Nová éra dlužníků v Česku. Věřitelé by mohli odpustit úroky, novelu ale čeká legislativní maraton | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová éra dlužníků v Česku. Věřitelé by mohli odpustit úroky, novelu ale čeká legislativní maraton

Nová éra dlužníků v Česku. Věřitelé by mohli odpustit úroky, novelu ale čeká legislativní maraton

Poslanecká sněmovna projednává takzvanou oddlužovací novelu insolvenčního zákona. Ministerstvo spravedlnosti jejím prostřednictvím navrhuje zavedení možnosti nulového oddlužení, kdy by byl dlužník po sedm let v takzvaném osobním bankrotu a splatil by své dluhy jen do výše, které by byl schopen. Oproti současnosti by tak neexistovala žádná minimální částka, jíž by musel uhradit. V současnosti jde o 30 procent dluhu a osobní bankrot trvá pět let. Vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivé téma mající nejen právní, ale rovněž celospolečenský a ekonomický rozměr, o zamýšlené novince se široce debatuje a padá množství dalších návrhů. V příštích měsících nás tak nejspíše čekají o oddlužení tvrdé legislativní bitvy.

Například prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk přišel s myšlenkou, aby pravidla oddlužení zůstala ve stávající podobě, dlužník by ale musel nově splatit alespoň 30 procent z původní jistiny, tedy zjednodušeně z částky, kterou si půjčil. Uhradit by měl patrně také soudní náklady, nikoliv ale už třeba úroky, jejich prostřednictvím celkové částka narostla. Staněk navrhuje rovněž to, aby měl soud možnost prodloužit dobu osobního bankrotu i po pěti letech, pokud by se dlužníkovi nepodařilo dát požadované peníze dohromady.

Staněk to uvedl na sympoziu Současné problémy exekucí a insolvencí ve světle oddlužovací novely, který pořádala právě Česká asociace věřitelů ve spolupráci se Stálou konferencí českého práva. Akce byla součástí projektu Pražské právnické jaro, jehož je INFO.CZ mediálním partnerem.

Jde však jen o jeden z mnoha dalších nápadů, jak pozměnit současná pravidla insolvečního řízení a osobního bankrotu. Je už totiž jasné, že k novele navržené ministerstvem spravedlnosti se sejde jen v Poslanecké sněmovně množství pozměňovacích návrhů. Její finální podoba je tak značně nejistá.

Podle některých odborníků, například místopředsedy České advokátní komory a předsedy Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michala Žižlavského či náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Filipa Hanzlíka, se tak při dalším schvalování zákona nejspíše opustí původní podoba nulové varianty oddlužení na sedm let. Nemusí to ale znamenat, že by na oddlužení nedosáhlo daleko více lidí než v současnosti.

Více jak půl milionu Čechů má tři a více exekucí.

Bude stačit splatit za tři roky 50 procent dluhu?

Půjde totiž o jeden z důležitých parametrů zákona, o kterém se ještě bude rozsáhle debatovat. Například podle předsedy podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Výborného (KDU-ČSL), jenž společně se svými kolegy sbírá pozměňovací návrhy k novele a připravuje, je právě Ústavně právnímu výboru k následnému projednání, se totiž v následných debatách musí řešit i úloha insolvenčních soudců a správců.

Soudci by tak mohli napříště rozhodovat o tom, zda dlužníkům neumožní zbavit se zbytku dluhů i přesto, že se jim během pěti let nepodařilo splatit 30 procent. Vlastně tak jde o obdobu varianty, o níž mluví i Staněk, stejně jako někteří další odborníci. Tento nový postup by tak umožnil oddlužení více lidem než je tomu nyní. Museli by se však skutečně a nezpochybnitelně snažit své problémy vyřešit. Z vystoupení na sympoziu se zdá, že by tato možnost byla přijatelá i pro zástupce věřitelů.

Dluhová past se týká všech věkových generací.

Celý problém má totiž i filozofický a psychologický rozměr, který shrnul například místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Podle jeho slov je totiž důležité, aby při odpouštění dluhu měli jak věřitelé, tak dlužníci pocit spravedlnosti a zachování sociálního smíru. Zatímco dlužník musí projít sebereflexí a určitou vnitřní nápravou, věřitel by si měl zase uvědomit, že i on nese odpovědnost za to, jak vztah s dlužníkem dopadne.

Nejen poslanec Výborný tak kritizuje navrhovanou možnost, aby dlužník mohl vstoupit do osobního bankrotu jen na tři roky, pokud by za tuto dobu zaplatil alespoň polovinu svého dluhu. Podle Pavla Staňka totiž v současnosti splatí 16 procent lidí v oddlužení celý svůj dluh, v případě přijetí návrhu by ale i oni zaplatili méně, což není důvodné. Výborný tak navrhne pozměňovací návrh, podle něhož by muselo jít alespoň o dvě třetiny této částky.

Co všechno budou zákonodárci ještě řešit?

Nepůjde ale o jediné návrhy, které budou poslanci řešit. Podle Výborného je totiž nutné ještě debatovat například o tom, jak vysoko má být zastropován dluh, při kterém bude možné vstoupit dlo oddlužení. Rovněž by se mělo mluvit o zmíněném upřednostnění splacení jistiny před příslušenstvím dluhu, tedy zjednodušeně původně vypůjčené částky.

Podle Výborného by mělo dojít rovněž k úpravě výpočtu takzvané nezabavitelné částky, která musí dlužníkovi zbýt. Chtěl by dlužníky motivovat k vyšším příjmům tím, že by například všechny jejich prémie nešly jen na umoření dluhu.

Které kraje se loni nejvíce zhoršily, co se týče exekucí?

Diskutovat se ale bude třeba i o tom, kdo může sepisovat insolvenční návrh či o odměnách insolvenčních správců. Ti by podle Výborného mohli získat určitou motivační složku za skutečnou práci s dlužníky.

Odměny jsou podle Michala Žižlavského dnes spíše podhodnoceny. Připomíná přitom, že v případě zpřístupnění oddlužení daleko více lidem je nutné na tuto změnu rovněž připravit související aparát a kapacity insolvenčních správců.

Poslanci budou rozebírat také to, po jaké době půjde oddlužení podstoupit znovu. Zda po 10 letech, jak je v současnosti navrženo, nebo až po delší době.

Poslanci rozhodnou nejdříve na podzim

Experti se obecně shodují v tom, že dluhová past, v níž se ocitla řada lidí, znamená sociální problém a není možné před ní zavírat oči. Podle Staňka je ale nespravedlivé, že jej stát chce řešit jen na úkor věřitelů. Těmi totiž bývají například rovněž bytová družstva a jednotliví vlastníci jednotek, pronajímatelé, živnostníci, ale rovněž obce nebo přímo stát.

Rovněž připomněl návrh Bohumila Havla z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a advokátní kanceláře PRK Partners, který je hlavním autorem zákona o obchodních korporacích a pracoval taktéž na insolvenčním zákoně, a Josefa Plačka z Vysoké školy ekonomické, aby legislativci rozlišovali mezi lidmi, kteří se zadlužili ještě před 1. prosincem roku 2016 a těmi, kteří se do problémů dostali až později. Tehdy se totiž začalo postupovat podle nového zákona o spotřebitelském úvěru, který vyřešil řadu dřívějších problémů.

Podle Filipa Hanzlíka by měl stát za tento stav přijmout spoluvinu či uznat své spolupachatelství a v této souvislosti tak liberalizovat daňové předpisy, například umožnit jednodušší odpis pohledávek a podobně.

Čekají nás ale ještě hodně dlouhé debaty. Podle Marka Výborného totiž nemůžeme očekávat třetí čtení zmíněné novely v Poslanecké sněmovně dříve než na podzim. Zákon, který následně bude projednávat ještě Senát a až poté jej dostane k podpisu prezident, tak čeká ještě dlouhá legislativní cesta, která bude značně složitá.

V této souvislosti byl zajímavý vzkaz poslance Jana Farského (STAN), který je předsedou poslaneckého klubu tohoto hnutí. Jeho poslanci prý novou verzi oddlužení podporují, ať už půjde o pět, nebo o sedm let. Lidé v dluhových problémech totiž podle něj představují protestní hlasy u voleb. A to nejen ti, kteří dluhy skutečně mají, ale následně i jejich děti. Pokud tento problém nebudeme řešit, může se nám to podle Farského nevyplatit.

Sám Farský hodlá legislativně řešit také takzvané nezákonné exekuce. Legislativa spojená s řešením dluhů tak zdaleka nekončí.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.