Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Normalizace ve Sbírce zákonů. Pookupační přechodný zákon platil až do roku 1990. Právní osmičky 2

Normalizace ve Sbírce zákonů. Pookupační přechodný zákon platil až do roku 1990. Právní osmičky 2

Před 50 lety vyšly první zákony bezprostředně reagující na srpnovou sovětskou okupaci tehdejšího Československa. Schváleny byly 13. září, ve Sbírce zákonů ale vyšly až 26. září. Šlo zejména o zákony o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku a o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků. Právě zákon o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku byl tím prvním, který obsahoval slovo normalizace.

Poslanci Národního shromáždění se ke schválení zmíněných zákonů sešli v pátek 13. září. Schůzi řídil jeho předseda Josef Smrkovský, účastnil se jí ale i prezident Ludvík Svoboda, první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček či předseda vlády Oldřich Černík. Dění můžeme rekonstruovat díky stenoprotokolu, který je dostupný na webových stránkách Poslanecké sněmovny a z něhož vycházíme při následných citacích.

Odbojná atmosféra, kterou bylo protknuté srpnové pookupační zasedání, se vytratila. Ústavní právník Ján Gronský píše o „zcela změněné atmosféře rezignace a opurtunního přizpůsobení se posrpnové situaci” (viz Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa III. 1960 - 1989. Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum, Praha 2007, str. 143 a násl.).

Národní shromáždění stojí za vládou

Národní shromáždění tak nejprve projednalo Prohlášení vlády ke vzniklé situaci a k nezbytně naléhavým opatřením. Oldřich Černík shrnul dosavadní směřování vlády, jeho slova ale zároveň odrážela novou realitu a přítomnost sovětských vojsk. Už v úvodu svého vystoupení přitom dospěl k těmto závěrům:

„1. Naše země bude dále pokračovat v polednovém socialistickém vývoji, jak jej předurčila v dokumentech ze svých zasedání KSČ, vedoucí síla naší společnosti. Nová situace bude vyžadovat určité úpravy úkolů stanovených vládou, jak jste je obdrželi v podkladových materiálech pro dnešní jednání. Jejich obsahové zaměření i časové rozložení musí být podřízeno novým podmínkám.

2. Tváří v tvář realitě posledních měsíců a týdnů tak jako dříve jsme i nadále součástí socialistického společenství států, se kterými nás váží společné cíle a zájmy, a jsme odhodláni v zájmu našich národů vzájemné vztahy rozvíjet a upevňovat.

3. Naše jediné východisko je nyní dáno výsledky jednání naší delegace v Moskvě. Jsme hluboce přesvědčeni, že politické řešení vzniklé situace je v zájmu našich národů a národností, v zájmu a v hlubokém souladu s cítěním naší dělnické třídy, rolnictva a inteligence. Je tedy i v zájmu socialismu jako společenského řádu, založeného na takové míře demokratických práv a svobod, které nemůže lidu zajistit žádná buržoazní demokracie. Vláda předstupuje před Národní shromáždění s prvními návrhy, které je třeba co nejdříve realizovat, a také vás chce informovat o způsobu realizace závěrů moskevských jednání. Vláda se ve své politice bude opírat o Národní frontu a její organizace, sdružující pracující měst i venkova.”

Národní shromáždění pně důvěřuje vládě

Černík pokračoval například tím, že „závěry moskevských jednání představují politický dokument - komplex neodkladných kroků k postupné normalizaci života naší společnosti, vedoucích k upevnění socialismu v ČSSR, k upevnění moci pracujících, k upevnění socialistického společenství”. Mluvil třeba i o postupném odchodu sovětských vojsk z československého území.

Předseda vlády poté řečnil ještě velmi dlouho, rozváděl jednotlivé teze a popisoval další směřování československé vlády. Následovalo vystoupení prezidenta Svobody, jakož i dalších funkcionářů.

Národní shromáždění poté jednomyslně přijalo toto usnesení k vládnímu prohlášení:

„Národní shromáždění

1. projednalo na své 26. schůzi dne 13. září 1968 prohlášení vlády ke vzniklé situaci a k nezbytně naléhavým opatřením;

2. bere na vědomí nezbytnost úpravy programu vlády schváleného Národním shromáždění dne 3. května t. r. a pokládá to ve shodě s vládou, vzhledem k vzniklé situaci, za nezbytné;

3. vyslovuje plnou důvěru vládě republiky a podporu při realizaci jejího programu;

4. při této příležitosti se obrací ke všem občanům republiky, aby ukázněným plněním zákonů a nařízení a nutných opatření uvědoměle působili ke konsolidaci politických poměrů a aby důsledným plněním svých pracovních úkolů přispívali k realizaci vládního programu a tím k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti.”

Komunismus v ČeskoslovenskuKomunismus v Československuautor: Info.cz

První zákon obsahující slovo normalizace

Následně poslanci schválili první zákon obsahující slovo normalizace. Šlo o předpis o některých přechodných opatřeních k upevňování veřejného pořádku, který vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 126/1968 Sb., a to 26. září v částce 36. Zákon je v digitální podobě dostupný na webových stránkách ministerstva vnitra, citujeme jej podle webu zakonyprolidi.cz

V Národním shromáždění jej představil ministr vnitra Jan Pelnář. „Předložený návrh zákona je jedním z nutných legislativních opatření, která je třeba urychleně přijmout k vytvoření podmínek pro normalizací vnitřních poměrů ve státě,” uvedl na začátku svého vystoupení.

Jeho následná slova se nesla v duchu úvodního prohlášení samotného zákona („v zájmu urychleného vytvoření podmínek pro normalizaci vnitřních poměrů ve státě vzniklých po 20. srpnu 1968, k zajištění bezpečnosti a ochrany osob a majetku a k upevnění veřejného pořádku”), Pelnář přitom zdůrazňoval nutnost bezpečnosti občanů a ochrany před zneužitím práv. Stejně jako dočasnost daných pravidel, které měly být následně ještě upraveny.

Zákon ale platil v novelizovaných znění až do roku 1990, přibyly k němu ale ještě další předpisy.

Pokuta až tři tisíce

Z dnešního pohledu vypadá zvláštně, že i tento zákon přijalo Národního shromáždění jednomyslně. Zákon totiž směřoval proti veřejným shromážděním a manifestacím, podobně jako vůči dobrovolným organizacím.

Podle již zmíněné knihy docenta Gronského šlo o první „normalizační” legislativní akt „období, jež neznamenalo jen návrat k politické situaci před lednem 1968, ale které v mnohém (i když bez politických justičních vražd) obnovilo systém, jenž existoval v Československu v padesátých letech”. Podle ústavního právníka tak „byla fakticky zrušena svoboda shormažďování a sdružovací”.

Zákon byl přitom napsán vemi obecně. Okresnému výboru například dával v prvním paragarafu pravomoc zakázat či rozpustit veřejné shromáždění: „a) jestliže zaměření nebo průběh veřejného shromáždění by mohl narušit důležité zahraničně politické zájmy státu, b) jestliže by konání veřejného shromáždění bylo v rozporu se zákonem, bylo zaměřeno proti socialistickému řádu nebo by jinak ohrozilo veřejný pořádek.”

Podle prvního odstavce druhého paragrafu pak platilo, že: „Orgán státní správy zastaví činnost dobrovolné organizace nejvýše na dobu tří měsíců, popřípadě organizaci rozpustí, jestliže její činnost směřuje proti Ústavě Československé socialistické republiky, proti samostatnosti a celistvosti státu, proti socialistické hospodářské soustavě, mírovému soužití mezi národy nebo proti důležitým zahraničně politickým zájmům státu; učiní tak též, jestliže činnost organizace je jinak v rozporu se zákony nebo se stanovami, pokud nebude zjednána náprava ve stanovené lhůtě a nelze-li nápravy dosáhnout opatřeními podle jiných právních předpisů.”

Zákon hrozil i přísnou peněžitou sankcí. Pokud nešlo o trestný čin, byla ve hře pokuta až 3000 Kčs. Podle nového právního předpisu se začalo postupovat právě 26. září, tedy ve chvíli, kdy vyšel ve Sbírce zákonů.

Poslanci následně schválili další důležitý zákon, týkající se cenzury v médiích. Tomu se ale již budeme věnovat v dalším dílu tohoto seriálu.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1