Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo | info.cz

Články odjinud

Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo

Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo
 

4. DÍL SERIÁLU TRESTY BUDOUCNOSTI | Peněžitý trest je zvláště v případě majetkové kriminality tím pravým trestem budoucnosti. České soudy jej sice ještě nenařizují tak často, jak by to bylo vhodné, situace se ale poměrně rychle zlepšuje. Peněžité tresty totiž mohou dosáhnout až výše desítek milionů korun a pachatele zasáhnout více než podmíněné odsouzení k odnětí svobody.

Tresty budoucnosti
Česká republika má dlouhodobě přetížené věznice a počtem vězňů se vymyká evropskému průměru. Trestní zákoník přitom nabízí vedle trestu odnětí svobody dalších 11 typů trestů, takzvaných alternativ k vězení. Proč se nevyužívají tak často, jak by bylo žádoucí? Co je třeba udělat pro to, aby soudy častěji nařizovaly peněžité tresty a posílaly odsouzené do domácího vězení? A neměli bychom se na začátku 21. století zamyslet i nad tím, zda nepotřebujeme i zcela nové tresty, třeba zákaz vstupu na sociální sítě či povinné seznámení se s dějinami? Na tyto otázky odpovídá patnáctidílný seriál INFO.CZ Tresty budoucnosti.

Na peněžité tresty je v poslední době upřena výrazná pozornost. Ministerstvo spravedlnosti prosazuje související novelu zákona, která by měla umožnit jejich častější ukládání, Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství se pak v tomto ohledu snaží už nějakou dobu o osvětu a vysvětlují svým lidem, že jde v řadě případů o nejvhodnější způsob potrestání. A jsou v tom úspěšní.

„Jen v důsledku seminářů, bez jakékoliv legislativní změny, došlo k podstatnému nárůstu jejich ukládání. Ze zhruba 4 procent na 18 procent v loňském roce,“ říká například v připravovaném rozhovoru pro INFO.CZ předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Peněžitý trest je takzvaný alternativní trest. „Využívání „alternativních" trestů – už to samotné slovo je lehce zavádějící, naznačuje, že se nejedná o řádný trest, což ovšem není pravda; uvěznění je jen jeden z druhů trestu – není dostatečné. Některé důvody jsou více objektivní – dlouhé soutěžení „náramků“, nedostatečné kapacity Mediační a probační služby, malá ochota obcí využívat trest veřejně prospěšných prací, některé více subjektivní – veřejnost si přeje trestání „kriminálem", a například peněžité tresty vedou k polemikám, zda se dotyčný pachatel z trestu „nevyplácí“, jako by na tom bylo něco špatného,“ popisuje v obecnější rovině předseda sněmovního Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).

Nejefektivnější trest?

„Především u majetkové trestné činnosti se jedná vedle propadnutí věci či majetku o nejefektivnější trest,“ říká pak předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Pro některé pachatele může být udělení peněžitého trestu více odrazující než udělení například podmíněného trestu. Podmínkám se pachatelé trestných činů často vysmějí. Současně je však třeba zajistit lepší vymahatelnost peněžitého trestu i spravedlivější stanovení jeho výše, která se odvozuje od majetkových poměrů pachatelů, aby peněžitý trest mohl splnit účel. Není to však pouze o tom navyšovat počet peněžitých trestů, ale aby byly častěji ukládány samostatně, nikoli pouze jako doplněk jiného druhu trestu,“ dodává.

Proč ale soudci nechtěli ukládat peněžité tresty už dříve? „Příčin je několik. Slýchali jsme například, že skladba pachatelů je taková, že s ohledem na jejich majetkové poměry není častější ukládání peněžitých trestů možné. Nebo že jejich majetkové poměry nejsou dostatečně zjišťovány již v přípravném řízení, což se nakonec ukázalo jako pravdivé, a proto jsme působili v tomto ohledu na policii i státní zástupce,“ popisuje profesor Šámal, který je rovněž hlavním autorem současného trestního zákoníku. 

Za jaké trestné činy se hodí peněžité tresty?

Peněžité tresty se podle Šámala hodí například u dopravních nehod: „Tedy trestných činů v dopravě, kde jsou lidé zvyklí na to, že platí pokuty za přestupky. Obdobná situace by měla být i při trestním postihu, při němž se však dosud ukládalo spíše podmíněné odsouzení a zákaz řízení. Podle mého názoru je podstatně účinnější uložit peněžitý trest se zákazem řízení. Vzhledem k tomu, že od tohoto zákazu je možné po výkonu jeho poloviny podmíněně upustit, vede to i k tomu, že odsouzený má snahu peněžitý trest zaplatit. Jinak by se mu řidičský průkaz nevrátil.“

„Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů, je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím atd., rozhodně výhodnější. Nebezpečím jsou ovšem ochránci dlužníků, kteří v současné době běsní někde trochu jinde, ale vůbec není vyloučeno, že se jejich zájem může přesunout i k těm, kteří jsou exekuováni pro vymožení peněžitého trestu,“ říká prezident Unie obhájců a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol.

Ukládání peněžitých trestů dlouhodobě propaguje jeho kolega Lukáš Trojan. „Ukládání peněžitých trestů je trend, kterým se přibližujeme formě trestání, která je běžná v západoevropských zemích. Výchovný i sankční vliv i samostatně uloženého peněžitého trestu je nesporně vyšší než uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem,“ uvedl již loni v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jak vysoký může být peněžitý trest?

Pravidla ukládání peněžitého trestu popisuje paragraf 67 a následující trestního zákoníku. Tento druh trestu tak mají soudy ukládat zejména tehdy, když pachatel „pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch“.

Trest se pak ukládá pomocí takzvaných denních sazeb. Těch může být 20 až 730 a jsou spojeny s určitou finanční částkou, jejíž rozptyl je opět dosti široký: od 100 do 50 tisíc korun. Znamená to tak, že nejnižší peněžitý trest, který může u soudu padnout, činí dva tisíce korun, naopak nejvyšší pak 36,5 milionu korun. Tyto peníze pak náleží státu. Odsouzený má nějakou dobu na jejich zaplacení, soud může rozhodnout i o splátkách. Pokud tak neučiní, nastoupí jiný trest.

Při rozhodnutí o tom, jak vysoký trest zvolí, by měl soudce podle trestního zákoníku zohlednit spáchaný trestný čin a například i finanční situaci pachatele. Neboli chudý člověk by měl zaplatit méně, bohatý více.

„Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu. Výši jedné denní sazby peněžitého trestu stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den,“ dočteme se konkrétně v třetím odstavci 68. paragrafu trestního zákoníku.

Hodí se dodat, že kromě peněžitého trestu zná české právo ještě další způsoby finančního postihu. Vedle propadnutí věci či náhradní hodnoty jde také o propadnutí majetku.


V seriálu Tresty budoucnosti vyšlo:

1. DÍL: Domácí vězení i peněžité sankce pachatele opravdu zasáhnou, podmíněné tresty ne

2. DÍL: Každý vězeň stojí ročně stovky tisíc. Česko jich má nadprůměrně a zbytečně moc 

3. DÍL: Pracuje jen necelá polovina vězňů a do věznic se příliš často vracejí

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud