Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neřešte spory taxikářů a Uberu novým zákonem. Legislativy je příliš a často není třeba, vzkazují experti

Neřešte spory taxikářů a Uberu novým zákonem. Legislativy je příliš a často není třeba, vzkazují experti

Poslanci se i tento týden intenzivně přetahovali o znění dalších nových zákonů. Někteří z nich třeba chtějí měnit daňový řád, podle jiných už ale bude toho státního šmírování až příliš. Pořád se také hraje o obecné referendum, které se může stát v aktuální společenské atmosféře časovanou bombou. K tomu taxikáři opět zablokovali Prahu. Chtějí si vynutit novou legislativu a dost možná se jim to podaří. Jakoby nestačilo těch zhruba deset tisíc zákonů, o nichž mluví místopředseda České advokátní komory Robert Němec. Týden v právu, tentokrát spíše monotematicky, komentuje Jan Januš.

 

Před týdnem jsem se přímo na tomto místě podivoval nad předpisy, které právě vyšly ve Sbírce zákonů. Kladl jsem otázku, zda opravdu musí být do této sady zahrnuta také podrobná rybářská pravidla. A hned toto pondělí vyšlo ve Sbírce zákonů „nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění pozdějších předpisů”.  Co k tomu dodat?

Nechci budit dojem, že mám snad něco proti zvířatům. Vůbec ne. Jen mi tyto předpisy úplně nezapadají k občanskému či trestnímu zákoníku, daňových pravidlům nebo třeba zákoníku práce a jejich častým změnám.

Pokud je za právo považováno skoro všechno, nemůžeme se divit, že každý rok vznikne tolik nových paragrafů. Karel Havlíček vypočítává v komentáři pro INFO.CZ absolutní počty ročně přijímaných právních předpisů a ta čísla jsou opravdu tristní. Místopředseda České advokátní komory Robert Němec zase mluví o 10 tisících platných zákonů. Kdo se pak má v tom všem vyznat?

Chápu, že se musí určitá pravidla, vzhledem k dalším pravidlům, nastavit právě zákonem, nařízením vlády či vyhláškou. Ale o to mi právě jde, není tady prostor pro rozsáhlou ideovou změnu? Alespoň o tom zkusme debatovat, když už nic jiného. Takovou věc by samozřejmě nebylo možné uchvátat, muselo by jít o dokonale promyšlenou reformu celého systému.

Nový zákon kvůli Uberu? Nesmysl

Do těchto diskusí skvěle zapadají také debaty vedené nad anketou Zákon roku, pomocí níž hledají právě v těchto dnech poradenská skupina Deloitte a její advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s dalšími partnery nejlepší legislativní počinu roku 2017. Například již zmíněný místopředseda České advokátní komory Robert Němec na souvisejícím kulatém stole  expertů připomněl, že vlády se vždy snaží připravit novou legislativu. Přitom by řadu problémů šlo řešit jen pomocí implementace a interpretace.

Odborníci se podivovali nad tím, že by například kvůli současným sporům společnosti Uber a českých taxikářů vznikl nový zákon. Podle Roberte Němce, ale například i podle Marty Novákové, prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, by bylo možné vše vyřešit v rámci stávající legislativy. Podle Novákové je dokonce nesmysl hledat v tomto případě novou legislativu.

Hořekovalo se také nad špatnou úrovní legislativního procesu. Právě podle Marty Novákové se jeho negativa promítnou v každém zákoně, i když jej na začátku provázejí dobré úmysly. Smutnilo se například také nad tím, že se o nových pravidlech začíná diskutovat příliš pozdě, až ve chvíli, kdy záměr vstoupí do legislativního procesu.

Co s tím vším? Musíme si říct o změnu.

Za jeden nový zákon dva zrušme

Na debatě tak přišly na přetřes, vesměs v pozitivním, také různé zahraniční koncepty ke zkvalitnění legislativy, nebo alespoň snahy o její účinnější ukočírování. Například: Když jeden nový zákon přijmeme, jeden (nebo raději dva) zrušíme.

Mluvilo se rovněž o nápadu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nechce podnikatele trestat za jejich první prohřešek. Třeba podle advokátky Moniky Čírtkové jde ale vlastně o špatnou zprávu. Stát tak uznává, že jeho pravidla jsou tak nepřehledná, že je snad ani nejde dodržovat.

Advokát Tomáš Babáček, který je hlavní tváří ankety Zákon roku, pak otevřel například možnost uzavírání veřejnoprávních smluv či přijímání dobrovolných standardů. Když se vrátím k tomu rybníkářství, nebyla by to cesta?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1