Pomlouvali jste někoho? Za trest budete muset všem říct, jaká je pravda | info.cz

Články odjinud

Pomlouvali jste někoho? Za trest budete muset všem říct, jaká je pravda

12. DÍL SERIÁLU TRESTY BUDOUCNOSTI | Veřejné ponížení se s trestáním viníků nese od nepaměti a je spojené třeba s tělesnými tresty. Dodnes se používá rovněž obrat „být na pranýři“, i když minimálně v evropských podmínkách už nikoho za trest na náměstích „nevystavujeme“. Tresty, které mají explicitně symbolizovat veřejné odsouzení, ale pořád v českém právu existují. Trestní zákoník tak například stále počítá se ztrátou čestných titulů nebo vyznamenání a rovněž se zcela samostatným trestem spočívajícím ve ztrátě vojenské hodnosti. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zase obsahuje trest uveřejnění rozsudku. Jsou právě toto tresty budoucnosti?

Tresty budoucnosti
Česká republika má dlouhodobě přetížené věznice a počtem vězňů se vymyká evropskému průměru. Trestní zákoník přitom nabízí vedle trestu odnětí svobody dalších 11 typů trestů, takzvaných alternativ k vězení. Proč se nevyužívají tak často, jak by bylo žádoucí? Co je třeba udělat pro to, aby soudy častěji nařizovaly peněžité tresty a posílaly odsouzené do domácího vězení? A neměli bychom se na začátku 21. století zamyslet i nad tím, zda nepotřebujeme i zcela nové tresty, třeba zákaz vstupu na sociální sítě či povinné seznámení se s dějinami? Na tyto otázky odpovídá patnáctidílný seriál INFO.CZ Tresty budoucnosti.

Trest spočívající ve ztrátě čestných titulů a vyznamenání popisuje paragraf 78 trestního zákoníku. „Soud může uložit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta,“ zní jeho první odstavec.

„Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání spočívá v tom, že odsouzený ztrácí vyznamenání, čestná uznání a jiné čestné tituly udělené podle vnitrostátních právních předpisů,“ dočteme se pak v tom dalším.

Podobná pravidla přináší pro trest ztráty vojenské hodnosti rovněž paragraf 79 trestního zákoníku. „Soud může uložit tento trest též vedle jiného trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchaného trestného činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách,“ zní druhý odstavec zmíněného paragrafu a důležitou souvislost obsahuje rovněž ten třetí: „Ztráta vojenské hodnosti spočívá v tom, že se odsouzenému snižuje hodnost v ozbrojených silách na hodnost vojína.“

Státní vyznamenání

Jaké tituly nejde ztratit

Z povahy věci je poměrně zřejmé, že tyto tresty se v aktuálních reáliích České republiky prakticky nepoužívají. Navíc, jak na nedávném sympoziu Efektivnost systému trestů popsal bývalý děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch, dané postihy se pojí rovněž s řadou teoretických problémů. Čestné tituly, dříve například zasloužilý umělec či akademik, v současnosti prakticky neexistují.

Trestní zákoník naopak nepočítá s tím, že by prostřednictvím tohoto trestu mohl soud pachatelům „škrtnout“ třeba profesorské nebo docentské tituly. Jak Gerloch rovněž připomněl, docentské tituly lze, například kvůli plagiátorství, odebrat do pěti let, nikoliv ale v rámci trestního řízení. Naopak profesorské tituly odebrat nelze, protože k jejich získání není třeba žádná odborná práce, která by mohla být plagiátem.

Problém je podle Gerlocha rovněž s případným odnětím vyznamenání. Ta jsou českým občanům jen propůjčována a k jejich navrácení tak stačí viníky vyzvat.

Rozsudek v novinách

Rozebírané postihy tak evidentně patří spíše k trestům minulosti. Naopak uveřejnění rozsudku, hrozící firmám a dalším adresátům zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, začíná být postupně soudy využíván a v 21. století má své jasné místo v systému trestů.

„Soud může uložit trest uveřejnění rozsudku, je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti. Přitom soud určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozsudek uveřejněn, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou právnické osobě k uveřejnění rozsudku,“ najdeme základní pravidla v prvním odstavci paragrafu 23 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

„Trest uveřejnění rozsudku spočívá v tom, že odsouzená právnická osoba nechá na své náklady pravomocný odsuzující rozsudek nebo jeho vymezené části uveřejnit v soudem určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením údajů obchodní firmy nebo názvu právnické osoby a jejího sídla. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od odsouzené právnické osoby, uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění musí být před uveřejněním anonymizovány,“ dočteme se pak v druhém odstavci zmíněného paragrafu.

Tento trest tak evidentně odráží i současnou realitu, spočívající v tom, že vůbec největším postihem bývá to, když okolí ví o vašem prohřešku. Otázkou tedy je, zda by obdobný trest nemohl dobře fungovat i v případě fyzických osob. Opakovaně se například debatuje o tom, zda má být trestná pomluva, nebo by se takovéto lhaní mělo postihovat jinými cestami. Například povinností odškodnit poškozeného po občanskoprávním řízení. A co kdyby lidé museli začít šířit, v čem všem lhali a jak je celá věc doopravdy?


V seriálu Tresty budoucnosti vyšlo:

1. DÍL: Domácí vězení i peněžité sankce pachatele opravdu zasáhnou, podmíněné tresty ne

2. DÍL: Každý vězeň stojí ročně stovky tisíc. Česko jich má nadprůměrně a zbytečně moc 

3. DÍL: Pracuje jen necelá polovina vězňů a do věznic se příliš často vracejí

4. DÍL: Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo

5. DÍL: V domácím vězení je jen zhruba 100 lidí. Na náramky se čekalo deset let

6. DÍL: Tomáš Řepka si díky prospěšným pracím odsedí kratší dobu. Jak tento trest funguje?

7. DÍL: Zapletli jste se do fotbalové bitky? Na stadion se nemusíte podívat až deset let

8. DÍL: Posílat neplatiče výživného do vězení nedává smysl, říká šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal

9. DÍL: Zákaz Facebooku za nadávky a šíření poplašných zpráv? Problém by byl s kontrolou, shodují se experti

10. DÍL: Přijít o řidičák a auto nestačí, viníci autonehod by se měli učit zodpovědnosti při řízení

11. DÍL: Nadávali jste Židům? Za trest se dívejte na děsivé záběry z koncentračních táborů a čtěte Lustiga

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud