Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější ukládání peněžitých trestů, říká Tomáš Sokol | info.cz

Články odjinud

Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější ukládání peněžitých trestů, říká Tomáš Sokol

Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“

Tresty budoucnosti
Česká republika má dlouhodobě přetížené věznice a počtem vězňů se vymyká evropskému průměru. Trestní zákoník přitom nabízí vedle trestu odnětí svobody dalších 11 typů trestů, takzvaných alternativ k vězení. Proč se nevyužívají tak často, jak by bylo žádoucí? Co je třeba udělat pro to, aby soudy častěji nařizovaly peněžité tresty a posílaly odsouzené do domácího vězení? A neměli bychom se na začátku 21. století zamyslet i nad tím, zda nepotřebujeme i zcela nové tresty, třeba zákaz vstupu na sociální sítě či povinné seznámení se s dějinami? Na tyto otázky odpovídá seriál INFO.CZ Tresty budoucnosti.

Jak se podle vás osvědčují v praxi existující druhy trestů a jejich systematika?

Nezaznamenal jsem žádné zásadní námitky proti existujícím druhům trestů, například zásadní požadavky na nějaký nový druh trestu a tak dále. Což jistě neznamená, že škálu trestu nelze rozšířit. Totéž se týká jejich systematiky. Necítím se ale být odborníkem v oblasti penologie, takže odpovídám jen na základě svých empirických zjištění a dost možná že v některých případech spíše na základě pocitů.

Jak hodnotíte poměr ukládaných trestů odnětí svobody a alternativních trestů? Proč tomu tak je?

Co ovlivňuje tento poměr, nedokážu uvést. Lze spekulovat, že uložení trestu odnětí svobody případně trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem je relativně jednodušší než ukládání alternativních trestů. Obdobně lze spekulovat, že to je prostě věc stereotypu, ale přesnou odpověď neznám.

Co je podle vás nutné udělat, aby byly alternativní tresty ukládány častěji?

Primárně je věcí státních zástupců, aby pečlivěji zvažovali, zda v rámci závěrečné řeči nenavrhnou spíše nějaký z alternativních trestů. Totéž pak lze, například v rámci školení či jiné formy edukace, požadovat i od soudců. Česká advokátní komora a Nejvyšší státní zastupitelství v loňském roce uzavřeli dohodu o vzájemné podpoře sjednávání takzvaných odklonů, umožňujících řešit trestní věci ještě dříve, než se vůbec dostanou před soud. Obecně řečeno, jde o vytvoření poněkud jiné atmosféry.

Myslíte si, že je výhodné ukládat častěji peněžité tresty, než se tomu v současnosti děje?

Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější. Nebezpečím jsou ovšem ochránci dlužníků, kteří v současné době běsní někde trochu jinde, ale vůbec není vyloučeno, že se jejich zájem může přesunout i k těm, kteří jsou exekuováni pro vymožení peněžitého trestu.

A domácí vězení?

I domácí vězení je trest, který umožňuje, aby odsouzený zůstal v kontaktu se svým prostředím, svoji rodinou, nesnížil její životní úroveň tím, že přestane vydělávat a jde do vězení, na druhé straně jde o dost specifický trest a asi jej nelze ukládat v zásadně větším počtu případů

V čem by se mohla Česká republika, pokud jde o přístup k trestání, inspirovat ve světě?

Z důvodů výše uvedených je pro mne obtížné na tuto otázku skutečně informovaně odpovědět. Osobně bych preferoval rozšíření možnosti dohody o vině a trestu i na některé zvlášť závažné zločiny a podobně. Bylo by možné rozšířit také takzvané odklony z přečinů i na některé zločiny. O tom se ostatně v poslední době dost mluví.

Souhlasil byste se zavedením zcela nových trestů?

Necítím potřebu nových trestů.

Připadá podle vás například v úvahu zákaz přístupu na sociální sítě?

