Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O peníze jde v exekucích v první řadě, je to vidět i na prioritách nových šéfů exekutorů. Komentář Jana Januše

Nové vedení Exekutorské komory ČR představilo tento týden své priority. V jádru nejde o nic moc nového,o většině těchto věcí mluví exekutoři delší dobu. Zároveň se ale jedná o rozumné návrhy, které by patrně neprospěly jen exekutorům, ale rovněž dlužníkům a také věřitelům, na něž se někdy v poslední době zapomíná. Exekutoři zároveň komentovali nové statistiky, podle nichž počet exekucí klesá, za loňský rok meziročně o 10 procent. Že se exekutoři radují nad úbytkem práce, sice zní paradoxně, nic jiného jim ale nezbývá.

Exekutoři by například chtěli, aby se konečně začal chystat nový exekuční řád. Jak připomněl prezident komory Vladimír Plášil, ten současný prošel od roku 2001 už 45 novelizacemi. Kritizoval i odkaz na občanský soudní řád a to, že se používá ve věcech, které exekuční řád neupravuje. Exekuční právo je tak nepřehledné a komplikované.

Plášil tak volá po novém, jednoduchém a moderním exekučním řádu, který exekutorovi zajistí také to, aby mu byla provedená exekuce zaplacena. Právě to je totiž velká bolest současných exekutorů. Obrovské množství dluhů je nesplatitelných, exekutor ale nemůže jejich vymáhání odmítnout. A s tím spojenou administrativu platí ze svého.

Plášil tak poukazuje na jinou úpravu, argumentuje notáři a tím, že oni dostávají i za bezvýslednou práci alespoň v řádu stokorun zaplaceno. Nejde o nijak nové téma, hlasitě o něm mluvilo již předchozí vedení Exekutorské komory v čele s Pavlou Fučíkovou. Uvidíme, zda bude Plášil při jeho prosazování úspěšnější.

Proč na exekuce dopadá plná sazba DPH?

Plášil kritizuje také snížení exekučního tarifu, k němuž došlo s účinností od loňského dubna. Nedávno byl přitom ještě opatrný a říkal, že musíme počkat na první čísla. Ta asi nevypadají moc dobře, protože nyní Plášil říká, že snížený tarif má rdousící efekt, který se projeví ve středně velkých úřadech až za tři až čtyři roky. Exekutoři podle Plášila musí už nyní snižovat počty zaměstnanců a chybí jim peníze na inovace, například na nové technologie.

O peníze jde skutečně v první řadě, při vymáhání dluhů je s nimi logicky spojené skoro všechno. Exekutoři tak chtějí snížit náklady exekuce – a vyhovět tak vlastně společenské poptávce – i tím, že by na ni nedopadala základní sazba DPH, ale ta snížená. Opět téma, o kterém mluvila už minimálně Plášilova předchůdkyně Pavla Fučíková.

Tato změna by přitom byla logická, pokud chce stát skutečně pomoci lidem v problémech, bylo by fér, aby na nich zároveň dál nevydělával maximum možného. Jak totiž Plášil správně řekl, tato procenta zaplatí povinný. Nebo chceme-li dlužník. Tak jen teď najít politickou vůli na změnu.

Chtějí exekutoři místní příslušnost?

S penězi je samozřejmě spojen i boj o teritorialitu a o to, zda si dál půjde najmout jakéhokoliv exekutora z celé republiky, nebo jen toho místně příslušného. Jde o téma, které Exekutorskou komoru nejvíce rozděluje. Nejhlasitější příznivci teritoriality ale v březnových sněmovních volbách propadli. Nové vedení komory respektuje usnesení sněmu a zavedení místní příslušnosti tak počítá do svých priorit. Ale zdá se, že tak nějak opatrně.

Vladimír Plášil totiž toto téma spojuje s Ústavním soudem a s aktuálními návrhy, které řeší. Je tak podle něj potřeba počkat na příslušný nález, který by mohl na návrh senátorů dovodit místní příslušnost již z aktuální textu zákona.

Navíc, už z rozhovoru, který Plášil poskytl ještě před svým zvolením INFO.CZ to ale vypadá, že se zavedením místní příslušnosti chvátat nebude. Chce totiž pro exekutory zavést co nejvýhodnější podmínky a zároveň se inspirovat třeba slovenskými zkušenostmi: „Snažíme se tyto věci vyhodnotit, abychom si mohli eventuálně vyjednat, pokud to bude možné, takové podmínky, aby soudní exekutor neměl, alespoň za začátku pocit, že na tom snad tratí.”

Evergreenem jsou priority jako zastavení nevymožitelných exekucí nebo vybírání různých poplatků či záloh za práci exekutora. Uslyší na to nyní politická reprezentace?

Exekutor jako mediátor?

Také další priority se týkají peněz. Plášil a jeho kolegové třeba volají po plynulejším přechodu mezi exekučním řízením a oddlužením. Také kritizují zbytečnou byrokracii, podle Plášila by dokonce chtěli vytvořit pracovní tým s insolvenčními správci, který by měl právě zbytečné úředničině čelit. Obě právní profese se totiž obávají toho, co čistě administrativně může přinést aktuální novela insolvenčního zákona, jež by umožnila oddlužení daleko širšímu spektru lidí.

Plášil argumentuje také Belgií a částečně Francií a chtěl by, aby exekutoři zároveň působili jako určití mediátoři. Hodí se dodat, že slovo určití je ale opravdu vhodné, protože exekutoři by i při vyjednávání s dlužníkem ještě před zahájením exekuce zůstávali spíše na straně věřitele a uprostřed by určitě nebyli. I v této fázi by je totiž platil věřitel.

Exekutoři by rádi prosadili také kvalifikované předžalobní výzvy, nebo dosáhli toho, aby se k soudu dostávaly jen nezbytné spory.

Kolik je vlastně exekucí?

Už před svým zvolením Vladimír Plášil pro INFO.CZ říkal, že situace kolem počtu exekucí není obecně tak hrozná, jak se tvrdí. A čísla rozebralo i nové vedení komory. Uvádí tak, že loni se počet nových exekucí meziročně snížil o 10 procent, a to na 612 tisíc. Loni pak exekutoři ukončili 540 tisíc řízení.

„Tyto trendy v klesajícím počtu nových exekucí a větším počtu ukončených exekucí pozorujeme od roku 2010. Exekutorská komora očekává pokračování těchto trendů i v následujících letech. V ideálním případě bychom se již brzy mohli dočkat zlomu, kdy začne docházet k postupnému úbytku exekučních řízení,“ uvádí v této souvislosti Plášil.

Změny k lepšímu zdůvodňuje vedle rostoucího počtu ukončených exekucí či dobíhání starších exekucí z let s enormním nápadem také vyšší efektivitou exekučních řízení ze strany soudních exekutorů, některými legislativními změnami nebo ekonomickou konjukturou.

Komora pak nesouhlasí s tím, že by aktuálně probíhalo 4,5 milionu exekučních řízení, správné číslo je podle ní někde mezi 3,4 až 3,7 milionu. Skoro by se ale dalo napsat, že je to jedno, pořád jde o omračující číslo. Exekutorům však nezbývá nic jiného, než se radovat alespoň nad ním. Jde o jednu z mála dobrých zpráv spojených s exekucemi. A mohla by prospět i jim.

Exekutoři nápady každopádně mají. Sami ale s nimi nic moc nezmůžou. Musí přesvědčit poslance a senátory, že na nich vydělají nejen sami exekutoři, ale i dlužníci a věřitelé. Když jde o ty peníze v první řadě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1