Nový šéf správní justice 4: Nástupce Baxy bez jeho souhlasu? Leda by spadlo letadlo se všemi soudci NSS, říká František Korbel | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový šéf správní justice 4: Nástupce Baxy bez jeho souhlasu? Leda by spadlo letadlo se všemi soudci NSS, říká František Korbel

Nový šéf správní justice 4: Nástupce Baxy bez jeho souhlasu? Leda by spadlo letadlo se všemi soudci NSS, říká František Korbel

Dalším rozhovorem pokračujeme v mapování pravidel pro jmenování nového šéfa Nejvyššího správního soudu (NSS). „Bez součinnosti s předsedou NSS je jmenování kohokoli zvenčí předsedou či místopředsedou NSS či soudcem NSS nemožné. Šlo by o zjevně protizákonný postup mající povahu porušení čl. 68 odst. 2 Ústavy. Výklad práva zde není ani v nejmenším sporný, naopak je jednoznačný a všichni tři dosavadní prezidenti republiky výše uvedeným způsobem postupovali, aniž by měli jakoukoli pochybnost,” říká František Korbel, bývalý náměstek ministra spravedlnosti, člen Legislativní rady vlády a partner kanceláře Havel & Partners.

Lze podle vás dosáhnout situace, kdy by mohl být jmenován předsedou či místopředsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) člověk v současnosti působící mimo tento soud, a to bez souhlasu předsedy NSS?

Lze, ale pouze v dohodě se stávajícím či budoucím předsedou NSS. 

Předsedu nebo místopředsedu NSS lze jmenovat pouze z řad soudců tohoto soudu (§ 13 odst. 2 soudního řádu správního, dále s. ř. s.), tedy ze soudců k tomuto soudu (trvale) přidělených nebo přeložených. Nemůže jít zejména o soudce dočasně přiděleného podle § 68 zákona o soudech a soudcích, neboť tento není soudcem NSS, nýbrž svého „domovského“ soudu.

K NSS však může být soudce přidělen nebo přeložen jen se souhlasem předsedy NSS (§ 121 odst. 2, § 124 s. ř. s.).

Znamená to tedy, že buď stávající předseda, nebo předseda nově jmenovaný z řad stávajících soudců NSS, by musel dál souhlas s přidělením či přeložením k NSS nějaké osobě „zvenčí“, která by se poté, co by se stala soudcem NSS, mohla stát jeho předsedou.

Bez součinnosti s předsedou NSS je jmenování kohokoli zvenčí předsedou či místopředsedou NSS či soudcem NSS nemožné. Šlo by o zjevně protizákonný postup mající povahu porušení čl. 68 odst. 2 Ústavy. Výklad práva zde není ani v nejmenším sporný, naopak je jednoznačný a všichni tři dosavadní prezidenti republiky výše uvedeným způsobem postupovali, aniž by měli jakoukoli pochybnost. Prezident Havel takto jmenoval vedení NSS i řadu soudců, prezidenti Klaus a Zeman řadu soudců (tj. jmenovali je soudci s tím, že budou přiděleni k NSS vždy výlučně se souhlasem předsedy NSS).

Lze si například představit situaci, kdy by skončil mandát současnému předsedovi i místopředsedovi a až poté by byl jmenován nový předseda, který by se stal ještě před tím soudcem NSS? Bylo by pak možné tohoto dosáhnout bez souhlasu předsedy NSS?

Tuto situaci si lze představit jen tak, že soudcem NSS bude jmenován někdo se souhlasem stávajícího předsedy. Poté zaniknou uplynutím funkčních období funkce předsedy a místopředsedy NSS, takže nebude žádný předseda ani místopředseda NSS. Prezident republiky může za této situace jmenovat předsedou a místopředsedou jedině tu osobu, která je soudcem NSS, nikoho jiného. Dokud existuje alespoň jeden soudce NSS, má prezident koho jmenovat předsedou. Soudci NSS se stávají lidé s tím, že v případě potřeby musí být každý z nich schopen vykonávat i funkci předsedy nebo místopředsedy.

Pouze v hraniční situaci, kdy by nebyl žádný soudce NSS (např. po letecké katastrofě, při které by všichni zahynuli), by zřejmě bylo možno jmenovat soudce NSS bez souhlasu předsedy a poté jmenovat tohoto soudce předsedou. Tato situace však není na pořadu dne.

Zastupuje předsedu někdo, pokud jde o souhlas s přidělením či přeložením, ve chvíli, kdy vyprší mandát jak předsedovi, tak místopředsedovi? 

Nezastupuje, a je to tak myšleno. Nejde o mezeru v zákoně. Soud má v každém okamžiku mít předsedu a místopředsedu, proto je počítáno s tím, že prezident republiky nové funkcionáře jmenuje předtím, než stávajícím skončí mandáty, a to tak, aby se noví mohli ujmout svých funkcí okamžikem konce mandátů starých funkcionářů.

Pokud by mimořádně došlo k tomu, že prezident republiky svoji ústavní povinnost jmenovat funkcionáře NSS nesplní (například i z důvodů, které nemohl ovlivnit – nemoc apod.), má soud dočasně schopnost fungovat „na autopilota“, neboť rozhodovací činnost vykonávají soudci podle rozvrhu práce, který se předem stanovuje na každý rok. Administrativní a ekonomickou správu soudu může v nejnutnějších případech v řádu dní či týdnů vykonávat ředitel správy soudu.

Prezident republiky je povinen neprodleně, jak toho bude schopen, v takovéto situaci jmenovat z řad soudců NSS předsedu a zásadně i místopředsedu. S místopředsedou může „počkat“, dohodne-li se s nově jmenovaným předsedou, že novým místopředsedou se má stát osoba, jež se teprve stane soudcem NSS (předseda má přirozeně možnost dát souhlas s přidělením nebo přeložením takovéto osoby k NSS).

Byl by podle vás výše popsaný postup legitimní?

Legitimní by v žádném případě nebylo, kdyby „řadový“ soudce NSS dal souhlas s přidělením či přeložením jiné osoby k NSS, přičemž na věci by nic neměnilo ani to, šlo-li by o soudce ze stávajících soudců věkově či služebně nejstaršího či šlo-li by o bývalého funkcionáře.

Naopak by to bylo protizákonné jednání v rozporu se smyslem a účelem dané právní úpravy, narušující závažným způsobem pravidla dělby moci mezi moc výkonnou a moc soudní, jehož si dotyčný „řadový“ soudce NSS musel být vědom. Zřejmě by mělo povahu kárného provinění.

Hrozil by pak soudní přezkum tohoto postupu a jeho případné zrušení?

Jmenování předsedy či místopředsedy NSS bez splnění zákonných podmínek, zejména jmenování do těchto funkcí osoby, která by nebyla k NSS přidělena nebo přeložena se souhlasem předsedy NSS, by bylo zjevně nezákonným a možná i nicotným aktem. Míra závažnosti vady takovéhoto aktu může být sporná, nicméně jde o vadu natolik očividnou a zásadní, že o nicotnosti lze uvažovat. Bylo by proto jen velmi obtížné po komkoli vyžadovat, aby řídící akty takto „jmenovaného“ předsedy či místopředsedy NSS dodržoval.

V první řadě připadá v úvahu žaloba na ochranu veřejného zájmu ve správním soudnictví, kterou může podat nejvyšší státní zástupce nebo veřejný ochránce práv. Akt prezidenta republiky je nepochybně „rozhodnutím“ ve smyslu definice v § 65 odst. 1 s. ř. s., sporné je, zda jde o rozhodnutí v oblasti veřejné správy (viz k tomu judikaturu v kauze soudních čekatelů, které Václav Klaus odmítl jmenovat soudci).

Zda se u jmenování jedná o správní, anebo ústavní akt prezidenta republiky, vskutku nelze jednoduše rozhodnout, argumenty jsou pro obě řešení. Z toho plyne, že by mohlo být nejasné, zda lze tento akt přezkoumat ve správním soudnictví, anebo jen soudem Ústavním. Proto je možné, že by se tato otázka řešila jako otázka podkladová v nějakých navazujících procedurách, například v souvislosti s vydáním rozhodnutí na základě rozvrhu práce či jeho změny, které by vydal takto „jmenovaný“ předseda NSS, nebo s vydáním rozhodnutí, které by vydala osoba, jež by byla k NSS přidělena či přeložena se ohlasem takto „jmenovaného“ předsedy NSS (viz k tomu judikaturu Ústavního soudu v kauze Jaroslava Bureše v souvislosti s jeho jmenováním místopředsedou Nejvyššího soudu). Ústavní soud by se tím mohl zabývat například v řízení o ústavní stížnosti proti rozhodnutí vydanému NSS (z pohledu práva na zákonného soudce).

Hlavně doufám, že se nic takového nestane.

Kdo by měl v tomto případě kontrasignovat rozhodnutí prezidenta – premiér, nebo ministr spravedlnosti?

Jmenování předsedy a místopředsedy NSS je akt svěřený prezidentovi „běžným“ zákonem, tj. akt, s nímž Ústava výslovně nepočítá (čl. 63 odst. 2 Ústavy). Zároveň jde o „rozhodnutí“ ve smyslu čl. 63 odst. 3 Ústavy, neb jde o jednostranný vrchnostenský akt prezidenta republiky. Podle čl. 63 odst. 3 Ústavy proto vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Je tedy na předsedovi vlády, zda tento akt podepíše sám, anebo zda k tomu pověří nějakého ministra (typicky ministra spravedlnosti). K platnosti podpisu jiným členem vlády je třeba „pověřovací řetězec“, tj. pověření předsedy vlády konkrétnímu členu vlády, aby daný akt (danou množinu aktů) podepsal. Primární ústavněprávní odpovědnost stíhá předsedu vlády.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.