V neděli si připomeneme 100. výročí vzniku samostatného Československa. Už nyní je jisté, že republika dostane výjimečný dárek - ilustrovanou Ústavu. Její autoři totiž prostřednictvím kampaně na Hithitu už tři týdny před jejím završením vybrali potřebné peníze a překonali tak hranici 120 tisíc korun. Akademie věd ČR pak chystá obrovskou konferenci, na níž budou velmi výrazně slyšet i právníci. A k prvním československým zákonům se vrátí také některé velkolepé výstavy, třeba ta v nově otevřeném Národním muzeu.
Nakladatelství Take Take Take a 82 Bøok & Design Shõp vydávají u příležitosti 100. výročí vzniku Československa Ilustrovanou Ústavu České republiky. Peníze na tisk této knihy vybralo zcela ve stylu 21. století, pomocí kampaně na Hithitu. Potřebovalo 120 tisíc korun, nyní už má na účtu ale daleko více.
Projekt navazuje na obdobnou slovenskou publikaci. Podle webových stránek nakladatelství má kniha vyjít už 24. října, podle informací na Hithitu bude k dispozici během listopadu. Každopádně půjde o zajímavý vánoční dárek, prostřednictvím kampaně lze navíc Ústavu zakoupit například i s tou slovenskou a rovněž ilustrovanou nebo třeba se stylizovanou plátěnkou.
Proč má být Ústava ilustrovaná?
„Pod grafické zpracování se podepsala grafická designérka a typografka Nikola Klímová a o obrazový doprovod se postaral ilustrátor Jindřich Janíček. Ilustrace zvěčňují přírodní krásy naší země, ale také zachycují současné dění v české společnosti, kterému dominují témata jako znečišťování krajiny, strach z cizinců nebo touha po izolaci, a staví se tím do kontrastu k ideálům, o kterých se v naši Ústavě a Listině základních práv a svobod píše a které jsou zároveň nejvyšším zákonem našeho státu,” dočteme se o nové knize na webu Hithit.
Publikace, na kterou již upozornily Lidové noviny, má na 160 stranách, které vznikají bez jakéhokoliv grantu, přiblížit nejen základní pravidla fungování České republiky, ale rovněž její místo v demokratickém světě. „Mít vlastní stát, jazyk nebo vlajku, být součástí demokratického světa, mít spojence, právní systém nebo ústavu, to všechno jsou významné věci, které zdaleka nejsou samozřejmostí, a v boji za demokratickou podobu naší země za ně mnozí zaplatili životem.
My si toho vážíme a máme pocit, že je důležité vědět, jaká práva naše země svým občanům garantuje, před kým nás ze zákona chrání a co od nás vyžaduje. To vše je obsahem Ústavy České republiky. Dosud ji však vydávali nakladatelé, kteří nedbali o její atraktivní podobu, což jsme se rozhodli změnit,” dočteme se rovněž v rámci kampaně.
Konference s téměř 200 přednášejícími
Ústav státu a práva Akademie věd ČR připravuje ke 100. výročí impozantní mezioborovou konferenci Na prahu nové doby, a to pod záštitou místopředsedy Ústavního soudu Jaroslava Fenyka. Začne už tento pátek a potrvá až do pondělí 29. října. Na konferenci budou souběžně probíhat až čtyři panely a počátky Československa, stejně jako poučení pro dnešní dny, rozebere opravdu důkladně.
S prvním odborným příspěvkem Zakotvení demokratických tradic v novém ústavním pořádku a překonání monarchické ústavní tradice rakouské vystoupí legendární právník historik a emeritní rektor Univerzity Karlovy profesor Karel Malý. S tématem Mezinárodní souvislosti vzniku samostatného československého státu později naváže děkan pražské právnické fakulty profesor Jan Kuklík.
Jedna z následných sekcí je nazvána Republika právníků? Právnické profesní světy. Emeritní ústavní soudce Stanislav Balík se svým příspěvkem „Nadvýroba“ právníků v období prvé republiky a pokusy o její řešení vrátí k tématu, které je z jistého úhlu pohledu aktuální i v současnosti.
Zajímavých sekcí bude ale opravdu mnoho a čistě právních jich je jen několik, například Nová ústavněprávní řešení ve středoevropských ústavách a praxi 20. let, Povaha práva očima středoevropské právní teorie a právní filosofie dvacátých let či Sjednocení práva. I když je vlastně otázka, jestli budou tyto panely skutečně jen čistě právní. I díky této konference je tak provázanost mezi jednotlivými humanitními vědami více než zřejmá.
Konference, na níž spolupracují i Ústav státu a práva Slovenské akademie věd, Ústav právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy, její Filozofická fakulta a také Filosofický ústav a Ústav dějin umění Akademie věd ČR, má rovněž doprovodný program v kině Národního filmového archivu Ponrepo, například v sobotu večer se bude promítat Plukovník Švec od Svatopluka Innemanna z roku 1929.
Výstavy spojené s historií práva
Pro širší veřejnost ale budou patrně přístupnější různé výstavy, které k výročí přichystala prakticky všechna muzea. Například znovuotevřená Historická budova Národního muzea nabídne pokračování Česko-slovenské/ Slovensko-české výstavy, která se na jaře konala v Bratislavě.
K vidění tam byl i originál konceptu vůbec prvního československého zákona, který mimo jiné oznamoval, že „samostatný stát československý vstoupil v život”. Papír formátu A5 popsal tužkou pozdější ministr Alois Rašín a své podpisy připojili i další Muži 28. října: Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár.
Právě po jejich stopách se mohou zájemci vydat i na dalších výstavách. Třeba díky interaktivní mapové tabuli v Muzeu hlavního města Prahy nebo v Obecním domě.
Jak silně jsou jakékoliv dějiny spojeny s těmi právními, ale dokazují i jiné výstavy. Třeba Doteky státnosti v Jízdárně Pražského hradu. Tam jsou k vidění například telegramy žádající milost pro odsouzené na smrt. V případě Heliodora Píky od jeho obhájce Rastislava Váhaly, v případě Milady Horákové od Alberta Einsteina. Se zákony ale jasně souvisejí třeba i artefakty jednotlivých prezidentských voleb. Takto bychom ale mohli pokračovat prakticky donekonečna.
