Články odjinud

Pelikánová končí jako evropská soudkyně. A v Brně začíná boj o nového děkana. Týden v právu komentuje Jan Januš

Pelikánová končí jako evropská soudkyně. A v Brně začíná boj o nového děkana. Týden v právu komentuje Jan Januš

Zpráva, že profesorka Irena Pelikánová skončí příští rok jako soudkyně evropského Tribunálu, úplně zapadla. Na její místo by měla nastoupit Petra Škvařilová-Pelzl, pokud tedy projde dalším schvalováním. Na brněnské fakultě mají o místo děkana zájem hned tři lidi, bude to drsný boj. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal oslavil 65. narozeniny. A jak se na univerzitního profesora sluší, stalo se tak reprezentativní monografií, jíž mu věnovali kolegové těch nejzvučnějších jmen.

Ministerstvo spravedlnosti předminulý pátek oznámilo, že komise odborníků, vedená ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem (za ANO), vybrala novou kandidátu na soudkyni evropského Tribunálu. Tedy na místo, které v současnosti zastává profesorka obchodního práva Irena Pelikánová. 

Ze čtyř kandidátů zvolila odbornou pracovnici Ředitelství výzkumu a dokumentace Soudního dvora EU Petru Škvařilovou-Pelzl. Jako náhradníka komise vybrala vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU Martina Smolka. Druhým českým soudcem Tribunálu by měl i po srpnu roku 2019 zůstat Jan M. Passer. 

„V případě kandidátky komise ocenila dosavadní dlouholeté vysoce odborné působení na Soudním dvoře EU, jazykovou vybavenost a rovněž vědecké a publikační působení uchazečky. V případě prvního náhradníka komise konstatovala rovněž mimořádně kvalitní odbornou způsobilost a dlouholetou praxi na pozici vládního zmocněnce,” uvedlo ministerstvo na svém webu. 

Proč není větší zájem o místo evropského soudce? 

Mezi uchazeči o post nového soudce evropského Tribunálu se objevily rovněž soudkyně okresního soudu Irena Hladíková a asistentka generálního advokáta Soudního dvora EU Magdalena Ličková. 

Jména kandidátů jsou, až na jednu výjimku, překvapivě prakticky neznámá. Zůstává s podivem, že tak prestižní post, jakým bezesporu místo evropského soudce je, daleko více neláká například soudce nejvyšších soudů či profesory a další akademiky, stejně jako ty nejzkušenější advokáty. 

Naopak komise, volící nejvhodnějšího uchazeče, byla skutečně reprezentativní: vedle zmíněného ministra spravedlnosti v ní z pozice náměstka zasedal příští ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, budoucí předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec, náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger, ředitel odboru OSN ministerstva zahraničních věcí Petr Gajdušek, advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a děkanka olomoucké právnické fakulty Zdenka Papoušková. 

Začnou soudci více využívat domácího vězení? 

V pátek, kdy si stovky právníků připomínaly v Luhačovicích 100 let české a slovenské advokacie, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v Praze oznamoval, že je již několikrát avizovaný provoz elektronických náramků už skutečně ostrý. 

Konečně, nový trestní zákoník totiž už od roku 2010 nabízí alternativní trest, jímž je domácí vězení. Kontrola jeho dodržování ale dosud byla velmi obtížná a nutně musela probíhat osobně, prostřednictvím pracovníků Probační a mediační služby. 

„Výhodou elektronických náramků je možnost ponechat odsouzeného k trestu domácího vězení na svobodě, nezatěžovat již tak přetížený vězeňský systém, a zároveň provádět spolehlivě kontrolu chování odsouzeného. Intenzivní výchovné působení PMS na pachatele, možnost odsouzeného zůstat v kontaktu s rodinou a docházet do zaměstnání jsou způsoby, jak podpořit pozitivní změnu v jeho chování a odklonit ho od dalšího páchání trestné činnosti,” shrnuje na svém webu zcela přesně ministerstvo spravedlnosti. Tak snad se to celé zase nějak nezasekne. 

Kdo bude novým děkanem brněnské právnické fakulty? 

Poslední dny jsou na personálie skutečně bohaté. Rovněž v závěru minulého týdne Právnická fakulta Masarykovy univerzity zveřejnila jména kandidátů na nového děkana a taktéž jejich programy. 

Současnou děkanku Markétu Seluckou vyzývá vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva Filip Křepelka, který se proti ní dlouhodobě a velmi silně vymezuje, a proděkan a právní teoretik Martin Škop, jenž je rovněž asistentem místopředsedkyně Ústavního soudu Milady Tomkové. 

O tom, kdo brněnskou fakultu povede, by mělo být jasno 12. listopadu, kdy nového šéfa vybere Akademický senát. Minimálně je dobře, že má současná děkanka protikandidáty. Pak to jsou teprve ty pravé volby. Každopádně ale o žádnou selanku nepůjde. 

Všechno nejlepší, pane předsedo! 

Pokračuje i legislativní debata ohledně takzvané oddlužovací novely, my se ale raději věnujme něčemu příjemnějšímu. Již zmíněný předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal oslavil v pondělí 65. narozeniny. Kolegové mu, jak je v akademických kruzích pěkným zvykem, věnovali reprezentativní monografii nazvanou Pocta Pavlu Šámalovi k 65. narozeninám s podtitulem Čtvrtstoletí hledání spravedlnosti na Nejvyšším soudu. 

Do knihy, za níž jako editor stojí advokát a akademik Tomáš Gřivna, přispělo zhruba 40 odborníků těch nejzvučnějších jmen. Je mezi nimi například předseda Soudního dvora EU Koen Lenaerts, rovněž již zmíněný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, bývalý ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) či advokát Tomáš Sokol. 

Jak vypadají právní systémy Dálného východu? 

Další zajímavou monografii představil ve stejný den profesor Michal Tomášek. Jde o druhý díl knihy Právní systémy Dálného východu, který by měl vyjít v listopadu v nakladatelství Karolinum. Proděkan pražské právnické fakulty v ní porovná právní systémy Číny, Japonska, Koreje, Mongolska a Vietnamu s jejich původními předobrazy. 

„Ukazuje, jak byly cizí právní pojmy a instituty přejímány do dálněvýchodního právního prostředí a jak byly v průběhu času aplikovány. Srovnání současného soudcovského výkladu recipovaného práva v jednotlivých zemích Dálného východu s výkladem týchž pojmů a institutů v zemích jejich původu dává odpověď na řadu otázek, včetně dalšího směřování dálněvýchodního práva,” dočteme se v oficiální anotaci chystané monografie. 

I v souvislosti se zamýšleným projektem nové Hedvábné cesty je jen dobře, že takovéto knihy vznikají a že i u nás najdeme odborníky na takto složité otázky. K představení monografie došlo v předvečer konání konference 40 let reforem: od otevření se světu k novým hedvábným stezkám, za níž stálo Středisko bezpečnostní politiky Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a její Česko-čínské centrum. 

Přichází Metoo i do justice? 

Nedokážeme na tomto místě plně posoudit to, co se teď děje kolem kandidáta na nového soudce Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha. Nabízí se ale otázka, jak je možné, že se vlna kampaně Metoo, zatím minimálně zdánlivě, vyhnula justici i právnímu prostředí. 

Pokud se totiž tyto věci děly a dějí třeba ve filmovém průmyslu, jistě k nim dochází i v advokacie a soudnictví. Čeká nás tedy další dějství MeToo, tentokrát spojené s těmi ještě vlivnějšími? A jak v něm obstojí české prostředí?

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud