Nejvyšší soud výrazně zrychlil. Délka řízení se může snížit skoro na polovinu, bude mezi nejlepšími v Evropě | info.cz

Články odjinud

Nejvyšší soud výrazně zrychlil. Délka řízení se může snížit skoro na polovinu, bude mezi nejlepšími v Evropě

V roce 2018 se podařilo Nejvyššímu soudu vyřídit zhruba o 500 věcí více, než mu přišlo v tomtéž roce na stůl. Znamená to, že rovněž odbavil značnou část svých dřívějších nedodělků. V tomto trendu hodlá dále pokračovat, čímž se bude postupně zkracovat délka jeho řízení. Za tři až čtyři roky by mohla být oproti současnému stavu téměř poloviční. Vyplývá to z z informací, které v připravovaném rozhovoru pro INFO.CZ prezentuje předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

„Od roku 2013 nápad dovolání neustále stoupal, řádově ve stovkách rostly rovněž nedodělky. Na konci roku 2017 se to poprvé zastavilo, i když nápad ještě o něco vzrostl. V roce 2018 jsme přebírali 3521 věcí, v dovolací agendě bylo 3401 věcí, napadlo celkem 7655 věcí a vyřídili jsme celkem 8107 věcí. Nevyřízeno zůstalo 3069 věcí, došlo tak k poklesu o 452 věcí, v dovolací agendě dokonce o 461 věcí,“ prezentuje aktuální statistiku Pavel Šámal.

Považuje to za zásadní zlom: „Díky novele občanského soudního řádu z roku 2017, v níž se lépe vymezila možnost podávat dovolání v civilních věcech, se rostoucí nápad dovolání na Nejvyšší soud podařilo zastavit a začaly tak klesat počty nedodělků. A čím více se podaří jejich počty snižovat, tím více se bude zkracovat doba projednávání věcí u Nejvyššího soudu, tedy se bude zvyšovat rychlost řízení.“

Nejvyšší soud tak podle něj může, co do rychlosti řízení, vystoupat na vrchol evropských žebříčků: „Pokud by se podařilo tento trend tři nebo čtyři roky udržet, dostali bychom se na velmi dobrá čísla, jedny z nejlepších v Evropě, i když ani dnes na tom nejsme špatně. V současnosti z hlediska délky řízení v trestních věcech máme průměrnou délku řízení okolo 50 dní a v zásadě vyřízení ani těch nejsložitějších věcí nepřesáhne jeden rok. V civilu jsme na tom o něco hůře, průměrnou délku řízení máme okolo 200 dnů, přes dva roky tam trvá asi 20 věcí, což se loni rovněž snížilo a pracujeme na tom, aby došlo ještě k výraznějšímu snížení.“

Insolvenční senát posiluje

Problémy jsou logicky zejména s těmi náročnými kauzami. „Nejvíce věcí zůstává v insolvenčním senátu, což jsou ty nejsložitější věci, ale loni se nám podařilo tento senát posílit o doktorku Myškovou a žádný soudce neodešel. Naopak tam chceme přivést ještě dalšího soudce a tím i tyto věci postupně vyřešit. Věci starší dvou let, mimo objektivních případů (např. kdy se čeká na vyřízení předběžné otázky u evropského Soudního dvora), by se tak v dalším období už neměly vyskytovat. Pokud nám tedy Parlament nepřidá novelou nějakou agendu, prognóza je v této době dobrá.“

Jak by tedy mohla vypadat situace za čtyři roky? „Nedodělků nám zůstalo zhruba 3000. Pokud bychom každý rok snížili toto číslo o zhruba 500 věcí, podobně jako loni, tak se dostaneme pod 2000 a bude to již dobré. Máme hodně senátů a můžeme to mezi ně rozdělit. Nyní trvá civilní řízení v průměru 200 dnů, mohlo by tak jít o 120 nebo 130 dnů. Toho nedosahuje skoro žádný stát v Evropě.“

Justice na tom totiž není podle profesora Šámala tak špatně, jak se říká: „Ano, jsou tu věci, které se vyřizují příliš dlouho. Ale určitě nejde o všechny věci. Několik let, nebo v civilu dokonce desetiletí, se vyřizují jen mimořádné záležitosti. Je to „špatně“, ale nejde o problém celého systému. Je tedy potřeba se tomu věnovat. Musí se na to zaměřit nejen ministerstvo spravedlnosti, ale rovněž předsedové nižších soudů. Ti by soudce měli vést k tomu, že vyřízení starých věcí je naprosto prioritní záležitost.“

Proč je špatný návrh nového civilního procesu?

I proto se tak Nejvyšší soud vymezuje proti dosavadním plánům ministerstva spravedlnosti na změny civilního procesu, které připravil se svým týmem docent brněnské právnické fakulty Petr Lavický.

„Pokud se přijme nový civilní řád soudní, celá perspektiva, kterou jsem vám naznačil, ztroskotá a vrátíme se na začátek. Změny by měly velmi negativní vliv na účastníky řízení. Tvrzení, že nová pravidla mají být „pro lidi a ne pro soudy“, je naprosto zavádějící. Oddálila by se právní moc, řízení by se prodloužila. Pokud bychom neodstranili nedodělky, nerozhodovali bychom do dvou let, jako teď, ale po třech až pěti letech. Není to tedy nic pro lidi.

Další možností by bylo, že z nás udělají „mamutí“ soud. Pak ale můžeme naši současnou budovu zavřít, budeme potřebovat tak třikrát větší. Dnes máme jednu jednací síň, protože je v tomto systému nepotřebujeme. Pokud by ale vznikla možnost veřejných zasedání na žádost některé ze stran u dovolání jako řádného opravného prostředku, budeme jich potřebovat pět nebo šest. Musely by se vybudovat a v současné budově by to určitě nešlo,“ říká v chystaném rozhovoru mimo jiné profesor Šámal.

Uvádí rovněž to, že ministerstvo tyto souvislosti dosud neřešilo: „Zatím to je spíše podle zásady: Soude, poraď si. Nemáme přitom vlastní rozpočet, nemůžu si tak vybrat vlastní budovu a zaplatit si jí. Ministerstvo, i když má takovýto věcný záměr, se tím vůbec nezabývalo. Snad se to ale s novým ministrem již změnilo a jak jsem pochopil, už věcný záměr nechce zcela naplnit.“

Soudci své postoje prezentovali již v listopadu na konferenci, kterou uspořádal Nejvyšší soud ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR. Akci jsme se věnovali například zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud