Koronavirus ovlivňuje i veřejné zakázky. Jak se zadávají během nouzového stavu?

Marcela Káňová

23. 03. 2020 • 16:00

ANALÝZA MARCELY KÁŇOVÉ | Nouzový stav, ve kterém se Česká republika z rozhodnutí vlády nachází, dopadá i na proces zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že realizace zadávacího řízení je obvykle spojena s nezanedbatelnými časovými nároky, může být jeho průběh v době krizového stavu značně ztížen. V tomto výjimečném obdobím je proto nutné hledat alternativní a zejména rychlá řešení, jak zajistit potřeby zadavatelů. Zákon o zadávání veřejných zakázek tak nabízí pro tento stav důležité výjimky. 

 

Krizový stav obecně vyžaduje adekvátní reakci, kterou často není možné realizovat bez adekvátního materiálního zajištění. Na rozdíl od soukromoprávních subjektů jsou však zadavatelé ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek povinni při uzavírání úplatných smluv postupovat zpravidla v zadávacím řízení, pro které stanoví jasná pravidla právě zmíněný zákon.

Vedle faktoru času je právě v krizovém řízení stěžejní i s ohledem na celou řadu specifických praktických obtíží. Osoby odpovědné za zadávání veřejných zakázek v rámci organizační struktury jsou například v karanténě či mezi nakaženými. Z důvodu prevence před nákazou pak není žádoucí standardní prezenční průběh hodnotících komisí či jednání se zástupci dodavatelů. Ze stejných důvodů zřejmě bude také prodloužena reakční doba na straně dodavatelů při zpracování nabídek.

Co říká zákon

Zákon o zadávání veřejných zakázek však na takové situace naštěstí pamatuje, a pokud se jedná o kvalifikovaný krizový stav podle zákona o krizovém řízení, v němž se momentálně nacházíme, pak je možné při pořizování nezbytných dodávek, služeb nebo i stavebních prací uvažovat o využití výjimky z povinnosti realizovat zdlouhavé zadávací řízení podle zmiňovaného zákona. Takový postup může být nejen přípustný, ale často i nezbytný, pokud mají být efektivně ochráněny zájmy České republiky a jejích občanů, které krizový stav akutně ohrožuje.

Konkrétně platí, že zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

Jinými slovy, pokud u zadavatele vyvstane potřeba plnění, které bezprostředně souvisí se současným krizovým stavem, může přistoupit k zadání veřejné zakázky s odkazem na výjimku (konkrétně se jedná o § 29 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek). Přitom však platí, že tato potřeba bude tak naléhavá, že jejího efektivního uspokojení nelze dosáhnout realizací standardního zadávacího řízení, a to ani s přihlédnutím k možnosti zkrácení lhůt na minimální zákonem připuštěnou úroveň. Důvod je ten, že se jedná o situaci, kterou je nutné řešit okamžitě (v řádu hodin či jednotek dnů).

Základní doporučení pro zadavatele

Zadavateli lze v takovém případě proto doporučit, aby vždy posoudil aplikovatelnost této výjimky, vymezil přesné mantinely postupu v daném případě a rozhodně si připravil nezbytné dokumenty, které souvisejí s využitím výjimky. Zároveň je důležité, aby zadavatel archivoval veškerou dokumentaci pro případ kontroly nebo pozdějšího přezkumu.

Pro úplnost je dobré vědět, že naplnění podmínek pro využití zmíněné výjimky podléhá přezkumu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě, že zadavatel tyto podmínky naplní, konkrétní postup uzavírání smlouvy již tomuto přezkumu nepodléhá.

Pokud by zadavatelé například potřebovali dodat služby nebo stavební práce, které sice nesouvisí bezprostředně s krizovým stavem, ale tato potřeba je současně důsledkem krizového stavu, mohou uvažovat o přímém zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajní naléhavosti (viz. § 63 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek). Příkladem takové situace může být případ, kdy původně „vysoutěžený“ dodavatel není schopen zasmluvněné plnění dodat a zadavatel se zadáním jinému dodavateli, který naopak v dané chvíli má dostatečné kapacity, vyhne negativním důsledkům spojeným s nečinností.

Mgr. Marcela Káňová je partnerka a vedoucí advokátka kanceláře Císař, Češka, Smutný

SDÍLET