Pomůžou Agrofertu změny v zákoně? Možnosti vyvinění firem jsou teď širší než dříve | info.cz

Články odjinud

Pomůžou Agrofertu změny v zákoně? Možnosti vyvinění firem jsou teď širší než dříve

Pokud skutečně dojde k trestnímu stíhání skupiny Agrofert či některé z firem patřící do tohoto koncernu, a to i když jakoukoliv vinu odmítají, půjde o první velký případ, v němž se naplno otestují aktuální pravidla obsažená v zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tento zákon sice existuje v českém právním řádu již od roku 2011, zhruba pět let po nabytí jeho účinnosti ale došlo k zásadním změnám. Ukázalo by se tak, zda skutečně umožňují jednodušší vyvinění, než tomu bylo v minulosti, jak někteří tvrdí.

INFO.CZ se tématu trestní odpovědnosti právnických osob a compliance, tedy souladu fungování firmy a právních předpisů, dlouhodobě věnuje. Ještě před zveřejněním předběžných auditních závěrů spojených s premiérem Andrejem Babišem (ANO) tak v advokátních kancelářích a dalších firmách, které se touto problematikou zabývají, zjišťovalo, jak se podle expertů osvědčují poslední změny příslušného zákona.

„I s ohledem na praxi se tato změna zcela jistě osvědčila,“ říká k rozšíření pravidel vyvinění například Lukáš Vajda z kanceláře Sniehotta & Vajda. „Právnické osoby by však neměly zapomínat, že pro vyvinění nestačí pouhé formální nastavení criminal compliace programu, ale je především nutné tato pravidla uvést v život a následně dodržovat v rámci každodenního fungování společnosti,“ dodává.

Odpovědět právě na otázku, zda se teď firmy častěji vyviňují, je ale ještě předčasné. „Zatím čekáme na to, jak se v tomto směru vyvine judikatura. Objevují se již některé případy, kde se soudy touto novou úpravou zabývají, dosud ale žádný takový případ není pravomocně skončen,“ popisuje totiž partner kancelář Dentons Ladislav Smejkal.

Jak se podle vás osvědčují poslední změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (TOPO)? 

Havel & Partners (odpovídá Jaroslav Havel):

Za podstatnou změnu považujeme především dva a půl roku starou novelu, která oproti předchozí právní úpravě významným způsobem rozšířila možnost zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby za předpokladu, že vynaloží veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. 

Z naší praxe vyplývá, že privátní i veřejné instituce v poslední době skutečně mnohem více investují do předcházení rizik na různých úrovních svého působení včetně rizika korupce nebo spáchání jiného trestného činu u managementu a řadových zaměstnanců, což nepochybně přispívá ke kultivaci podnikatelského prostředí i veřejné správy. A nás těší, že můžeme díky svým poradenským službám tomuto trendu aktivně pomáhat.

Wolf Theiss (odpovídá Jitka Logesová):

Upuštění od potrestání trestním příkazem se bude vztahovat z povahy jen na malé množství případů. Dopad na délku řízení, pokud vůbec nějaký bude, je těžko předvídat.

Pokud jde o paragraf 27 TOPO, navrhovaná změna je velmi nedostatečně odůvodněná. V důsledku přijetí této úpravy by došlo k faktickému vyloučení postihu právnické osoby za recidivu. Navíc se podle mého názoru sníží motivace právnických osob skutečně přijmout efektivní preventivní opatření a nastavit řádnou compliance kulturu ve společnosti. Trestání právnických osob má samozřejmě oproti trestání fyzických osob přirozená specifika, ale návrh neodůvodňuje, proč by v tomto případě měly být právnické osoby zvýhodněny před fyzickými osobami.

Dentons (odpovídá Ladislav Smejkal):

Kromě zásadní novely na konci roku 2016 zatím žádné zásadní změny TOPO nebyly. Navýšení počtu trestných činů, za které firmy nesou trestní odpovědnost na více než dvojnásobek, se ve statistikách nijak výrazně nepromítlo. Co se týká nového § 8 odst. 5 TOPO a paušální možnosti vyvinění, tak zatím čekáme na to, jak se v tomto směru vyvine judikatura. Objevují se již některé případy, kde se soudy touto novou úpravou zabývají, dosud ale žádný takový případ není pravomocně skončen.

Samozřejmě do jisté míry významným bylo vydání novelizované metodiky k vyvinění v létě 2018 ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Na hodnocení její aplikace v praxi si ale ještě budeme muset počkat. Zajímavé bude sledovat, jak se bude potkávat výklad § 8 odst. 5 TOPO státních zástupců a soudců.

tdpA (odpovídá Lukáš Trojan):

Vyvinění právnické osoby na základě prokázání účinných interních mechanismů CMS hodnotím velmi pozitivně.

Tento názor, dle mého odborného mínění, sdílí všechny strany zúčastněné na trestním řízení. Významné právnické osoby přijaly interní systémy, kterými předchází situacím, jež by bylo v budoucnu možné kvalifikovat jako protiprávní. Firemní kultura se minimálně u těchto společností a firem působících na trhu v České republice posunula pozitivním směrem. Stalo se tak právě v důsledku novely TOPO, která umožňuje právnickým osobám zbavit se v takových případech trestní odpovědnosti.

Novela má významný preventivní dosah, na rozdíl od čistě represivního, který obsahoval zákon před novelou.

Přes uvedené se domnívám, že nastavené standardy jsou stále velmi přísné a jejich implementace drahá, což vede k tomu, že řada středních a menších podnikatelů nemá CMS zavedeny vůbec či pouze ve velmi základní a z hlediska požadavků státního zastupitelství nedostatečné úrovni.

Je velký prostor pro edukaci na straně jedné a větší diverzifikaci v přístupu orgánů činných v trestním řízení v rámci hodnocení parametrů CMS v závislosti na typu konkrétní právnické osoby.

Všichni se prozatím učí, jak se zákonem zacházet.

Gřivna & Šmerda (odpovídá Lukáš Bohuslav):

Z hlediska změn TOPO je třeba se dívat jednak na současný stav, jednak na podněty de lege ferenda. Za důležitou považuji metodiku Nejvyššího státního zastupitelství k oblasti compliance, druhou stranou mince pak je skutečnost, že ne vždy se jí státní zástupci řídí.

Mnohdy tak dochází k prvnímu zkoumání existence a fungování compliance programu společnosti až před soudem. Oceňuji rovněž snahu nejvyššího státního zástupce, který pravidelně svolává k problematice kulatý stůl, na kterém se řeší problémy aplikační praxe a výhled do budoucna, kdy zejména případné rozšíření odklonů pro právnické osoby by mohlo být zajímavým řešením jak pro samotné právnické osoby, tak rovněž pro stát.

Moreno Vlk & Asociados (odpovídá Václav Vlk):

Státní zastupitelství stále usilovně stíhá v případech, ve kterých obhajujeme, takové nesmysly jako je výsledná cena za zakázku a provedená práce v odpovídající hodnotě, ale i zapsání ve výsledném rozpočtu do jiné položky. Tedy můj skromný názor: nejde o to, jestli je TOPO dobře, nebo špatně napsané, ale o jeho aplikaci. A kdybych mohl, TOPO bych v této podobě jako naprosto neorganický prvek trestního práva zrušil.

Sniehotta & Vajda (odpovídá Lukáš Vajda):

Nejvýznamnější změnou byla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která nabyla účinnosti v prosinci 2016. Zejména z důvodu, že zavedla při splnění určitých podmínek možnost vyvinění, se pak stala celá právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob pružnější a subjekty jsou schopny předem reagovat na jakékoliv v budoucnu hrozící riziko.

I s ohledem na praxi se tato změna zcela jistě osvědčila a vede právnické osoby k preventivnímu pohledu na svou případnou trestní odpovědnost, což je nepochybně směr, kterým by se trestní právo mělo ve 21. století ubírat. Právnické osoby by však neměly zapomínat, že pro vyvinění nestačí pouhé formální nastavení criminal compliace programu, ale je především nutné tato pravidla uvést v život a následně dodržovat v rámci každodenního fungování společnosti. 

Screening Solutions (odpovídá Petr Moroz):

To bude asi lepší hodnotit s větším časovým odstupem. Vidíme určitě dvě pozitiva. Rozšíření skutkových podstat nepochybně vyvolalo odbornou debatu a současně vedlo k většímu zájmu laiků o tuto problematiku. A širší možnost vyvinění právnické osoby dala našim klientům prostor pro efektivnější obranu, což je určitě také krok správným směrem.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud