Nový šéf správní justice 1: Jmenuje Zeman Babišova rivala? Komentář Jana Januše | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový šéf správní justice 1: Jmenuje Zeman Babišova rivala? Komentář Jana Januše

Nový šéf správní justice 1: Jmenuje Zeman Babišova rivala? Komentář Jana Januše

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa skončí zhruba za dva měsíce ve své
funkci. Intenzivně bychom tak měli debatovat o jménu jeho nástupce, kterého má jmenovat prezident Miloš Zeman. Ten ale drží své úvahy spíše pod pokličkou a jen naznačuje. Odmítá zveřejnit, z jakých jmen vybírá. Celá věc je o to pikantnější, že se na jménu musí dohodnout s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) či s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem (za ANO). Jde totiž o takzvanou pravomoc s kontrasignací. A ani Babiš na dotazy ohledně nového šéfa správního soudnictví nereaguje. Nový předseda přitom může být do budoucna jedním z jeho hlavních protivníků a strážcem dodržování základních právních principů v České republice.

Prezident Miloš Zeman vybírá nového předsedu Nejvyššího správního soudu. Činí tak ale kabinetně, bez kontroly veřejnosti. INFO.CZ mu tak adresovalo prostřednictvím jeho tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka logické otázky, pátrající například po tom, z jakých jmen prezident vybírá, jak bude koordinovat svůj postup s předsedou vlády či ministrem spravedlnost či zda lze za určitých okolností podle jeho názoru jmenovat novým předsedou i člověka mimo Nejvyšší správní soud, a to i bez souhlasu současného předsedy Nejvyššího správního soudu.

Alespoň obecně pojaté odpovědi by mohly ledacos naznačit. Od Jiřího Ovčáčka jsme se ale dočkali minulé úterý jediné reakce: „Tuto záležitost nebudeme aktuálně vůbec komentovat.”

Přímo Miloš Zeman k tomuto tématu sice občas něco sdělí, jde ale o útržkovité a nejednoznačné informace. Například ČTK se jej minulý týden ptala, zda už ví, koho jmenuje na místo Josefa Baxy. „Téměř určitě ano. Radil jsem se o tom s mnoha lidmi, mimo jiné se svojí členkou expertního týmu Marií Benešovou, která je, jak víte, bývalou ministryní spravedlnosti a bývalou nejvyšší státní zástupkyní, takže člověk nad jiné povolaný. Samozřejmě to jméno Vám neřeknu, protože jsem se s tím kandidátem ještě ani nesetkal a nevím, jestli moji nabídku přijme. Ale pokud ano, tak to samozřejmě včas oznámím,” převzal odpověď prezidenta i web Pražského hradu. To, zda by mohlo jít i o člověka, který v současnosti působí mimo Nejvyšší správní soud, Zeman označil za velmi divokou konstrukci.

Víme tedy skoro to, co dříve. Podrobné a navazující otázky jsou ale naprosto legitimní. K základním atributům právního státu patří, že je justice, mimo vypočtených případů, pod kontrolou veřejnosti. I to ji totiž odlišuje od té totalitní.

Premiér Andrej Babiš, kterému INFO.CZ adresovalo podobné otázky, se pak prostřednictvím své tiskové mluvčí ani neobtěžoval odpovídat, že neodpoví. Přitom i on by se měl k tématu zcela jasně vyjádřit. Prezidentovi totiž musí jmenování nového šéfa správního soudnictví buď on, nebo ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, schválit. „Jak známo, předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu prezident republiky. Jedná se o kontrasignovanou pravomoc. Vůle tedy vychází nikoliv od prezidenta, ten je zde jakýmsi notářem, ale od vlády, resp. jejího předsedy. S přidělením k danému soudu či přeložením na daný soud však musí dle zákona souhlasit předseda NSS,“ uvedl pro INFO.CZ Ondřej Preuss z pražské právnické fakulty.

Jde o vysokou hru

Zejména v justičních kruzích, a to na těch nejvyšších místech, se přitom už mluví o tom, že právě nový předseda Nejvyššího správního soudu může hrát pro premiéra Andreje Babiše a jeho vládu roli jakéhosi tvrdého oponenta. A prostřednictvím konstantního rozhodování čelit třeba i náznakům pokusů o narušení základních principů, na nichž v současnosti Česká republika stojí.

O nezastupitelné úloze správního soudnictví mluvil na nedávné konferenci Karlovarské právnické dny i končící předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Zopakujme tedy, jak jsme jeho vystoupení v této části zachytili:

Jak totiž Baxa připomněl, právě správní soudy například přezkoumávají, kdo a co má platit do veřejného rozpočtu a co z něj má být vyplaceno, ukládají sankce a tím trestají, jsou určitým regulátorem ekonomiky, rozhodují v případě daní, cel a poplatků či ochraňují veřejné statky, například životní prostředí, kulturní památky nebo přírodu a její bohatství.

Baxa mluvil také o tom, jak se správní soudy dostávají do jádra ústavního systému, když rozhodují například o politických stranách, volbách, pravidlech svobody projevu, práva na informace či ve věcech shromažďovacích a sdružovacích. Jsou tak podle něj spolutvůrcem řádu a mají prostor pro interpretaci jeho šedých zón. Mohou tak i omezovat aroganci a svévoli veřejné moci a být občas brzdou a někdy protiváhou moci zákonné a výkonné.

Správní justice by tak podle něj měla dbát na to, aby si jí veřejnost vážila, rozuměla jejím rozhodnutím a důvěřovala jí. Jak křehké je rozdělení moci ve státě, totiž podle předsedy Nejvyššího správního soudu ukazuje vývoj v Polsku a v Maďarsku. Nutné tak podle něj bude usilovat i o to, aby se správní soudy nestaly motorem změn k horšímu.

Společně s Ústavním soudem tak bude hrát právě Nejvyšší správní soud ve vztahu k vládě tu nejdůležitější roli. Proto je tak důležité, kdo bude stát v jeho čele. Musí to být silný a nezpochybnitelný právník, vážený svými kolegy i veřejností, pevný ve svých odborných názorech i postojích.

Nezbývá nic jiného než dohady

Ve hře o post předsedy Nejvyššího správního soudu se objevuje několik jmen. Jako  nejpravděpodobnější Zemanova volba se v současnosti jeví jméno současného místopředsedy tohoto soudu Michala Mazance. Například Hospodářské noviny ale před několika týdny přidaly i jméno Vojtěcha Šimíčka, který je soudcem Nejvyššího správního soudu, ale v současnosti působí u Ústavního soudu.

Týdeník Respekt pak nedávno jeho jméno, s nímž měl na Hrad původně přijít předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, rozšiřuje o další dvě, která měla padnout na červnové schůzce předsedů hlavních soudů a prezidenta Zemana. Mělo jít o soudce Nejvyššího správního soudu Filipa Dienstbiera a Barbaru Pořízkovou.

V souvislosti s pozicí předsedy Nejvyššího správního soudu se mluvilo například i o místopředsedovi Nejvyššího soudu Romanovi Fialovi nebo o soudci Nejvyššího správního soudu Karlovi Šimkovi. Není bez zajímavosti, že jak Šimka, tak Pořízková se na začátku letošního roku stali Právníky roku.

Mazanec a Pořízková jako místopředsedkyně pak mají v současnosti největší šance podle serveru Česká justice.

Vzhledem k převažujícímu mlčení nezbývá nic jiného, než čekat, spekulovat a o novém jménu se dohadovat. My se tak v dalším textu alespoň podrobně podíváme na to, z jakých kandidátů může prezident v obecné rovině vybírat. V této souvislosti tak otevíráme menší seriál.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.