Ondráčka: Babiš patří před soud. Od žalobců to byl amatérismus, skóre jejich šéfů příznivé není | info.cz

Články odjinud

Ondráčka: Babiš patří před soud. Od žalobců to byl amatérismus, skóre jejich šéfů příznivé není

Odůvodnění zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapího hnízda mi nedává smysl, říká ředitel české Transparency International David Ondráčka v rozhovoru pro INFO.CZ. Připomíná rovněž to, že i vedoucí státní zástupci jsou kritizovatelní: „Dá se sledovat, zda mají výsledky, či nikoliv. Velké kauzy ty výsledky definují. A v tomto skóre pro šéfy státních zastupitelství moc příznivé není. Mnoho kauz končí rozpačitě, a to je možná jemně řečeno. Buď neobstojí důkazně u soudu, nebo je obhajoba dokáže rozbít.“

Když teď sledujeme dění kolem státních zástupců – zastavení trestního stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo a následná slova prezidenta Miloše Zemana o případné abolici – mohou mít lidé, kteří to všechno sledují jen v médiích, stále pocit, že žijeme v právním státu, nebo podle vás platí slova opozice, že se každému poměřuje jinak?

Žijeme v hodně přelomové době. Tyto události a kauzy testují kvalitu institucí a pevnost právního státu. Věřím, že právní stát máme, že naše instituce jsou robustnější, než se možná zdá. Že se tady moci vyvažují a doplňují. Kritizovat se dá ale spousta věcí. Od nepřehledné legislativní změti, přes nepředvídatelnost některých rozhodnutí, až po pomalý výkon spravedlnosti a možná i mentální průměrnost lidí v některých institucích, a to nejen v justici, ale i v dalších orgánech.

Zároveň vidíme, že okolo nás destrukce právního státu probíhá, v Polsku, Maďarsku, ale i Bulharsku či Rumunsku. Tyto země se pohybují na nebezpečných trajektoriích. My se naivně uklidňujeme, že u nás je to zatím v pořádku. Měli bychom se měřit s tím, jak právní stát a efektivita institucí fungují v porovnání třeba s Německem, Dánskem, Nizozemím, Španělskem či Velkou Británií. A na náznaky tlaků bychom měli být extrémně citliví.

Takovým náznakem je podle některých hlasů právě současné dění kolem trestního stíhání premiéra Andreje Babiše. Jak na vás působí postup Městského státního zastupitelství v Praze?

Otočka po čtyřech letech vyšetřování je pro mě velmi nepochopitelná. Je to těžká rána důvěře v nestranné vyšetřování. Odůvodnění zastavení trestního stíhání mi nedává smysl, podle mě nemíří na podstatu té kauzy, ale spíše od ní odbíhá. Jsem přesvědčený, že to mělo jít k soudu, který by posuzoval vinu, nebo nevinu. Takto zůstává pocit, že se trestní stíhání zastavilo před soudem z formálních důvodů a že je tu speciální zacházení vůči bohatému a vlivnému premiérovi. Pocit rovnosti je hodně narušený.

Jak na vás působila komunikace Městského státního zastupitelství v této věci?

Městské státní zastupitelství komunikovalo extrémně nepřesvědčivě. Únik informací, doplňování, nejprve jedna strana nejasného odůvodnění... To je amatérismus. U takto sledované kauzy to ničí důvěru ve státní zastupitelství a v jeho profesionalitu. Komunikace je dnes nutnou součástí výkonu spravedlnosti. Vůbec to neznamená, že by v určité fázi nemělo být trestní řízení neveřejné. Nebo že se nemají hlídat úniky informací ze spisu, to je zlo. U takovéto kauzy musí státní zástupce komunikovat již rozhodnuté kroky, ne plány či záměry, a to srozumitelně a jasně. Veřejnost to jinak nemůže pochopit.

Nakolik má být trestní řízení ne/veřejné se řeší i v obecné rovině. Jak je to podle vás?

My samozřejmě veřejnost prosazujeme, ale ne bezhlavě. Ne ve smyslu, že by se mělo zveřejňovat něco z přípravného řízení. Úniky ze spisu jsou obecný problém, kterému potřebujeme bránit.

U veřejně sledovaných kauz by však měla být komunikace maximálně jasná. Týká se to nejen státních zástupců, ale i policistů a následně soudců. Neměli by se skrývat jen za písemná rozhodnutí, ale měli by přímo komunikovat s veřejností. Už kvůli tomu, že kauzy veřejně známých osob žijí ve veřejném prostoru vlastním životem, je nutné nepřipustit zbytečné spekulace a nabídnout reálné informace.

Správné by bylo i zveřejňování rozsudků. Vím, že to ministerstvo chystá a jde o směr, kterým máme jít. Umožnilo by to veřejnou kontrolu, podobně jako u registru smluv.

Na Twitteru jste nedávno uvedl svůj rozhovor v Českém rozhlasu s tím, že „vedoucí státní zástupci nesou hlavní odpovědnost za to, zda soustava rozhoduje předvídatelně, profesionálně, rovně vůči všem a přesvědčivě své kroky zdůvodní (zvlášť u sledovaných případů)“. A dodal jste, že se to právě v kauze Čapího hnízda nestalo a že se počítají velké ryby. Ve velkých kauzách ale státní zástupci v poslední době moc úspěšní nejsou. Byl by kvůli tomu na místě konec některého z jejich vedoucích představitelů?

To je těžká otázka. Kriticky se máme dívat na roli každého v dané instituci, zejména když jsou ti lidé ve vedoucích pozicích na státním zastupitelství už dost let. Dá se sledovat, zda mají výsledky, či nikoliv. Velké kauzy ty výsledky definují. A v tomto skóre pro šéfy státních zastupitelství moc příznivé není. Mnoho kauz končí rozpačitě, a to je možná jemně řečeno. Buď u soudu důkazně neobstojí, nebo je obhajoba dokáže rozbít, někdy procesně, někdy meritorně. Pevnost struktury státního zastupitelství nemá stát na několika jednotlivcích. Musí být postavena na vyvažování této struktury, na tom, že má v sobě záklopky.

Kauzy typu Čapího hnízda ale aktuálně vedou k tomu, že by byl zásah do nejvyšších pozic, u Pavla Zemana nebo na vrchních státních zastupitelstvích, vnímán jako rozbuška. Je jasné, že jakýkoli šéf je nahraditelný. Nemyslím si, že v té struktuře nejsou další kvalitní státní zástupci, kteří by neměli integritu a nemohli to dělat. V této souvislosti souhlasím s návrhem na časově omezené funkční období státních zástupců.

To by měla přinést aktuálně připravovaná novela zákona o státním zastupitelství. Jak se k ní obecně stavíte?

Povede se obrovská bitva o přechodná ustanovení a jejich délku. O to, za jak dlouho od přijetí zákona dojde k výběrovým řízením vedoucích státních zástupců. Z mého pohledu jsou adekvátní dva nebo tři roky, ne celý nový mandát. Pokud jde o další věci, sedm let ve funkci je, myslím, adekvátních. Do budoucna by neměl být nejvyšší státní zástupce odvoláván vládou bez důvodu, institut kárného provinění dává logiku, to je zásadní věc.

Mám ale pochyby u výběrových komisí, kde by měl být pátým členem soudce. To je nový prvek, zdánlivě si můžeme říct, proč ne. Ale bude to probíhat losem? A co když vylosují třeba předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala, aby jel do Bruntálu vybírat okresního státního zástupce? Bude na to mít čas? Obava, aby ministerstvo fakticky nemělo z pěti členů tři, je na místě. Upřímně mě ale nenapadá, kdo by měl být ten pátý, nezávislý.

Není ale právě soudce někým tak neutrálním, že by to mělo být v pořádku?

Určitě je nezávislý ve svém rozhodování. Otázkou je, zda je na ministerstvu nezávislý i funkčně. Je součástí soudu, které ministerstvo finančně řídí. Výběr funkcionářů státního zastupitelství je zásadní moment. Kdo vybírá a jmenuje, má na soustavu velký vliv. Funguje hierarchicky, daleko více než v případě soudů, tady padají dolů příkazy. Teď to uvidíme i na kauze Čapí hnízdo, kde bude Pavel Zeman rozhodovat o tom, zda se věc Městskému státnímu zastupitelství v Praze vrátí.

Máte v tomto ohledu nějaká očekávání, jak se k tomu postaví? Po slovech prezidenta Miloše Zemana v TV Barrandov o případné abolici se může zdát, že je to jedno. I když to tak ve skutečnosti není.

Není to jedno. Doufám, že se k tomu postaví nezávisle bez ohledu na to, co politici říkají. A že tu záležitost posoudí věcně a právně. Osobně jsem přesvědčený, že by to k soudu jít mělo, to už jsem i říkal. Jeho rolí je hlídat zákonnost a procedury právního státu. Nesmí kalkulovat s tím, že je jedno, jak to rozhodne, protože prezident může využít abolice. Samozřejmě to má i veřejně-politickou rovinu. Kdyby třeba k vrácení do hry došlo pár dní před plánovanými demonstracemi, dá jim to asi jinou dynamiku.

Co si vůbec o slovech prezidenta o abolici myslíte?

Považuji to za potměšilý tah, kdy říká: můžu všechno, nemám zábrany a Babiše si trochu zavazuji. Prezident Zeman je těžký pragmatik, který je podle mě motivovaný pomstou a že by měl na srdci hájení principů, to je iluze. Všichni víme, že abolice má být výsada prezidenta pro mimořádné situace a ne politický klacek. Tak to ale dnes nepůsobí.

Objevily se také názory, že je abolice přežitá a neměla by v Ústavě být…

S tím nesouhlasím. Toto je extrémní situace, ale mohou se objevit případy, kdy má smysl. A takový zásah je naprosto legitimní. Nechal bych ji, ale doufejme, že nebude využívána jako takticko-politická výhoda.

Napsal jsem komentář, že slovy o abolici udělal Miloš Zeman z Andreje Babiše „věčného zločince“, vy jste psal na svém twitteru o vazalství. Proto tedy prezident o abolici promluvil právě minulý týden?

Vidíme to stejně. Je to vychytralý tah, který dostává Babiše do vazalského postavení. Nepochybně je to mocenská přetahovaná. Zároveň tím prezident premiérovi znemožnil tuto kauzu uhrát na tom, že jde o odlišné právní názory. Byl to politický vzkaz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud