Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový šéf správní justice 4: Nástupce Baxy bez jeho souhlasu? Leda by spadlo letadlo se všemi soudci NSS, říká František Korbel

Nový šéf správní justice 4: Nástupce Baxy bez jeho souhlasu? Leda by spadlo letadlo se všemi soudci NSS, říká František Korbel

Dalším rozhovorem pokračujeme v mapování pravidel pro jmenování nového šéfa Nejvyššího správního soudu (NSS). „Bez součinnosti s předsedou NSS je jmenování kohokoli zvenčí předsedou či místopředsedou NSS či soudcem NSS nemožné. Šlo by o zjevně protizákonný postup mající povahu porušení čl. 68 odst. 2 Ústavy. Výklad práva zde není ani v nejmenším sporný, naopak je jednoznačný a všichni tři dosavadní prezidenti republiky výše uvedeným způsobem postupovali, aniž by měli jakoukoli pochybnost,” říká František Korbel, bývalý náměstek ministra spravedlnosti, člen Legislativní rady vlády a partner kanceláře Havel & Partners.

Lze podle vás dosáhnout situace, kdy by mohl být jmenován předsedou či místopředsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) člověk v současnosti působící mimo tento soud, a to bez souhlasu předsedy NSS?

Lze, ale pouze v dohodě se stávajícím či budoucím předsedou NSS. 

Předsedu nebo místopředsedu NSS lze jmenovat pouze z řad soudců tohoto soudu (§ 13 odst. 2 soudního řádu správního, dále s. ř. s.), tedy ze soudců k tomuto soudu (trvale) přidělených nebo přeložených. Nemůže jít zejména o soudce dočasně přiděleného podle § 68 zákona o soudech a soudcích, neboť tento není soudcem NSS, nýbrž svého „domovského“ soudu.

K NSS však může být soudce přidělen nebo přeložen jen se souhlasem předsedy NSS (§ 121 odst. 2, § 124 s. ř. s.).

Znamená to tedy, že buď stávající předseda, nebo předseda nově jmenovaný z řad stávajících soudců NSS, by musel dál souhlas s přidělením či přeložením k NSS nějaké osobě „zvenčí“, která by se poté, co by se stala soudcem NSS, mohla stát jeho předsedou.

Bez součinnosti s předsedou NSS je jmenování kohokoli zvenčí předsedou či místopředsedou NSS či soudcem NSS nemožné. Šlo by o zjevně protizákonný postup mající povahu porušení čl. 68 odst. 2 Ústavy. Výklad práva zde není ani v nejmenším sporný, naopak je jednoznačný a všichni tři dosavadní prezidenti republiky výše uvedeným způsobem postupovali, aniž by měli jakoukoli pochybnost. Prezident Havel takto jmenoval vedení NSS i řadu soudců, prezidenti Klaus a Zeman řadu soudců (tj. jmenovali je soudci s tím, že budou přiděleni k NSS vždy výlučně se souhlasem předsedy NSS).

Lze si například představit situaci, kdy by skončil mandát současnému předsedovi i místopředsedovi a až poté by byl jmenován nový předseda, který by se stal ještě před tím soudcem NSS? Bylo by pak možné tohoto dosáhnout bez souhlasu předsedy NSS?

Tuto situaci si lze představit jen tak, že soudcem NSS bude jmenován někdo se souhlasem stávajícího předsedy. Poté zaniknou uplynutím funkčních období funkce předsedy a místopředsedy NSS, takže nebude žádný předseda ani místopředseda NSS. Prezident republiky může za této situace jmenovat předsedou a místopředsedou jedině tu osobu, která je soudcem NSS, nikoho jiného. Dokud existuje alespoň jeden soudce NSS, má prezident koho jmenovat předsedou. Soudci NSS se stávají lidé s tím, že v případě potřeby musí být každý z nich schopen vykonávat i funkci předsedy nebo místopředsedy.

Pouze v hraniční situaci, kdy by nebyl žádný soudce NSS (např. po letecké katastrofě, při které by všichni zahynuli), by zřejmě bylo možno jmenovat soudce NSS bez souhlasu předsedy a poté jmenovat tohoto soudce předsedou. Tato situace však není na pořadu dne.

Zastupuje předsedu někdo, pokud jde o souhlas s přidělením či přeložením, ve chvíli, kdy vyprší mandát jak předsedovi, tak místopředsedovi? 

Nezastupuje, a je to tak myšleno. Nejde o mezeru v zákoně. Soud má v každém okamžiku mít předsedu a místopředsedu, proto je počítáno s tím, že prezident republiky nové funkcionáře jmenuje předtím, než stávajícím skončí mandáty, a to tak, aby se noví mohli ujmout svých funkcí okamžikem konce mandátů starých funkcionářů.

