Práva už tolik netáhnou. Na Slovensku berou studenty bez přijímaček, menší zájem je i v Česku | info.cz

Články odjinud

Práva už tolik netáhnou. Na Slovensku berou studenty bez přijímaček, menší zájem je i v Česku

Práva už nelákají tolik studentů, jako v minulosti. Na právnické fakulty se dříve dostával zhruba každý desátý, dnes už jsou šance daleko vyšší. Děkani za sníženým zájmem vidí hlavně demografické příčiny – na vysoké školy totiž míří vzhledem k slabším populačním ročníkům méně lidí. Na Slovensku, kde je ještě více právnických fakult než v České republice, je situace o dost horší. Většina škol tam nabírá zájemce bez přijímacích zkoušek, což u nás zatím nehrozí.

Slováci ztrácejí zájem o práva, studovat je tak může prakticky každý. Promítá se to i v následném vstupu do advokacie, kam už rovněž nemíří tolik zájemců jako dříve.

„Od roku 2008 se už z demografických důvodů snížil počet zájemců o studium na vysoké škole o polovinu. V posledních letech klesá i zájem o právnické fakulty. Momentálně se přijímací zkoušky konají už jen na jedné fakultě, ostatní, ať již veřejnoprávní, nebo soukromé, přijímají zájemce bez zkoušek,“ říká v připravovaném rozhovoru s INFO.CZ bývalý slovenský ministr spravedlnosti a předseda Slovenské advokátní komory Tomáš Borec.

Svou roli hraje i to, že Slováci se mnohdy vydávají studovat i do Česka, olomoucká Univerzita Palackého na ně dokonce cílí ve své kampani. „Většinu tvoří studenti z České republiky, počet slovenských studentů se nám ale zvyšuje. Je to částečně i tím, že celá univerzita cílí podstatnou část uchazečské kampaně právě na Slovensko,“ říkala děkanka tamní právnické fakulty Zdenka Papoušková v našem rozhovoru.

„Fakulta má dlouhodobě převis uchazečů o studium v magisterském studijním programu Právo. V posledních pěti letech zájem uchazečů přesahuje nejméně 4,5krát počet přijímaných studentů. Konkrétně pak jde o rozmezí 1272–1703 podaných přihlášek ku 259–287 zapsaných studentů do 1. ročníku. Z toho registrujeme 14–44 uchazečů ze Slovenska,“ shrnuje Papoušková aktuální údaje.

Přes 5000 advokátů na Slovensku

Na Slovensku je přitom pět veřejnoprávních právnických fakult, což je o jednu více než v České republice. Vzhledem k počtu obyvatel tak jde o jasný nepoměr, k němuž se na Slovensku přidává i relativně uspokojený trh. „Je fakt, že trh právních služeb je relativně saturovaný. Když přichází mladý advokát, má jen málo možností. Může se stát součástí již existující kanceláře. Ale jít do toho na vlastní pěst? Na to bych si už dnes netroufl ani já sám,“ říká Tomáš Borec.

Získat na Slovensku klienta je tak podle něj v současnosti reálný problém: „Momentálně máme asi 5200 advokátů, což je na tak malou zemi moc. A skoro 2500 z nich je v Bratislavě. Jde o obrovský nepoměr. Nebráníme se tomu, aby přišli noví advokáti, ale byl bych nerad, aby se prosazovali za cenu nějakých nesprávných nebo nezákonných praktik. Řada právníků tak odchází do veřejné sféry a do firem.“ Připomeňme, že ve větší České republice působí podle údajů České advokátní komory zhruba 12 tisíc aktivních advokátů.

„Koncipientské mzdy také nejsou zrovna vysoké, zejména mimo Bratislavu a velká města. Tam se většinou dostáváme na úroveň minimální mzdy, kanceláře je nemají z čeho zaplatit. A ne každý může takto žít a to, zda jde o tři roky, nebo o pět let už nehraje takovou roli. Nemůžeme ale slevit z důrazu na kvalitu advokátních služeb, chráníme tím především klienty,“ otevírá pak šéf slovenské komory související problematiku.

Jaká je situace v Česku?

V České republice je zájemců o práva pořád dost, zrušení přijímacích zkoušek tak zatím nehrozí. „Zájem o studium sice v uplynulých pěti letech zaznamenal sestupný trend, ale podařilo se nám jej zastavit a tento rok jsme již zaznamenali opět mírný nárůst zájmu ( i díky aktivní práci se zájemci o studium), o zrušení přijímacího řízení tak rozhodně neuvažujeme,“ říká děkan pražské právnické fakulty Jan Kuklík.

„I na Právnické fakultě Masarykovy univerzity je patrný úbytek uchazečů, ale ne tak dramatický jako na Slovensku. Fakulta stále koná přijímací řízení a vybírá si mezi uchazeči. Podotýkám, že stále můžeme přijímat ty nejlepší, kteří uspějí v přijímacím řízení. Jejich počty jsou nižší než byly například před deseti lety, ale to je dáno z velké části demograficky. Přesto jsme si vědomi situace, která může nastat, a proto se snažíme studijní program zlepšovat a fakultu dělat atraktivnější,“ popisuje pak děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity Martin Škop.

A přidává se i děkan plzeňské právnické fakulty Jan Pauly: „Pokud jde o naši fakultu, přihlásilo se letos do přijímacího řízení sice o něco méně žadatelů než loni, rozdíl je však nepodstatný a lze jej připsat pravděpodobně jen na vrub vývoje demografické křivky.“

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud