Nouzový stav je realitou. Argumentovat jím při neplnění smluv už nejde jen tak

Marcela Káňová

ANALÝZA MARCELY KÁŇOVÉ| K velmi diskutovaným otázkám, které souvisí s pandemií koronaviru, vyhlášeným nouzovým stavem a vládními opatřeními, patří dopady na dodovatelsko-odběratelské vztahy a adekvátní úprava smluvních podmínek, velmi často v podobě prodloužení či posunutí doby plnění. Obecně převládá názor, že taková změna je v zásadě možná, a to dokonce i u smluv na plnění veřejných zakázek, ovšem s odůvodněním, že se jedná o nepředvídatelné okolnosti. Platí to však i u smluv na veřejné zakázky, které jsou uzavírány nyní? Je pandemie a nouzový stav stále ještě nepředvídatelnou okolností?

Nedostatek pracovních kapacit na straně dodavatele z důvodu jejich karantény, nemožnost zajištění nezbytných dodávek v důsledku výpadku výroby v zahraničí či dokonce v tuzemsku nebo nedostatek kapacit nezbytných pro poskytování součinnosti na straně zadavatele jakožto objednatele.

To jsou nejčastější příklady okolností, které nepochybně mohou mít vliv na průběh plnění smlouvy a velmi často dodavatelům znemožnit splnění smluvních závazků v požadovaném termínu. Pro objednatele však může být právě dodržení konkrétního termínu zcela zásadní z celé řady důvodů. Právě proto je běžnou praxí pojistit si splnění určitého termínu nebo dílčích milníků smluvní pokutou. Její výše přitom nemusí být pro dodavatele nikterak zanedbatelná.

Januš: Kvůli zavřeným hranicím musí na vládu zakleknout právníci. Je nutné vidět jí do karet

sinfin.digital