Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat k cenzuře. Komunisti před 50 lety posvětili další zásahy do svobody médií. Právní osmičky 3

Návrat k cenzuře. Komunisti před 50 lety posvětili další zásahy do svobody médií. Právní osmičky 3

Pražské jaro roku 1968 přineslo všeobecné uvolnění poměrů. Koncem června Národní shromáždění dokonce schválilo novelu zákona o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, jehož nový paragraf 17 zněl dosti revolučně: „Cenzura je nepřípustná.” O čtvrt roku později ale už mělo být vše jinak. Po okupaci došlo k přechodnému pozastavení pravidla o nepřípustnosti cenzury, to ale trvalo až do roku 1990. Od 26. září 1968.

Zákon č. 84/1968 Sb. cenzuru ve druhém odstavci paragrafu 17 definoval jako „jakékoliv zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření hromadnými informačními prostředky”. Právní předpis, podepsaný prezidentem Ludvíkem Svobodou, předsedou Národního shromáždění Josefem Smrkovským a předsedou vlády Oldřichem Černíkem, je v digitální verzi dostupný na webových stránkách ministerstva vnitra.

Národní shromáždění ale po srpnové okupaci, konkrétně 13. září 1968, přijalo zákon o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků. Ten je pod číslem 127/1968 Sb. rovněž dostupný na stránkách ministerstva vnitra, citujeme jej podle webu zakonyprolidi.cz. Postupovat se podle něj začalo právě 26. září 1968.

I když zákon kolem slova cenzura místy jen krouží, svým třetím paragrafem pozastavil účinnosť zmíněného paragrafu 17. Druhý odstavec třetího paragrafu zněl ale poměrně jasně: „Příslušný úřad pro tisk a informace má právo přímo nebo prostřednictvím zmocněnců ustanovených vedoucím příslušného úřadu na společný návrh vydavatele a šéfredaktora (dále jen zmocněnec) zajišťovat, aby v periodickém tisku (jiném hromadném informačním prostředku) nebyly zveřejňovány informace, které obsahují skutečnosti, jež jsou v rozporu s důležitými zájmy vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Obsahuje-li informace takovou skutečnost, je příslušný úřad pro tisk a informace nebo zmocněnec oprávněn pozastavit její zveřejnění nebo jiné rozšiřování.”

Speciál INFO.CZ k srpnu 1968

Úřad pro tisk a informace

Tyto zásahy měly být, slovy z prvního odstavce první paragrafu zmíněného zákona, „v zájmu dalšího pokojného vývoje”.

Úřad pro tisk a informace popisuje druhý odstavec prvního paragrafu tohoto zákona: „Jako orgány státní správy se zřizují Úřad pro tisk a informace, na Slovensku Slovenský úřad pro tisk a informace. Na Úřad pro tisk a informace přechází dosavadní působnost ministerstva kultury a informací podle zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění zákona č. 84/1968 Sb.; v témže rozsahu přechází dosavadní působnost pověřence Slovenské národní rady pro kulturu a informace na Slovenský úřad pro tisk a informace. Úkolem úřadů pro tisk a informace je zejména jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků.”

Čtvrtý paragraf cenzorního zákona pak stanovoval pravidla zániku registrace, stejně jako postih či její dočasné odnětí za to, když budou „zprávy, údaje a jiné informace uveřejněné v novinách, časopisech nebo v jiných periodických tiskovinách v rozporu s posláním periodického tisku (…), zejména porušují-li důležité zájmy vnitřní nebo zahraniční politiky státu”.

Paragraf 6 pak, patrně spíše formálně stanovil, že: „Svoboda zveřejňování výsledků vědecké a umělecké tvorby není tímto zákonem dotčena.”

Porušení jednacího řádu i legislativní praxe

Schůzi, na níž byl tento zákon schválen, můžeme opět rekonstruovat díky stenoprotokolu zveřejnému na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Tento zákon ale nebyl schválen jednomyslně, dva poslanci se totiž hlasování zdrželi.

„Vlastnímu zákonu č. 127/1968 Sb. předcházela ovšem už řada opatření (…), mj. jmenování vládních zmocněnců do Československé televize a Československého rozhlasu a zřízení vládního výboru pro tisk a informace. Vláda svým vlastním usnesením vytvořila i Úřad pro tisk a informace (a na Slovensku Slovenský úřad pro tisk a informace) jako své vlastní pomocné a poradní orgány bez výkonné pravomoci,” popisuje ústavní právník Ján Gronský (v knize Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa III. 1960 - 1989, Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum, Praha 2007, str. 146).

Pražské jaro – časová osa

Během projednávání tohoto zákona připomněl zpravodaj Václav Hrabal, že dochází k porušení legislativní praxe i jednacího řádu Národního shromáždění, vláda totiž nepředložila k předchozímu projednání zásady navrhovaného předpisu. Tento nedostatek ale podle Hrabala překonala intenzivního práce ústavně právního a kulturního výboru.

Už ministr kultury a informací Miroslav Galuška mluvil během svého vystoupení o dočasnosti tohoto zákona, jeho platnost měla být omezena přijetím nového tiskového zákona. To vyplývá i z následného vystoupení zpravodaje Hrabala.

Ten se ostatně souvislostem cenzurních zásahů věnoval například v závěru svého vystoupení: „28. června t. r. a z tohoto místa bylo prohlášeno při zasedání Národního shormáždění, že zrušením cenzury vytváříme předpoklady pro plné uplatnění a pro další rozvoj jednoho ze základních občanských práv, práva na svobodu projevu, slova a tisku. Mám za to, že od této myšlenky, která vyjadřuje nepochybně přesvědčení nás všech, neustupujeme ani nyní, poněvadž jsou v ní vtěleny historické zkušenosti celého lidstva, bojů tříd, jednotlivců a národů o vlastní uplatnění a o rozvoj celé společnosti. Plné uplatnění této myšlenky v těchto dnech znemožňují současné okolnosti, a to jen na přechodnou dobu, jak je patrno z uvozovacího znění tohoto zákona i ze závěru důvodové zprávy. Předpokládám, že vláda bude nástrojem, který je jí tímto zákonem svěřen do rukou, vládnout moudře a státnicky, v souladu s vůli našich národů do doby, než dojde k vypracování a předložení definitivního zákona o tisku.

Byl bych velmi rád, kdyby oprávnění, která dnes vládě dáváme, byla používána jen ojediněle a kdyby se naopak vytvořila velmi úzká a blízká spolupráce všech představitelů našeho veřejného a politického života s pracovníky tisku a jiných sdělovacích prostředků, kdy by tedy nebylo nutno používat cenzorské tužky a dalších sankcí proti vydavateli.”

Skutečnost byla samozřejmě zcela jiná. Cenzura poté existovala v Československu až do roku 1990.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1