Nevím, zda zákaz přístupu na sociální sítě by mohl být uložen podle současného znění trestního zákoníku, konkrétně § 52 odst. 1, ale pravděpodobně spíše ne. Dovedu si představit, že takový trest by ale mohl být zaveden a ukládán. Trochu složitější by to ale asi bylo v případě jeho vynucení, respektive dohledu nad respektováním takového trestu.

A zabavování automobilů viníkům dopravních nehod? Automobil je v dnešní době a pro některé osoby či některá povolání v podstatě naprostou nezbytností. V případě viníků dopravních nehod by asi zabavování osobních automobilů či obecněji automobilu přicházelo v úvahu jen a pouze v naprosto výjimečných případech, kdy by bylo zřejmé, že dopravní nehoda je výsledkem hlubokého narušení toho, kdo ji způsobil a lze se do budoucna obávat recidivy. Nicméně pro takové případy umožňuje zákon o odnětí řidičského průkazu, takže i tady bych byl velmi opatrný.

Jak hodnotíte například stanovení povinnosti přečíst určitou knihu či sledování filmu?

Když jsem před lety zastupoval Českou republiku ve věci řízení o zrušení jakési neonacistické strany, připadlo mi zvláštní, že její členové se sice opatrně a nepřímo ale hlásili k Adolfu Hitlerovi a zřetelně si nepamatovali, že v plánech hnutí, které tenhle pán zastupoval, byla postupná likvidace slovanských obyvatel na území Česka. Představa, že by se k takovému poznání museli pročíst, je lákavá, ale na druhou stranu jsem skeptický k faktickým účinkům vynucené četby či vynuceného sledování filmů. Pochybuji, že například nadšeně hajlujícího idiota by filmové záběry pořízené po obsazení některých koncentračních táborů na konci druhé světové války nějak zásadně ovlivnily.

Jde vysvětlit lidem, že nic takového, jako je trest smrti, by nemělo v České republice existovat? 

Párkrát jsem to zkoušel, ale žádných velkých úspěchů jsem se nedobral. Obvykle jsem se vyptával, co se podle diskutujících příznivců trestu smrti změní tím, že je vykonán. Zda to společnost nějak zlepší, zda to zvýší její bezpečnost a tak dále. Odpovědi byly zcela iracionální, ale podávané s takovým zápalem, že byla zřejmá marnost jakékoliv osvěty. Takže nevím.

INFOGRAFIKA: Tresty smrti ve světěINFOGRAFIKA: Tresty smrti ve světěautor: INFO.CZ


V seriálu Tresty budoucnosti vyšlo:

1. DÍL: Domácí vězení i peněžité sankce pachatele opravdu zasáhnou, podmíněné tresty ne

2. DÍL: Každý vězeň stojí ročně stovky tisíc. Česko jich má nadprůměrně a zbytečně moc 

3. DÍL: Pracuje jen necelá polovina vězňů a do věznic se příliš často vracejí

4. DÍL: Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo

5. DÍL: V domácím vězení je jen zhruba 100 lidí. Na náramky se čekalo deset let

6. DÍL: Tomáš Řepka si díky prospěšným pracím odsedí kratší dobu. Jak tento trest funguje?

7. DÍL: Zapletli jste se do fotbalové bitky? Na stadion se nemusíte podívat až deset let

8. DÍL: Posílat neplatiče výživného do vězení nedává smysl, říká šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal

9. DÍL: Zákaz Facebooku za nadávky a šíření poplašných zpráv? Problém by byl s kontrolou, shodují se experti

10. DÍL: Přijít o řidičák a auto nestačí, viníci autonehod by se měli učit zodpovědnosti při řízení

11. DÍL: Nadávali jste Židům? Za trest se dívejte na děsivé záběry z koncentračních táborů a čtěte Lustiga

12. DÍL: Pomlouvali jste někoho? Za trest budete muset všem říct, jaká je pravda

13. DÍL: Trest smrti nejhorší kriminalitě nezabrání, může naopak vést k brutálním zločinům

Benda: Trest smrti za terorismus či válečné zločiny by byl spravedlivý

14. DÍL: V kauzách typu Davida Ratha by měl povinně propadat majetek, říká pirát Michálek

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud