Práskač, nebo správný kolega? EU motivuje lidi, aby upozorňovali na nezákonná jednání firem | info.cz

Články odjinud

Práskač, nebo správný kolega? EU motivuje lidi, aby upozorňovali na nezákonná jednání firem

Českou republiku a celou Evropskou unii čeká revoluce týkající se pravidel pro oznamování protiprávního i neetického jednání firem vlastními zaměstnanci. Směrnice o takzvaném whistleblowingu nedávno prošla na evropské úrovni, česká legislativa se jí musí přizpůsobit do dvou let. Firmy budou muset například nově prokazovat, že nešikanují zaměstnance, který upozornil na jejich možné nežádoucí jednání. „Whistleblower bude navíc v případném soudním řízení chráněn před odpovědností za zveřejnění informací,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ partnerka Taylor Wessing ČR Markéta Deimelová.

Koho se nová směrnice týká?

Společností, které mají 50 a více zaměstnanců, s výjimkou firem poskytujících finanční služby, kde tato hranice neplatí. Členské státy ji mohou snížit také u ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Pro subjekty působí ve veřejném sektoru pak směrnice rovněž žádný takovýto práh nestanoví, avšak členské státy mohou zvolit analogickou úpravu s 50 a více zaměstnanci, či vynechat obce do 10 tisíc obyvatel.

Odebírejte newsletter INFO.CZ

S jakými hlavními novinkami přichází schválená úprava, pokud jde o oznamování nežádoucího jednání výše vypočtených firem a subjektů?

Tyto subjekty jsou povinny zavést takzvané ochranné mechanismy, jako jsou informační kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení a rovněž důslednou účinnou ochranu oznamujících osob, která by měla vést k zabránění odvetných opatření, jako je pozdější diskriminace či propuštění.

Oznamující osobě bude svědčit obrácené důkazní břemeno, tedy pokud podá žalobu proti odvetným opatřením, musí žalovaná společnost prokázat opak. Whistleblower bude navíc v případném soudním řízení chráněn před odpovědností za zveřejnění informací. 

Je už nutné nyní tato nová pravidla řešit, nebo by měli povinní spíše počkat na jejich provedení v české legislativě?

Už nyní doporučujeme začlenit v rámci svých compliance programů takzvané whistleblowing interní směrnice, které umožňují oznamovatelům poukázat na protiprávní jednání. Takový vnitřní předpis představuje velmi účinný compliance nástroj a může v důsledku pomoci k lepší firemní kultuře či posloužit jako obrana v případném trestním řízení. Za určitých okolností je totiž možné vyloučení trestní odpovědnosti u právnické osoby, mimo jiné se přihlíží k prevenci a správně nastaveným procesům předcházení trestné činnosti.

Mluví se o tom, že chystaný český zákon v některých ohledech evropské úpravě neodpovídal. O co jde?

Český zákonodárce sice již před rokem představil svůj vlastní návrh zákona upravující problematiku oznamujících osob a jejich ochranu, avšak tento návrh byl nedostatečný a byl po připomínkovacím řízení vrácen vládou k přepracování. Nyní již bude český zákonodárce povinen dodržet smysl a účel směrnice a přenést unijní standard ochrany whistleblowerů do textu nového zákona.

Konkrétně se tak například návrh českého zákona vztahuje na zaměstnance, státní zaměstnance, vojáky a příslušníky bezpečnostního sboru. Směrnice naproti tomu předpokládá širší okruh oznamujících osob, zahrnuje například osoby samostatně výdělečně činné, akcionáře a osoby náležející do správního, řídicího nebo dohledového orgánu podniku nebo osoby, kterým má pracovní poměr teprve vzniknout, či kterým naopak již skončil. Návrh českého zákona tedy nereflektuje širokou škálu oznamujících osob, kterou předpokládá směrnice.

Směrnice také například šířeji popisuje seznam opatření, která mohou být považována za odvetná opatření, návrh českého zákona uvádí pouze demonstrativní výčet odvetných opatření, který je užší. Rozdílů je ale více.

Podaří se podle vás dosáhnout toho, že budou zaměstnanci častěji oznamovat nesprávné chování, jehož budou svědky? Například vzhledem k vyšší ochraně?

Domnívám se, že to bude záviset zejména na správném nastavení interních směrnic o whistleblowingu a celkové firemní kultuře.

Budou podle vás i poté zůstávat oznamovatelé v těchto firmách?

Ano, s ohledem na ochranu, kterou jim směrnice zaručuje, bude whistleblowerovi svědčit v případném soudním sporu obrácené důkazní břemeno.

Říká se rovněž, že whitleblowing Češi často automaticky chápou jako „práskačství“. Očekáváte, že nová pravidla takovéto chápání věci změní?

Toto je zejména otázka příslušné firemní kultury. Dotyčná společnost by měla dát signál k tomu, že má zájem zjistit protiprávní jednání a že nechce protiprávní jednání v žádné formě podporovat.

Na jedné straně se očekává, že bude osoba whistleblowera chráněna před odvetnými opatřeními, na straně druhé se také očekává, že firma případné protiprávní jednání prošetří a v případě, že se toto prokáže, vyvodí případné důsledky. Největší překážkou v oznamování je přesvědčení oznamující osoby, že to stejně nebude mít žádný smysl, či právě obavy z možných odvetných opatření.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud