rozsudky okomentoval pro INFO.CZ.

Nejvyšší soud se nedávno zabýval pravidly konkurenční doložky a nároků na vyplacení související smluvní pokuty. Připomeňme, že konkurenční doložka zakazuje bývalému zaměstnanci působit po určitou dobu ve stejném oboru jako jeho dosavadní zaměstnavatel. Za to náleží pracovníkovi finanční odměna, která činí alespoň polovinu jeho průměrného výdělku. Pokud zaměstnanec konkurenční doložku poruší, musí naopak on firmě vyplatit sjednanou smluvní pokutu.

Posuzovaná kauza (dohledatelná pod spisovou značkou 21 Cdo 1922/2018) spočívala v porušení konkurenční doložky na pouhé tři dny. Zaměstnanec tedy nastoupil jako obchodní manažer ke konkurenci, během zkušební doby ale v nové práci dobrovolně skončil. Jeho původní zaměstnavatel přesto chtěl, aby zaplatil celou smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky. Ta měla činit jeho roční mzdu. 

„Nejvyšší soud rozhodl, že roční mzda je přiměřenou výší smluvní pokuty za porušení konkurenční doložky. Zároveň ale uvedl, že pokud zaměstnanec pracoval v nové firmě jen tři dny, bylo by nefér, aby musel platit celou sumu. Nejvyšší soud tak rozhodl, že zaměstnanec nemusí platit nic,“ popisuje judikát Tomáš Procházka. 

Podle něj šel soud v tomto případě příliš daleko: „Konkurenční doložkou se firma snaží chránit know-how, obchodní kontakty i cenovou politiku. To je možné předat i za tři dny, zvláště, když jde o pozici obchodního manažera. Nejvyšší soud také akcentoval, že firmy nemají řešit ochranu důvěrných informací přes smluvní pokutu v konkurenční doložce, ale jednotlivými soudními spory kvůli možnému zneužití know-how. Přijde mi to ale nešťastné, jde to proti smyslu konkurenční doložky.“

„Podstatou konkurenční doložky je, že firma po dobu jejího trvání platí zaměstnanci za to, že nebude pracovat pro konkurenci. Tím zároveň získává výhodu, že v případě sporu nebude muset prokazovat zaměstnanci prozrazení konkrétních informací, protože to bývá velmi obtížné. Tuto výhodu konkurenční doložky Nejvyšší soud svým rozhodnutím popřel,“ dodává.

Špatně vyplacená mzda

Nejvyšší soud řešil i špatné vyplácení mzdy. Šlo o to, že jedna ze zaměstnankyň ministerstva obrany dostávala více peněz, než ji podle tabulek náleželo. Její nadřízená ji totiž omylem chybně zařadila do jiné platové tabulky. 

Ministerstvo obrany poté požadovalo náhradu škody po vedoucí, ta to ale odmítla s tím, že by peníze měla vrátit zaměstnankyně. To v rozsudku (pod spisovou značkou 21 Cdo 346/2018) uznal i Nejvyšší soud. 

„Uvedl, že odpovědnost manažerky existuje, ale až v druhé řadě, když zaměstnavatel nedokáže získat peníze od zaměstnankyně, která omylem obdržela vyšší výplatu. To se může stát v zásadě ze dvou důvodů. Pokud je zaměstnankyně ve špatné majetkové situaci a peníze pro vrácení zaměstnavateli objektivně nemá, nebo pokud peníze přijala v dobré víře. Pokud zaměstnankyně si skutečně myslela, že na má vyšší výplatu nárok, pak je vracet nemusí,“ vysvětluje Procházka.

Pro soukromý sektor toto pravidlo platí podle něj úplně stejně, dá se totiž jednoduše zobecnit. 

Může firma i za bossing?

V jiné kauze žádal zaměstnanec náhradu škody způsobené bossingem, a to kvůli šikaně nadřízeným. „Přímým nadřízeným žalobce byl jednatel společnosti H. N., který se při jednání se zaměstnanci údajně choval přezíravě, hrubě a vulgárně, na pracovních poradách, které trvaly i několik hodin, se často uchyloval ke křiku, používání sprostých slov a vulgárním nadávkám. Psychická zátěž žalobce se postupně zvyšovala také proto, že na žalobce byly přesouvány úkoly zaměstnanců, kteří z důvodu chování H. N. u žalovaného ukončili pracovní poměr,“ popisuje Procházka.

„Vše vyvrcholilo tím, že po ústním pohovoru u H. N. v délce čtyř hodin, v jehož průběhu bylo žalobci vytknuto, že usiluje o místo H. N., a naznačeno, že ponese osobní následky řešení situace s druhým jednatelem společnosti, na kterého se obrátil, se žalobce „psychicky zhroutil“ a nastoupil pracovní neschopnost od 8. února 2012 do 31. října 2012. Lékaři u žalobce diagnostikovali vážnou duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací. Znalecký posudek ohodnotil újmu na zdraví zaměstnance částkou 120 tisíc korun,“ dodává ke kauze Procházka. 

Peníze chtěl zaměstnanec následně po firmě, pro kterou pracoval. Ta s tím ale měla problém. „Zaměstnavatel se hájil, že jednání H. N. bylo odpovídající reakcí na vytýkaná pochybení dotyčného zaměstnance, odpovídalo jeho pozici krizového manažera snažícího se zachránit firmu ve značných ekonomických potížích, jeho věku a určitému zdravotnímu hendikepu, kterým byla nedoslýchavost. V takovém případě nebylo na místě bez dalšího hodnotit jednání H. N. jako úmyslné jednání proti dobrým mravům,“ říká Procházka.

Ani podle Nejvyššího soudu (spisová značka 21 Cdo 2738/2017) není odpovědnost firmy automatická. Jak říká Procházka, záleží totiž na kontextu celé situace: „Poněkud překvapivě je podle Nejvyššího soudu přijatelné i hrubé a vulgární chování manažera, včetně křiku a výhrůžek zaměstnancům, které vede k jejich psychickému zhroucení, pokud to odpovídá kontextu situace. Nejvyšší soud tak rozhodl, že před finálním verdiktem je vždy třeba podrobně zkoumat všechny okolnosti na pracovišti, a teprve pak je možné si udělat závěr, zda manažer postupoval nepřiměřeně.“

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1