Pokud by mimořádně došlo k tomu, že prezident republiky svoji ústavní povinnost jmenovat funkcionáře NSS nesplní (například i z důvodů, které nemohl ovlivnit – nemoc apod.), má soud dočasně schopnost fungovat „na autopilota“, neboť rozhodovací činnost vykonávají soudci podle rozvrhu práce, který se předem stanovuje na každý rok. Administrativní a ekonomickou správu soudu může v nejnutnějších případech v řádu dní či týdnů vykonávat ředitel správy soudu.

Prezident republiky je povinen neprodleně, jak toho bude schopen, v takovéto situaci jmenovat z řad soudců NSS předsedu a zásadně i místopředsedu. S místopředsedou může „počkat“, dohodne-li se s nově jmenovaným předsedou, že novým místopředsedou se má stát osoba, jež se teprve stane soudcem NSS (předseda má přirozeně možnost dát souhlas s přidělením nebo přeložením takovéto osoby k NSS).

Byl by podle vás výše popsaný postup legitimní?

Legitimní by v žádném případě nebylo, kdyby „řadový“ soudce NSS dal souhlas s přidělením či přeložením jiné osoby k NSS, přičemž na věci by nic neměnilo ani to, šlo-li by o soudce ze stávajících soudců věkově či služebně nejstaršího či šlo-li by o bývalého funkcionáře.

Naopak by to bylo protizákonné jednání v rozporu se smyslem a účelem dané právní úpravy, narušující závažným způsobem pravidla dělby moci mezi moc výkonnou a moc soudní, jehož si dotyčný „řadový“ soudce NSS musel být vědom. Zřejmě by mělo povahu kárného provinění.

Hrozil by pak soudní přezkum tohoto postupu a jeho případné zrušení?

Jmenování předsedy či místopředsedy NSS bez splnění zákonných podmínek, zejména jmenování do těchto funkcí osoby, která by nebyla k NSS přidělena nebo přeložena se souhlasem předsedy NSS, by bylo zjevně nezákonným a možná i nicotným aktem. Míra závažnosti vady takovéhoto aktu může být sporná, nicméně jde o vadu natolik očividnou a zásadní, že o nicotnosti lze uvažovat. Bylo by proto jen velmi obtížné po komkoli vyžadovat, aby řídící akty takto „jmenovaného“ předsedy či místopředsedy NSS dodržoval.

V první řadě připadá v úvahu žaloba na ochranu veřejného zájmu ve správním soudnictví, kterou může podat nejvyšší státní zástupce nebo veřejný ochránce práv. Akt prezidenta republiky je nepochybně „rozhodnutím“ ve smyslu definice v § 65 odst. 1 s. ř. s., sporné je, zda jde o rozhodnutí v oblasti veřejné správy (viz k tomu judikaturu v kauze soudních čekatelů, které Václav Klaus odmítl jmenovat soudci).

Zda se u jmenování jedná o správní, anebo ústavní akt prezidenta republiky, vskutku nelze jednoduše rozhodnout, argumenty jsou pro obě řešení. Z toho plyne, že by mohlo být nejasné, zda lze tento akt přezkoumat ve správním soudnictví, anebo jen soudem Ústavním. Proto je možné, že by se tato otázka řešila jako otázka podkladová v nějakých navazujících procedurách, například v souvislosti s vydáním rozhodnutí na základě rozvrhu práce či jeho změny, které by vydal takto „jmenovaný“ předseda NSS, nebo s vydáním rozhodnutí, které by vydala osoba, jež by byla k NSS přidělena či přeložena se ohlasem takto „jmenovaného“ předsedy NSS (viz k tomu judikaturu Ústavního soudu v kauze Jaroslava Bureše v souvislosti s jeho jmenováním místopředsedou Nejvyššího soudu). Ústavní soud by se tím mohl zabývat například v řízení o ústavní stížnosti proti rozhodnutí vydanému NSS (z pohledu práva na zákonného soudce).

Hlavně doufám, že se nic takového nestane.

Kdo by měl v tomto případě kontrasignovat rozhodnutí prezidenta – premiér, nebo ministr spravedlnosti?

Jmenování předsedy a místopředsedy NSS je akt svěřený prezidentovi „běžným“ zákonem, tj. akt, s nímž Ústava výslovně nepočítá (čl. 63 odst. 2 Ústavy). Zároveň jde o „rozhodnutí“ ve smyslu čl. 63 odst. 3 Ústavy, neb jde o jednostranný vrchnostenský akt prezidenta republiky. Podle čl. 63 odst. 3 Ústavy proto vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Je tedy na předsedovi vlády, zda tento akt podepíše sám, anebo zda k tomu pověří nějakého ministra (typicky ministra spravedlnosti). K platnosti podpisu jiným členem vlády je třeba „pověřovací řetězec“, tj. pověření předsedy vlády konkrétnímu členu vlády, aby daný akt (danou množinu aktů) podepsal. Primární ústavněprávní odpovědnost stíhá předsedu vlády.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1