Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počítače dokážou smlouvy vyjednat lépe než advokáti, říká Jiří Novák mladší

Počítače dokážou smlouvy vyjednat lépe než advokáti, říká Jiří Novák mladší
 

Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák nově nabízí na svých webových stránkách online platformu pro poskytování právních služeb. Zkoumá tak i možnosti využití nových technologií v advokacii. „Je to další prostor pro poskytování právních služeb. Cílem je zjednodušit klientům přístup k právní radě. Nemusí chodit do kanceláře a domlouvat si schůzku s advokátem, online vyplní, co potřebují, online zaplatí a online jim přijde odpověď. Případně online, videokonferenčně, proberou s advokátem to, co mají na srdci a vyřeší svoji záležitost,” představuje tuto věc partner kanceláře Jiří Novák mladší, který s novou službou přišel, v rozhovoru pro INFO.CZ. 

Proč jste se k tomuto kroku rozhodli? Jste vnímáni jako tradiční a možná i konzervativní kancelář a nyní nastupujete na nový trend… Co vás k tomu vedlo?

Rozvoj technologií. Vím, že jsme vnímáni jako tradiční kancelář, ale i v minulosti jsme šli technologiím naproti, stejně jako zjednodušování poskytování právních služeb. Založili jsme například Společnost pro rozhodčí řízení, to byla také novinka, se kterou jsme začínali. A to bylo něco podobného.

Na koho touto službou primárně cílíte?

Na všechny ty, kteří doposud nevyužívali právních služeb, protože je to pro ně příliš složité, možná se advokátů bojí, nechtějí se vzdálit z pohodlí domova, případně kanceláře, a trávit svůj další čas cestou k advokátovi. A také chtějí dopředu vědět, kolik je to bude stát.

Nemusíte to tedy být jen ti, kdo chtějí za právní poradenství zaplatit méně peněz?

Je to tak. Mohou se na nás obrátit s jakoukoliv právní záležitostí, spíše ale půjde o ty, které jsou jednodušší a nejsou tak citlivé.

Ceny odpovídají tomu, co klient běžně zaplatí v kanceláři, nebo jsou sníženy s ohledem na to, že jde o trochu jinou službu? Písemná rada vyjde na 1490 korun, půlhodinová porada na necelé dva tisíce korun a osobní schůzka na 45 minut stojí 2380 korun…

Ceny jsou přizpůsobeny platformě jako takové. Samozřejmě také vnímáme, jak k cenám přistupuje konkurence, ale nejen to. Ta platforma ale není něco, co bychom teď spustili a nechali žít svým životem. Je to pro nás testovací prostředí k rozvoji dalších technologických novinek, které chceme v advokátní kanceláři zavést. Nemohu být detailní, ale tvorba on-line platformy a řešení problémů, které za tím stojí, umožní vytvořit nadstavby tohoto systému, a to i pro naše současné klienty.

Požadují využití nových technologií?

Mnozí z nich s námi řeší věci raději videokonferenčně než třeba prostřednictvím telefonu. Osobní kontakt, byť prostřednictvím monitoru počítače, je pořád lepší než kontakt přes telefon. Osobní schůzka má samozřejmě v mezilidské komunikaci největší hodnotu, ale v případech, kdy to nelze, je videokonference více než dostačující.

Nenarazili jste na pravidla, které nastavuje Česká advokátní komora ohledně dodržování mlčenlivosti a advokátního tajemství?

Když jsme systém tvořili, velmi pečlivě jsme se zamýšleli nad tím, jak jej nastavit tak, aby vyhovoval všem pravidlům poskytování právních služeb. Myslím, že to se nám podařilo, systém je velmi pečlivě zabezpečený, veškerá komunikace i data jsou šifrovány. Plně vyhovuje tomu, jak je pojímáno poskytování on-line právních služeb nejen na české úrovni, ale také na úrovni evropské, zejména jak jej pojímá Rada evropských advokátních komor.

V současné době existuje na internetu mnoho různých on-line poraden, které ne vždy provozují advokáti, z pohledu advokacie jsou ale problematické. Právě tam také není jasné, jak je to s povinností mlčenlivosti, zda se k informacím nedostává i ona platforma.

Předpokládám, že jste se při přípravách tohoto systému zamýšleli i nad tím, jak se bude poskytování advokacie dále vyvíjet. Jak to vidíte?

Klasická advokacie – klient přijde do advokátní kanceláře a chce se poradit se svým advokátem - ta nadále zůstane. Zejména ve složitějších a citlivějších věcech, třeba v trestních kauzách. Ale je spoustu jednoduchých právních záležitostí, které lidé potřebují vyřešit, a není jediný důvod, proč by je měli řešit přímo v advokátní kanceláři.

V tomto ohledu je ale nutné advokacii rozdělit na tu, kterou lze zautomatizovat a zjednodušit a na tu složitou, kterou automatizovat nejde a stále je tam důležitá role advokáta jako osoby, která například ví, jaké vést spor nebo obhajobu. Tedy advokacie, která je založena na zkušenosti a osobním projevu. Tato advokacie jen tak nezhyne. Ale například smlouvy může tvořit počítač, advokát tam není třeba. Myslím, že počítače dokážou i lépe a radostněji než advokáti vyjednat smlouvy, levněji a rychleji.

Vaše kancelář je vícegenerační, jste právě vy průkopníkem nových technologií? Shodujete se na tom se zakládajícími společníky?

Všichni se na tom shodujeme, jsme zajedno a přicházíme s různými nápady, jak posunout naši advokátní kancelář zase o kus dál. Technologická oblast je mi velmi blízká, přišel jsem s tím já.

Nově spolupracujete také s Martinem Kašparem, zakladatelem společnosti Praetor, která nabízí advokátům různá softwarová řešení. Čemu se budete společně věnovat?

Vždy jsme se podíleli na rozvoji různých technologií, jak pro Wolters Kluwer, tak pro Atlas Consulting. Toto je další společnost, se kterou budeme spolupracovat i na rozvoji jejich softwaru a věřím, že ku prospěchu jejích zákazníků. Nemohu prozradit všechny detaily, ale máme rozmyšleno několik rozšiřujících modulů pro systém Praetor. My do nich budeme vkládat zkušenost z poskytování právního poradenství v jednotlivých oborech.

Jak do rozvoje nových technologických možností poskytování právních služeb zapadá obecné nařízení o ochraně osobních údajů, GDPR?

Není to nic jiného, než soubor pravidel, které řeší ochranu osobních údajů a je úplně jedno, jestli jsou schraňovány v písemné formě v nějakém spisu, uloženém v advokátní kanceláři, nebo jestli jsou on-line. Rozdíl je v tom, jakým způsobem jsou tyto informace chráněny a jak je s nimi nakládáno.

Mluvilo se o tom, že právě technologickému rozvoji může tento předpis bránit…

Nedávno jsme na našem facebookovém profilu vydali příspěvek, že 25. květen už dávno uplynul a svět se točí dál. Ochrana osobních údajů tu fungovala už dlouho před tím. GDPR přispělo k většímu uvědomění si jak správců osobních údajů, tak subjektů údajů, že osobní údaje existují a je nutné k nim přistupovat s rozmyslem a chránit je.

Očekáváte, že i konkurenční advokátní kanceláře nabídnout na svých webových stránkách obdobnou službu?

Čekat se to asi dá. On-line právní služby před sebou mají budoucnost, možná se nerozvinou letos, nebo příští rok, ale budoucnost tam určitě je. Možná za nějakých 10 či 20 let nebudeme chodit fyzicky do advokátních kanceláří, ale budeme se s advokátem radit přes virtuální realitu. Ale to je jen jiný způsob kontaktu. Změní se ale to, při jaké právní službě bude potřeba služeb advokáta. Mnohé zastane umělá inteligence, zmínil jsem tvorbu smluv a jejich vyjednávání.

Nastane tento posun jen v advokacii, nebo například i v justici?

I v české justici je patrná snaha komunikovat při různých typech jednání videokonferenčně, je otázkou času, kdy tato komunikace bude jak mezi soudem, tak zástupci stran a obhájci. Možná, že jednou odpadne potřeba, aby advokáti jezdili fyzicky k soudům. Možná tak odpadne i potřeba jednacích místností na soudech. Ale to jsou takové úvahy, které záleží také na tom, jak bude k této problematice přistupovat stát a jak moc bude v těchto záležitostech aktivní. Dříve nebo později se tam ale myslím dopracujeme.

Mnoho lidí si pokládá otázku, zda nás budou soudit počítače. Jsou na to různé názory, v některých případech si to dokážu představit. V jednoduchých věcech. Třeba u pokuty za rychlost, už dnes jsou rozhodnutí v této oblasti generována počítačem. U věcí, kde je složitější skutkové posuzování a kde hraje roli posuzování morálních hodnot, bude lidský prvek i nadále velmi potřebný. Počítače tam řešení neposkytnou, nebo poskytnou, ale způsobem, který se dříve, nebo později rozejde s lidskou představou, co je spravedlnost, kterou je třeba najít.

Ale ve věcech, kde už jsou skutková zjištění dána, což může být například i rozhodování před Ústavním soudem nebo před Evropským soudem pro lidská práva, tak tam si myslím, že je umělá inteligence schopna vyhodnotit, zda bylo porušeno například základní lidské právo.

A další rozvoj vaší kanceláře tedy půjdeme tímto směrem? Plné využití technologií a on-line platformy?

Technologie podporují produktivitu práce, poskytování právních služeb, jeho zjednodušení pro klienty. To je přidaná hodnota, kterou chceme poskytnout.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1