Články odjinud

Očekávané zákony roku 2019: TOP 5 osobností upozorňuje na zbytečné změny a zmetky

Očekávané zákony roku 2019: TOP 5 osobností upozorňuje na zbytečné změny a zmetky

Kvalita české legislativy je nekonečné téma. Zbytečné novely. Složité předpisy, ve kterých se přestávají orientovat i odborníci. Změny šité horkou jehlou na poslední chvíli, nebo úplně pozdě. To všechno jsme v právním řádu sledovali v roce 2018 a na stejné problémy si budeme zcela jistě stěžovat rovněž v právě začínajícím roce 2019. Přitom minimálně základní symptomy těchto problémů jsou celkem obstojně popsány a řadu z nich v předešlých měsících zachytila rovněž právní sekce INFO.CZ. Co by tedy české legislativě pomohlo? A jaké osobnosti mohou být při řešení těchto otázek inspirativní?

1. Lídr opozice Petr Fiala

„Hlavně v klíčových věcech bychom měli mít k dispozici jednoduché právní normy, které nám jasně říkají, co je správné a co správné není. Pokud to tak není, tak lidé, i když chtějí jednat správně, tak vlastně nemohou. A to je špatné. Stejně jako je špatné, když stát poskytuje prostřednictvím svých různých orgánů různé výklady, což často umožňuje ta změť zákonů, které si do jisté míry protiřečí. To brání lidem, aby měli pocit spravedlnosti, a také aby si byli jistí, že jednají správně, když chtějí jednat správně.

Setkal jsem se s mnoha vedoucími představiteli veřejných institucí, starosty, lidmi, kteří mají odpovědnost a jejich jediným cílem je, aby to udělali v souladu s právem, ale oni nevědí jak. A když se obrátí na stát, tak jim poskytne rozdílný, nebo neurčitý právní výklad. V takovém systému přece nemůžeme žít, a proto je potřeba udělat Velký právní úklid,“ říkal loni předseda ODS, nejsilnější opoziční strany, Petr Fiala, který si, soudě z jeho slov, problémy české legislativy opravdu intenzivně uvědomuje. Teď ještě s nimi něco udělat.

2. Organizátor Zákona roku Tomáš Babáček

„Mohli bychom stanovit pravidlo, že právní předpisy s dopadem na podnikatele budou nabývat účinnosti jen dva konkrétní dny v roce. Jako tomu je například ve Velké Británii, ve Francii nebo v Kanadě či v Austrálii. Třeba ve Francii jde o 1. leden a 1. červenec, v Británii 6. duben a 1. říjen. Nemusí to být ale opatření přijímaná zákonem. Jde o úzus, o gentlemanskou dohodu, společenský závazek. Zvykově se tyto termíny dodržují,“ navrhoval například partner advokátní kanceláře Deloitte Legal Tomáš Babáček, který každoročně organizuje anketu Zákon roku.

Podle něj bychom mohli pohnout i s již existujícími právními předpisy: „Existují různé cesty. Slučování právních předpisů, rekodifikace, expirační lhůty předpisů a pravidelné vyhodnocování zda jsou stále třeba, nebo zda je možné je zrušit nebo dané pravidlo sloučit s jinými souvisejícími pravidly.“

3. Právní filozof Karel Havlíček

Komentáře Karla Havlíčka se pravidelně objevují na INFO.CZ. Upozorňuje v nich na řadu podivností a absurdit české legislativy. Mimochodem, Karel Havlíček založil Stálou konferenci českého práva, která organizuje sérii konferencí a sympozií, na nichž se právě o kvalitě české legislativy intenzivně debatuje.

„V právnických kruzích se stala pověstnou „hláška“ emeritního ústavního soudce Jiří Nykodýma, který se pro své vystoupení v Právnickém klubu jednou pokusil spočítat, kolik předpisů u nás vlastně platí. Když pochopil, že je se svým počtářským uměním v koncích (popravdě – nespočítal by to ani centrální mozek lidstva), dospěl k závěru, že by nám vlastně mohlo stačit biblické Desatero. Něco podobného ostatně říkal už profesor Jiří Boguszak v roce 1968, který ovšem pro upřesnění dodával, že si lze vystačit i s Osudy dobrého vojáka Švejka, kde to také všechno je,“ psal například ve svém březnovém textu.

4. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal 

Právní výuka na základních a středních školách je nedostatečná, kritizuje současný stav věci předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Pocit, že jsou některá soudní rozhodnutí nespravedlivá, podle něj pramení právě ze špatného právního povědomí a nedostatečné vzdělanosti. Tento dojem pak snižuje úctu k právu a může vést až k právnímu nihilismu, obává se Šámal.

Odstraňme stigma práva jako odcizeného nástroje určité skupiny lidí, vyzval Pavel Šámal na sympoziu Trestní právo a trestní politika, další akci Pražského právnického podzimu.

5. Evropská soudkyně Irena Pelikánová

Letos končící soudkyně evropského Tribunálu Irena Pelikánová dostala otázku na úroveň české legislativy. Jak ji hodnotí?

„Jako setrvale nízkou. Legislativní proces obsahuje některé prvky, které její zlepšení nedovolí. Především neomezenost poslanecké iniciativy je škodlivá. Negativním jevem je, že jenom velmi málo poslanců chápe správně svoji roli a uvědomuje si, že má pracovat výlučně ve veřejném zájmu. Demoralizace, nekompetentnost, malost nás neustále sráží bez ohledu na pozitivní vývoj ekonomiky.“

Jan Palach: Upálení, čtyři poslední dopisy a dva hroby. Podrobnosti o statečném činu, od kterého uplynulo 50 let, čtěte zde>>>

 

Články odjinud