Problémy se splácením řeší napříč Evropou. Insolvence zmírňují v Německu, Polsku i Maďarsku

Luděk Chvosta, Barbara Kusak

09. 04. 2020 • 08:30

ANALÝZA LUĎKA CHVOSTY A BARBARY KUSAK | Česká republika není jediná, která nasazuje agresivní legislativní léčbu ekonomiky těžce poznamenané nemocí COVID-19. Vzhledem k tomu, že pochopitelně funguje určitá inspirace opatřeními z jiných zemí, je přínosné udělat si letmý obrázek o tom, jak „to funguje u sousedů“. Rozeberme si tedy některé zahraniční léčby likvidity.

Například Německo již začalo jako jeden z prvních států projednávat návrh zákona, který by měl ve svém důsledku znamenat prolomení povinnosti dlužníka podat na sebe dlužnický insolvenční návrh, a to v období až do 30. září 2020. Podle posledních zpráv by osvobození od povinnosti podat insolvenční návrh bylo v Německu podmíněno současným splněním několika podmínek. Úpadek by musel být přímým důsledkem současné pandemické situace, pročež by se mimo jiné konkrétně testovala finanční kondice dlužníka k 31. prosinci 2019 – pokud by nebyla splněna kritéria likvidity k tomuto datu, platila by zřejmě vyvratitelná domněnka, že pandemie nezapříčinila úpadek dlužníka a výjimka z povinnosti podat insolvenční návrh by se na něj logicky nevztahovala.

Dlužník by dále musel prokázat, že podnikl vážné kroky k získání dodatečného/překlenovacího financování, příp. k restrukturalizaci, a konečně by musela existovat reálná šance na úspěšné zhojení jeho finanční situace.

Polsku zatím zůstává splátkové moratorium, tj. odklad splátek vybraných kategorií specifikované množiny dlužníků, v podobném režimu, jako ještě nedávno platil v České republice, tj. na rovině nezávazného doporučení vlády, aby banky poskytovaly tříměsíční splátková moratoria, avšak pouze pokud dlužník prokáže, že jeho neschopnost splácet je v přímé příčinné souvislosti s újmou zapříčiněnou současnou pandemií. V době dokončení článku již v Polsku požádalo o odklad splátek přes 200 tisíc dlužníků.

Polsko v zákoně vydaném 31. března 2020 též zastropovalo náklady spotřebitelských úvěrů. Co se týče návrhu insolvenčního moratoria či jiných omezení, tak polské ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli připravuje návrh zákona, na základě kterého by po dobu končící tři měsíce po skončení výjimečného stavu v Polsku byla omezena povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh – přesné podrobnosti však zatím známy nejsou.

Maďarsko bylo jedním z prvních, kdo splátkové moratorium povýšilo z roviny doporučení do roviny závazného nařízení, když maďarská vláda stanovila moratorium pro úvěry právnických i fyzických osob, a to až do konce roku 2020 – tento odklad se netýká jen splátek samotné jistiny úvěru, ale i příslušenství (tj. úroků či případných poplatků).

Insolvenční omezení však Maďarsko zatím vyhlásit neplánuje – je možné, že vliv hraje i skutečnost, že dlužník v Maďarsku (na rozdíl od většiny ostatních zemí) nemá zákonnou povinnost na sebe podat insolvenční návrh, ocitne-li se v úpadku.

I v Rumunsku banky zpravidla umožňují odklad splátek, a to na základě individuálního posouzení situace dlužníka s tím, že v současnosti se projednává případné zákonné šestiměsíční splátkové moratorium. Mimo a nad rámec prozatím dobrovolné pomoci bank v Rumunsku stát nově ručí za investiční a provozní úvěry, a to do výše 90 % u úvěrů do 1 milionu RON (cca 200 tisíc euro) a ve výši 80 % pro částky vyšší. Ohledně případné změny insolvenčního režimu zatím nejsou známy konkrétní záměry.

Na Slovensku se připravuje zákon, na základě kterého by od 15. dubna 2020 platilo splátkové moratorium v délce šest až devět měsíců – jako možnou kompenzaci bankám se uvažuje o jednorázovém odpuštění sektorové bankovní daně pro rok 2020. Ohledně insolvenčních úprav byla prodloužena lhůta k podání dlužnického insolvenčního návrhu na 60 dnů, pokud úpadek nastal mezi 12. březnem a 30. dubnem.

Opatření tohoto typu pochopitelně nejsou jen středoevropskou doménou – např. v těžce zasažených Spojených státech amerických byl nedávno přijat specifický zákon, tzv. CARES Act (Coronavirus Aid, Relief and Economic Security Act), představující agregátní podporu postiženým subjektům a ekonomice jako takové ve výši dvou bilionů amerických dolarů – součástí změn je i urychlení a usnadnění reorganizace malým a středním právnickým osobám, které by na ni dříve nedosáhly (a dočasným zvýšením hranice zadluženosti, pod kterou je možno ve zkráceném řízení žádat o ochranu před věřiteli, na 7,5 milionů amerických dolarů).

Spojené království zase myslí na členy statutárních orgánů dlužníků a se zpětnou působností k 1. březnu 2020 zneplatní jinak aplikovatelná ustanovení o osobní odpovědnosti takových statutárů, když tito nepodniknou veškeré kroky k ochraně práv a postavení svých věřitelů, jak by za normálních okolností byli povinni podle anglického práva. Návrh rozsáhlejší novely úpravy právního režimu reorganizací se očekává v druhé polovině dubna.

Bylo by každopádně vhodné a potřebné, aby se česká právní úprava minimálně dále inspirovala úzkou příčinnou souvislostí mezi úpadkem dlužníka a pandemickou situací, jako je tomu v Německu, a to zejména ve vztahu k zamýšlené dočasné stopce věřitelských insolvenčních návrhů, když není jediný důvod, aby věřitel nemohl podat insolvenční návrh na subjekt nezasažený současnou situací. I přes tento a jiné rizikové důsledky úpravy zásadně dopadající na práva věřitelů zůstává pravdou, že největší šanci mají takové zásahy státu, jež působí jako navzájem propojený komplex.

Lze tedy jen doufat, že kombinace širších makroekonomických úlev spolu s úžeji zacílenými splátkovými moratorii, a to za současného rozšíření možností nouzového financování se státní zárukou a záchrannou sítí v podobě případného odkladu či pozastavení insolvencí, představuje právě takovou dokonalou bouři, kdy pozitivní celkový vliv výsledné sumy opatření bude větší než pouhý součet jejich jednotlivých částí. Zkrátka komplexní přímá i nepřímá, preventivní i následná léčba pro korporátní dlužníky v časech korony.

Luděk Chvosta je partnerem pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Noerr. Je advokátem ve státě New York, v České republice, ve Washingtonu DC a v Anglii a Walesu.

Barbara Kusak je partnerkou mezinárodní advokátní kanceláře Noerr odpovědnou za korporátní a M&A praxi ve střední a východní Evropě a německou a českou advokátkou.

SDÍLET