Nouzový stav je realitou. Argumentovat jím při neplnění smluv už nejde jen tak

Marcela Káňová

22. 04. 2020 • 08:30

ANALÝZA MARCELY KÁŇOVÉ| K velmi diskutovaným otázkám, které souvisí s pandemií koronaviru, vyhlášeným nouzovým stavem a vládními opatřeními, patří dopady na dodovatelsko-odběratelské vztahy a adekvátní úprava smluvních podmínek, velmi často v podobě prodloužení či posunutí doby plnění. Obecně převládá názor, že taková změna je v zásadě možná, a to dokonce i u smluv na plnění veřejných zakázek, ovšem s odůvodněním, že se jedná o nepředvídatelné okolnosti. Platí to však i u smluv na veřejné zakázky, které jsou uzavírány nyní? Je pandemie a nouzový stav stále ještě nepředvídatelnou okolností?

Nedostatek pracovních kapacit na straně dodavatele z důvodu jejich karantény, nemožnost zajištění nezbytných dodávek v důsledku výpadku výroby v zahraničí či dokonce v tuzemsku nebo nedostatek kapacit nezbytných pro poskytování součinnosti na straně zadavatele jakožto objednatele.

To jsou nejčastější příklady okolností, které nepochybně mohou mít vliv na průběh plnění smlouvy a velmi často dodavatelům znemožnit splnění smluvních závazků v požadovaném termínu. Pro objednatele však může být právě dodržení konkrétního termínu zcela zásadní z celé řady důvodů. Právě proto je běžnou praxí pojistit si splnění určitého termínu nebo dílčích milníků smluvní pokutou. Její výše přitom nemusí být pro dodavatele nikterak zanedbatelná.

V případě smluv na plnění veřejných zakázek je jedna ze smluvních stran, jež je v pozici zadavatele ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, při těchto úvahách vázána i poměrně striktními pravidly tohoto zákona, které do značné míry modifikují i smluvní volnost stran.

Zadavateli neumožňuje provést podstatné změny práv a povinností, které vyplývají ze smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem, ustanovení § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), a to dokonce pod sankcí pokuty od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Příkladem podstatné změny bude v obecné rovině posouvání termínů plnění, jejichž dodržení je zajištěno smluvními pokutami.

Slovy zákona o zadávání veřejných zakázek totiž umožnění takové změny současně znamená minimálně změnu ekonomické rovnováhy ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele. Výjimku ze zákazu pak představují změny nepodstatné, které jsou povolené. Pokud ale realizaci veřejné zakázky přímo ovlivňuje nouzový stav, přichází v úvahu jiná možnost, konkrétně § 222 odst. 6 ZZVZ. Podle něho se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, dále pak nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 procent původní hodnoty závazku.

Otázkou ale zůstává, co se stane s dodavatelem, kterého si zadavatel dříve vybral ve formalizovaném zadávacím řízení, kde byly smluvní podmínky definovány již na samém jeho počátku, ale v současnosti – před uzavřením smlouvy – již platí nouzový stav. Právě proto, že existence pandemie je bohužel realitou posledních týdnů, stejně jako dlouhodobě trvající nouzový stav, můžeme konstatovat, že tyto okolnosti již samy o sobě nejsou nepředvídatelnými.

Jinými slovy – tyto smlouvy zřejmě nebude možné měnit tolik s odkazem na existenci pandemie a v jejím důsledku vyhlášený nouzový stav. Této skutečnosti by si přitom měli být vědomi nejen dodavatelé, na které dolehnou negativní důsledky obtížně proveditelného posunutí smluvených termínů v podobě smluvních pokut, ale i samotní zadavatelé.

Právě ti se tak mohou dostat do situace, kdy v konečném důsledku zůstanou bez dodavatele, pokud nebude ochoten nadále poskytovat požadované dodávky či pokračovat například v provádění stavebních prací a namísto toho bude usilovat o ukončení smluvního vztahu. Neznamená to ale, že by posunutí termínů bylo v případě těchto smluv zcela vyloučeno.

Obě smluvní strany by si však měly ještě před podpisem zodpovědně vyhodnotit, zda a nakolik aktuální situace ovlivní plnění dané smlouvy právě s ohledem na lidské zdroje, schopnost zajištění včasného plnění v návaznosti na situaci poddodavatelů, změny cen na trhu, dostupnost určitého zboží na trhu apod. Na základě takové analýzy by si dodavatel měl zodpovědět, zda ve smlouvě zakotvené termíny plnění již nyní není nereálné dodržet, nebo naopak mohou být ohroženy teprve v návaznosti na přetrvávání nouzového stavu či jiných okolností, které ještě v této souvislosti mohou v budoucnu nastat.

Zatímco v prvním případě se zdá uzavření příslušné smlouvy jako rizikové, kdy je na místě mimo jiné zvážit i odmítnutí podpisu smlouvy, ve druhém případě by nadále bylo možné spoléhat na prodloužení doby plnění (s odkazem na zmíněný § 222 odst. 6 ZZVZ). V tomto případě však budou muset existovat okolnosti, které mají původ v pandemii, resp. budou jejím důsledkem, ovšem nastanou teprve po uzavření smlouvy. V době jejího uzavření tak vyhoví požadavku, že jsou „nepředvídatelnými“.

Mgr. Marcela Káňová je partnerka a vedoucí advokátka kanceláře Císař, Češka, Smutný

SDÍLET