Pojišťovny protahují léčbu smrtelně nemocných. Ústavní soud je proti, říká advokát Vašíček | info.cz

Články odjinud

Pojišťovny protahují léčbu smrtelně nemocných. Ústavní soud je proti, říká advokát Vašíček

„Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta.“ Takto Ústavní soud nedávno shrnul svůj postoj k případu pacientky s roztroušenou sklerózou v progresivním stádiu, jíž VZP odmítala proplatit léčbu spočívající v inhalaci léčebného konopí. Tuto ženu zastupuje advokát Milan Vašíček z brněnské firmy Vašíček a partneři. „Z naší praxe vidíme, že situace se do jisté míry liší podle konkrétní pojišťovny, zákroku, nebo preparátu, jenž má být hrazen. Obecně však lze říci, že zdravotní pojišťovny postupují v těchto věcech spíše váhavě,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Vašíček.

Můžete prosím shrnout tento případ svým pohledem?

Naše klientka trpí nevyléčitelnou roztroušenou sklerózou a na zmírnění svých obtíží užívá léčebné konopí. Požádala svoji zdravotní pojišťovnu o úhradu, protože nemá finanční prostředky, aby si je mohla koupit sama. VZP však tuto léčbu odmítla proplatit a odkazuje na existenci jiných léků, které ovšem naší klientce úlevu nepřináší nebo jsou pro ni zcela nevhodné. 

Klientka se proti tomuto rozhodnutí bránila nejprve odvoláním, poté i správní žalobou. Uspěla a zamítavé rozhodnutí VZP bylo zrušeno. Pojišťovna však opět rozhodla zamítavě a naší klientce tak nezbylo, než podat znovu správní žalobu. V následujícím řízení pak docházelo k tak závažným průtahům, že i Ústavní soud po naší stížnosti považoval za nutné zakročit.

Jak je na tom teď vaše klientka?

Nachází se ve velmi pokročilé fázi nemoci, kdy je plně invalidní a zcela odkázána na péči dalších osob. Její onemocnění bohužel nadále postupuje a v současném stádiu je jen velmi obtížně ovlivnitelné léky. Navíc je provázené četnými nepříjemnými vedlejšími příznaky, z nichž je asi nejhorší neuropatická bolest, což je typ chronické bolesti, která vzniká přímo v nervech. Tato bolest je rovněž jen velmi špatně ovlivnitelná obvyklými léky. Avšak právě konopí velmi dobře pomáhá s jejím zvládáním.

Co se vám nelíbilo na dosavadní argumentaci VZP?

Na postoji  VZP nám vadil především značný formalismus. Pojišťovna trvala na důsledném dodržování jakéhosi „jízdního řádu“, včetně nekonečného předkládání dalších lékařských vyjádření a opakovaného zdůvodňování žádosti naší klientky, spolu s opakovaným zkoušením stále nových léků, aniž by jakýmkoliv způsobem přihlédla ke skutečnému stavu a potížím naší klientky. 

A jak naopak vypadala vaše argumentace?

Těžiště naší argumentace spočívalo právě v nutnosti individualizace posuzovacího procesu na straně pojišťovny, spolu s jeho zrychlením. Považujeme za nepřípustné, aby pojištěnci byli nuceni ke zkoušení stále dalších preparátů, které jim nepřinášejí úlevu, ani jiný prospěch, nebo jim dokonce škodí, když existuje alternativa, která naopak úlevu prokazatelně přináší, což bylo ověřeno ošetřujícím lékařem. Nehledě na to, že léčba požadovaná naší klientkou, tedy inhalace konopí, je pro pojišťovnu výrazně méně finančně náročná, než tzv. konvenční preparáty.

Rovněž se domníváme, že není možné, aby rozhodování pojišťovny, ani jiných úřadů či soudů v těchto případech trvalo měsíce nebo dokonce roky. Musíme si uvědomit, že po dobu, kdy běží onen rozhodovací proces, není dotyčné osobě zpravidla poskytována ta nejvhodnější péče. 

Co považujete v nálezu Ústavního soudu za nejzásadnější?

Za zvláště důležitý považujeme závěr Ústavního soudu, že v obdobných případech, především u osob trpících silnými bolestmi, má být příslušnými orgány rozhodováno přednostně, v naší konkrétní kauze u Městského soudu v Praze se jednalo dokonce o rozhodnutí v řádech dnů. A to vždy s maximálním důrazem na účelnost a konkrétní okolnosti případu. Spatřujeme v tom naději, že další osoby stižené podobnými potížemi již nebudou muset absolvovat nekonečné kolotoče povolovaní a schvalování s několikaměsíčními intervaly mezi jednotlivými kroky řízení.

Na základě rozhodnutí Ústavního soudu tuto věc řešil i Městský soud v Praze. Jak by teď měla celá věc dále probíhat?

Městský soud v Praze nám vyhověl v předcházející fázi řízení už v září roku 2017. Od té doby VZP znovu vydala zamítavé rozhodnutí, proti němuž jsme byli nuceni opět podat žalobu. V následujícím řízení pak docházelo k tak výrazným průtahům, že Ústavní soud považoval za nutné na náš popud zakročit vydáním již zmíněného nálezu.

Letos 14. února sice proběhlo další jednání u Městského soudu v Praze, VZP si však vzala lhůtu pro vydání nového rozhodnutí, kterým naší klientce plánuje vyhovět. Věc tedy ještě není formálně skončena.Tak se stane až po vydání nového rozhodnutí a jeho odsouhlasení naší klientkou. Pokud by naše klientka nesouhlasila, muselo by dojít k rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Nyní byste se tedy měli s VZP domluvit?

VZP avizovala, že plánuje vydat rozhodnutí, kterým žádosti naší klientky vyhoví. Nyní čekáme na jeho vydání, ke kterému by mělo dojít začátkem března.

Pokud odhlédneme od tohoto případu a VZP, postupují takto obvykle zdravotní pojišťovny?

Z naší praxe vidíme, že situace se do jisté míry liší podle konkrétní pojišťovny, zákroku, nebo preparátu, jenž má být hrazen. Obecně však lze říci, že zdravotní pojišťovny postupují v těchto věcech spíše váhavě. 

Jak by bylo možné tento jejich přístup změnit? Je nutná změna zákona, nebo spíše jde o judikaturu?

Jsme toho názoru, že současná právní úprava, zvláště po doplnění již zmíněným nálezem Ústavního soudu, již veškeré nutné prostředky pro efektivní uplatnění práv pacientů obsahuje. Za nejdůležitější považujeme informovanost pacientů o možnosti podat žádost o individuální úhradu a také ochotu o ni případně zabojovat.

Podstatné je nevzdat se po prvním zamítavém stanovisku pojišťovny, ale pokračovat dále. Nejlépe s pomocí někoho, kdo už má s podobnými případy zkušenosti. Ať se jedná o advokáta, či různé pacientské organizace a spolky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud