Pracují advokáti 100 hodin týdně? Grishamova Firma je po 25 letech v Česku stále aktuální. Právní tipy na léto 3 | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pracují advokáti 100 hodin týdně? Grishamova Firma je po 25 letech v Česku stále aktuální. Právní tipy na léto 3

Pracují advokáti 100 hodin týdně? Grishamova Firma je po 25 letech v Česku stále aktuální. Právní tipy na léto 3

V létě můžeme sáhnout i po knihách, které nepatří zrovna ke žhavým novinkám, ale prověřil je čas. Takový je i právnický thriller Johna Grishama Firma. V České republice vyšel poprvé před 25 lety. V době, kdy tady vznikaly dnes nejdůležitější advokátní kanceláře a pomalu se etablovaly české pobočky amerických i britských firem těch nejlepších značek. Právě Firma jistě sehrála svou roli při vytváření všeobecné představy, jak vlastně špičková advokacie vypadá a čeho všeho může dosáhnout úspěšný právník. Také ale jistě způsobila své ve vnímání této profese jako jedné z nejšpinavějších prací, kde jde jenom o peníze.

Příběh Firmy asi znáte, možná i díky stejnojmennému filmu Sydneyho Pollacka s Tomem Cruisem v hlavní roli. Máte tak představu, že čerstvý absolvent Harvardu Mitchell McDeere nastupuje do advokátní kanceláře Bendini, Lambert a Locke, která se specializuje na daně a sídlí poměrně překvapivě v Memphisu. Jako nástupní plat mu nabídnou obří balík, přes 80 tisíc dolarů ročně a postupně i různé bonusy. Dostane nové BMW i výhodnou hypotéku na dům. Rychle se ale ukáže, že to všechno není jen tak.

Aby nebylo sporu – a věřme, že moc neprozradíme, když dodáme, že celá Firma má kriminální pozadí a její hlavní činností se nemůže chtít inspirovat snad vůbec nikdo - pro další text si z knihy vezmeme jen vnější fungování advokátní kanceláře. To, které by bez dalšího bylo legální. Prakticky se totiž moc neliší od běžných standartů jiných právních firem na začátku 90. let. Zajímavé je ale podívat se na to, jak se tyto rozměry advokacie skoro za 30 let posunuly.

A půjde to fakturovat?

To je prakticky základní advokátní otázka, alespoň v Grishamově pojetí. Ale praxe minimálně v oněch 90. letech nebyla o moc jiná. Bendini, Lambert a Locke očekávají od nováčků, že budou pracovat alespoň 80 hodin týdně a podstatnou část této doby bude i vykazovat klientům, minimálně za 100, v průměru ale za 175 dolarů na hodinu.

Pokud je hodně práce, právník si posedí nad spisy třeba i 100 hodin týdně, zvláště když se přiblíží termín pro podání daňových přiznání. Ti seniornější jsou na tom lépe, stejně ale pracují třeba 60 hodin týdně. Samozřejmě jsou za to skvěle placeni, společníci inkasují stovky tisíc dolarů ročně. Oni sami fakturují klientům své služby i za 500 dolarů za hodinu.

V oněch 90. letech byla v řadě největších pražských advokátních kancelářích podobná situace, i když sazby patrně až takových výšin většinou nedosahovaly. Zasloužilí advokáti ale dodnes vypráví historky o tom, kolik dní a nocí pracovali v kuse, vůbec z kanceláře neodešli domů a nespali. Pracovali tehdy na privatizacích, starali se o příchody zahraničních firem na český trh, pomáhali budovat ty tuzemské. Do úmoru, v právně neprobádaném prostředí, ale samozřejmě za skvělé taxy a s upokojením z intelektuálně náročné práce.

Krize a tlak na ceny

Sazby se ale v průběhu času začaly měnit. Velký třesk nastal zejména v souvislosti s hospodářskou krizí v roce 2008. Tehdy se klienti začali proti palmáre hlasitě vymezovat, rušili zakázky, stále častěji se spoléhali na své interní právníky. Advokátní kanceláře na to musely ve většině zareagovat, snížily ceny, nabízely slevy, vytvářely specializované balíčky.

V knize se dočteme i o tazkvaném vatování, neboli o tom, že zkušený advokát zvládne vyfakturovat více hodin, než skutečně odpracuje. Dělo se něco takového i v některých českých advokátních kancelářích? Nevíme, ale nebuďme naivní. Patrně ale i tady můžeme tvrdit, že s tím krize udělala své.

Většina šéfů v České republice působících firem začala říkat, že se sazby na úroveň před krizí už nikdy nevrátí. Přetahování se o cenu ale vyústilo i v další trend, který sice nastupuje velmi pozvolně, ale je stále patrnější. Mnozí podnikatelé odmítají platit hodinové sazby a naopak chtějí od začátku vědět, kolik za celou práci zaplatí. Dojednávají si tak pevnou cenu, zahrnující v některých případech třeba i takzvanou success fee, tedy odměnu za pozitivní výsledek.

Něco za něco

Představa, jak to vypadá ve špičkové advokacii, je ale samozřejmě daleko komplexnější. Nejde jen o spoustu práce a spoustu peněz, ale také o kvalitní pracovní zázemí s množstvím asistentek i asistentů a luxusní prostředí, jak v kancelářích, tak třeba v restauracích, v nichž se obědvá a slaví.  Také to jsou obleky na míru, hedvábné kravaty, manžetové knoflíčky. Advokát musí dobře vypadat, musí navenek ukazovat, že se mu daří. Tohle možná dnes platí ještě více než v 90. letech.

Najdeme ale i jiné přístupy. Proč by naše prostory měly vypadat velkolepě? Proč bychom měli dávat v zasedacích místnostech na odiv drahé zařízení? Aby si klienti začali říkat, že nám možná platí až příliš, když si můžeme něco takového dovolit? I takto přemýšlejí někteří advokáti.

Má to ale ještě další rozměr. Skutečně si můžete případného luxusu naplno užít, když pracujete třeba 18 hodin denně, a to často i o víkendech? Lidské tělo takové tempo nevydrží donekočna. Rychle si vybere svou daň. Třeba bolestí zad, třeba ale i infarktem.

 

Je advokacie něco špinavého?

Každopádně nejen v Grishamově Firmě si advokáti mezi sebou tak trochu konkurují a někteří skoro soutěží o to, kdo bude v kanceláři jako první a kdo z ní jako poslední odejde. Vede je k tomu základní touha: vystoupat na samý vrchol kariérního žebříčku. Stát se ze začínajícího právníka, který mimochodem může ve Firmě zamířit už po šesti týdnech k advokátním zkouškám,  společníkem, jenž bere část zisku.

Každý rok vydělávat o něco víc, dostat se k prvnímu milionu a postupně jich mít na účtu spoustu. Samozřejmě řadu advokátů stimuluje spíše snaha pomoci spravedlnosti a právu či snaha věnovat se zajímavé a přemýšlivé práci. Ale ty peníze hrají mnohdy tu nejdůležitější roli, nebudeme si nalhávat, že ne.

Už jsme naznačili, že i kvůli Grishamově knize má řada čtenářů pocit, že je advokacie něco špinavého. Kriminální rozměr ale opravdu v naprosté většině nemívá. Na druhou stranu to, že advokáti obhajují i zločince, je přirozené. Existuje totiž mimo jiné právo na obhajobu.

To už bychom se ale dostávali k dalším rozměrům tohoto řemesla. Raději si tak přečtěte přímo Firmu, klidně i znovu, pořád stojí za to. Česky vyšla zatím naposledy v roce 2012 v Euromedia Group -Knižním klubu a v překladu Josefa Orla.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.