Matzner: Pozor na jednočlenné firmy. Co dělat, když zemře jejich „otec“ zakladatel?

Jiří Matzner

ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | Jednočlenné společnosti jsou u nás stále relativně častým jevem, v němž jediný společník (vlastník) společnosti, jakožto „otec zakladatel“, zastává současně i pozici statutárního orgánu, který společnost na každodenní bázi vede a řídí. Nejčastější je takovéto nastavení u společností s ručením omezeným. Problém v jednočlenných společnostech přirozeně nastává v případě úmrtí předmětné klíčové osoby, na které chod celé společnosti fakticky závisí.

Komplikace mohou v takovém případě nastat jak s ohledem na ztrátu důvěry v budoucí chod společnosti ze strany obchodních partnerů, tak i s ohledem na případné neshody dědiců o dalším pokračování v podnikatelské činnosti společnosti. V neposlední řadě v důsledku nečinnosti a paralyzace společnosti hrozí i porušení řady jejích zákonných povinností.

Důsledky úmrtí

V případě úmrtí jednatele společnosti s ručením omezeným má valná hromada společnosti podle zákona o obchodních korporacích povinnost do jednoho měsíce zvolit nového jednatele. Problém u jednočlenných společností je však ten, že působnost valné hromady vykonává jediný společník, který je současně zemřelým jednatelem, čímž se společnost stává paralyzována bez možnosti nového jednatele jmenovat standardní cestou – tedy rozhodnutím nejvyššího orgánu.

Budou-li úředníci dál vyplácet Agrofertu dotace, riskují trestní stíhání, říká advokát Matzner

sinfin.digital