Nejvíc si vážím vítězství nad solárníky, říká expertka na arbitráže Marie Talašová z White & Case | info.cz

Články odjinud

Nejvíc si vážím vítězství nad solárníky, říká expertka na arbitráže Marie Talašová z White & Case

Marie Talašová zastupovala šest let Českou republika v mezinárodních arbitrážích, řešila například Mosteckou uhelnou nebo solární spory. Před nástupem na Ministerstvo financí pracovala v USA, kde se věnovala mezinárodním sporům a hromadným žalobám. Nedávno se ale vrátila do advokacie, působí teď ve White & Case. „Česká republika si v arbitrážích výrazně polepšila. Více než 10 let žádnou neprohrála. Ve srovnání s jinými zeměmi se stabilizoval i počet sporů. Vzhledem k tomu, co se děje v evropské energetice, kdy se mění legislativní rámec a investoři v reakci na to podávají žaloby, obstála Česká republika dobře,“ říká Talašová v rozhovoru pro INFO.CZ.

Na ministerstvu financí jste měla na starosti mezinárodní arbitráže. Jak se za touto érou ohlížíte?

Působila jsem na ministerstvu necelých šest let a byla to výzva. Intenzivní odborná zkušenost, za kterou jsem velmi ráda. V roce 2013, kdy jsem na ministerstvo nastoupila, jsem podědila několik probíhajících arbitráží. Opakovaně došlo ke změně vlády. Musela jsem rychle vybudovat právní tým. A udělat tuto agendu více transparentní. Samozřejmě pořád vyhrávat arbitráže, ale za zlomek nákladů, za něž to dělali moji předchůdci. Mým úkolem bylo skloubit to všechno dohromady.

Tedy méně využívat advokátní kanceláře a dělat to více interně?

Šlo o kombinaci toho, co říkáte, a současně o snižování nákladů na externisty. Například prohraný spor spojený s arbitráží ohledně TV Nova stál Českou republiku jen na právních službách přibližně půl miliardy korun. A na stejné peníze vyšel na právních službách spor Nomura, který se nakonec narovnal mimosoudně. Já jsem se musela pohybovat ve zcela jiných řádech. 

To bylo politické rozhodnutí?

Šlo o interní pokyn, že snižování nákladů je součástí mojí práce.

Před nástupem na ministerstvo jste měla zkušenosti zejména z advokacie. Co vás lákalo na službě státu?

Když jsem pracovala v advokacii, zastupovala jsem žalobce. Následně jsem působila u Mezinárodního arbitrážního soudu v Paříži. Chtěla jsem znát všechny pohledy, a tak jsem se rozhodla pro ministerstvo jako stranu žalovanou. Ale vždycky jsem věděla, že se chci vrátit do advokacie. I když právě na ministerstvu mě často napadalo, jestli přece jen nezůstanu ve veřejné správě. Když se dařilo. Také jsem měla velké štěstí na kolegy a kolegyně, kteří se mnou nastoupili. Nebýt jich, nenasbírali bychom tolik úspěchů. 

A jakých úspěchů si teď vážíte nejvíce?

Z šesti vyhraných arbitráží si nejvíce vážím dvou vítězství se solárníky. Málokdo ve vítězství věřil. Navíc solární arbitráže jsem podědila a musela jsem měnit právní zastoupení. Bylo to hodně kritizováno, ale nakonec se ukázalo, že šlo o správný tah.

Původně v solárních sporech stát zastupovali Weil, Gotshal & Manges a Squire Patton Boggs a arbitrážní expert ze Švýcarska Zachary Douglas, ale ukázalo se, že to bylo neefektivní a příliš drahé – mít tolik advokátů na jedno právní zastoupení, navíc vybraných mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Ministerstvo financí se tak rozhodlo vyhlásit veřejnou zakázku, vybrat advokáty ve veřejném řízení a tím i snížit cenu. Vyhrála americká advokátní kancelář Arnold & Porter.

Co jste se na ministerstvu financí o arbitrážích naučila?

Nejvíce si cením toho, že jsem zažila, jaké je to být klientem a jaký je rozdíl mezi advokátem, který poskytuje dobré a špatné služby. Advokátních kanceláří, s nimiž ministerstvo tehdy spolupracovalo, bylo totiž hodně. Naučila jsem se nést odpovědnost, být efektivní. Také jsem poznala zákulisí a to, jak funguje stát. Komunikovala jsem přímo s ministry, účastnila jsem se jednání vlády, jednala jsem s množstvím úřadů. Viděla jsem, jak stát dokáže být funkční, ale někdy i nefunkční.  

Proč jste se teď vydala právě do White & Case?

Vždy jsem tady chtěla pracovat a lidé, kteří mě znají dlouho, vám mohou potvrdit, že to vždy byla má vysněná kancelář, v níž jsem chtěla jako právnička působit. Vybrala jsem si ji proto, že jde o moderní kancelář s dobrým zázemím, i ve světě je nejlepší na sporovou agendu. A seděla mi i lidsky, vyhovoval mi její přístup k práci i k lidem. Naše zkušené zahraniční týmy přitom fungují jako jedna firma. Pravidelně máme školení od advokátů z Londýna, Paříže či New Yorku. A oni s námi velice rádi sdílejí své zkušenosti, jako bychom seděli kousek od sebe. Také u všech podporují odborný růst a kladou důraz i na sladění pracovního a osobního života.

Vzhledem k vaší agendě je patrně důležité, že jde právě o mezinárodní firmu…

Ano. Odborné zázemí White & Case sehrálo při mém rozhodování hlavní roli. Dobrý právník je takový, který k načtené matérii má i praktické zkušenosti. U mezinárodní kanceláře se tyto zkušenosti násobí.

Jak vypadá vaše konkrétní činnost?

Působím v týmu, který se věnuje sporům. Věnuji se také českému rozhodčímu řízení, radím klientům v otázkách ochrany investic, energetiky a v soudních řízeních. A spolupracuji se zahraničními pobočkami na investičních arbitrážích.

Měla jste ještě nějaký další důvod, proč jste se vydala právě do White & Case?

Roli hrálo rovněž to, že White & Case nikdy nezastupovala stát v arbitráži v době, kdy jsem působila na ministerstvu. Nikdy tak mezi námi neexistoval takový vztah, který by dnes mohl vypadat podezřele.

Tedy jako střet zájmů? 

Ano, třeba tak, že bych jim proplácela faktury. Nic takového nebylo, a to mi přechod také ulehčilo. Zdálo se mi nepatřičné, abych se hlásila do kanceláře, která pod mým vedením byla placena státem.

Tak to máte etické standardy nastavené hodně vysoko…

Reputaci má člověk jen jednu a držet si odstup od spolupracujících advokátních kanceláří mi přišlo normální už během působení na ministerstvu. Nenechala jsem si od advokátů ani zaplatit oběd nebo kávu.

Věnujete se svým odbornostem i mimo kancelář?

Přednáším, nedávno mě například pozvalo španělské ministerstvo spravedlnosti. Píšu, ale jen o tom, co řeším v praxi. Obecně mě baví zjednodušovat právo tak, aby ho pochopil každý. Právník je doktorem lidských a obchodních vztahů a pro klienta není přínosem, když se věci zbytečně komplikují.

Ve vašich specializacích jsou totiž právě věci mimo právo dost důležité…

Přesto, že se specializuji na sporovou agendu, myslím, že primárním úkolem právníka je předcházet sporům. Aby klient v arbitráži nebo u soudu neskončil.

Kolik teď běží arbitráží proti České republice?

Ministerstvo přehled arbitráží průběžně na svých stránkách aktualizuje, v současné době jich je 13. Žalovaná částka je velmi vysoká, více než 30 miliard korun. Je to ale dáno tím, že mezi ně čerstvě patří kauza Diag Human, v níž žalobce požaduje přes 20 miliard korun. Česká republika si ale v arbitrážích výrazně polepšila. Více než 10 let žádnou neprohrála.

Ve srovnání s jinými zeměmi se stabilizoval i počet sporů, například Španělsko má v současné době 45 arbitrážních řízení. Nárůst arbitráží zaznamenala i Itálie nebo Polsko. Celkově teď ve světě probíhá přes 300 investičních arbitráží. Vzhledem k tomu, co se děje v evropské energetice, kdy se opakovaně mění legislativní rámec a investoři v reakci na to podávají žaloby, lze říct, že Česká republika obstála dobře.

V médiích se nedávno objevila informace, že další nadnárodní korporace hrozí České republice arbitráží. Myslíte, že žalobu podají?

Podání žaloby je obchodním rozhodnutím každé společnosti, takže odpověď já neznám. Mohu jen říct, že během působení na ministerstvu jsem spočítala, kolik bylo případů, kdy investor arbitráží vyhrožoval, ale žalobu nepodal. Za posledních 15 let jich bylo přibližně 100. Zatímco arbitráží bylo za stejnou dobu 43. Proto jde v 60 procentech jen o planý poplach. V médiích jsem taky zaznamenala několik nesprávných informací, například odkaz na diplomatická jednání. Smlouvy na podporu a ochranu zahraničních investic oficiálně nahradily diplomatické řešení sporů, proto diplomatická jednání nelze automaticky efektivně použít na řešení problému mezi konkrétním investorem a státem.

V Hospodářských novinách se pak objevil titulek ve smyslu, že v Evropě končí arbitráže. Je tomu tak?

Mění se pravidla hry. Zatím sice arbitráže úplně nekončí, ale během příštích třech až čtyřech let pravděpodobně skončí ve formě, v níž je známe posledních 15 až 20 let. Současný stav je takový, že kvůli intervenci Soudního dvora EU a Evropské komise se arbitrážní řízení zkomplikovala. Může se teď stát, že mezinárodní rozhodčí tribunál legitimně vydá rozhodčí nález, s následným uznáním v Evropské unii, ale investor za určitých okolností může mít problém. V některých případech může být rozhodčí nález národním soudem zrušen, nebo bude v EU těžce uznatelný a vykonatelný. 

Navíc na základě iniciativy Evropské komise letos v lednu vydaly evropské státy společné prohlášení, že intra-unijní smlouvy na podporu a ochranu zahraničních investic do konce roku vypoví a investoři stáhnou své arbitrážní žaloby. U stažení žalob si ale nedovedu představit, jak by to bylo v praxi proveditelné. Nevím o žádném právním nástroji, který by mohl soukromé společnosti přinutit jejich nárok na náhradu škody stáhnout. Proto lednovou deklaraci členských států primárně vnímám jako politický závazek, i když závazek států ukončit platnost intra-unijních smluv na ochranu smluv beru vážně. Snaha ukončit platnost všech smluv na ochranu investic je totiž ze strany EU dlouhodobá a deklarace je dalším tlakem na státy, jako je například Německo, aby smlouvy s jinými evropskými státy vypověděly.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud