Právníci na koronaviru vydělají. Už teď řeší co s uzavřeným metrem či firmou v karanténě | info.cz

Články odjinud

Právníci na koronaviru vydělají. Už teď řeší co s uzavřeným metrem či firmou v karanténě

Současná koronavirová epidemie má své jasné právní souvislosti. Lidé si ujasňují pravidla v zákoníku práce a v dalších právních předpisech, někteří se pak pozastavují nad tím, zda jsou související zákazy a opatření odpovídající. Vzhledem ke vzniklé škodě či omezení pohybu může brzy dojít rovněž k soudním sporům. Z koronaviru tak mohou, cynicky řešeno, z dlouhodobějšího pohledu těžit advokáti. Řada kanceláří už nyní odpovídá na dotazy zaměstnavatelů a téma rovněž využívá ve svém marketingu a PR. Hrozící nákaza pak má své dopady také na aktuálně probíhající soudní řízení.

„Soudní jednání zůstávají mimořádným opatřením nedotčená. Svědci se z nich ovšem omlouvají, že jsou v karanténě,“ uvedl na Twitteru v úterý například člen vedení České advokátní komory Petr Toman.

Situace se bude patrně postupně zhoršovat, o krizových poradách soudů včera psal server Česká justice. Advokáti pak intenzivněji vysvětlují související pravidla, například ta spojená právě s karanténou a zákazem pořádání větších akcí. Dvě související tiskové zprávy tak už do médií rozeslala třeba kancelář Taylor Wessing. Učinila tak, jak uvádí, v reakci „na časté dotazy klientů“.

Taylor Wessing předjímá rovněž některé situace, k nimž ještě v souvislosti s postupující epidemií může dojít. Její právník David Marek tak rozebírá třeba i souvislosti případného uzavření konkrétní oblasti:

„Co by z pohledu pracovního práva nastalo, pokud by byla nařízena hromadná bezpečnostní protiepidemická opatření a došlo by k uzavření (části) města, ve které má zaměstnavatel továrnu nebo kanceláře (místo výkonu práce zaměstnance)? Vzhledem k principu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, která vychází z předpokladu zaměstnance coby slabší strany právního vztahu, máme za to, že v takovém případě by se tato situace zřejmě posoudila jako jiné překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnancům by náležela náhrada mzdy či platu ve výši průměrného výdělku.“

Pokud se ale například výrobci kvůli takovéto situaci sníží odbyt, mohou to podle Marka pocítit i jeho zaměstnanci: „Pracovní právo v takové situaci dává možnost zaměstnavateli z důvodu omezení odbytu nebo omezení poptávky po jím poskytovaném zboží nebo službách uplatnit vůči svým zaměstnancům režim tzv. částečné nezaměstnanosti. Režim částečné nezaměstnanosti je povinen zaměstnavatel dohodnout s odborovou organizací, která u něj působí. Pokud u zaměstnavatele žádná odborová organizace nepůsobí, upraví zaměstnavatel režim částečné nezaměstnanosti vnitřním předpisem. V obou případech platí, že v rozsahu, ve kterém nebude zaměstnavatel zaměstnancům přidělovat práci, náleží zaměstnancům minimálně 60 procent průměrného výdělku.“

Advokátní kanceláře také rozesílají související informace přímo klientům. Například firma Eversheds Sutherland zveřejnila na svém webu publikaci „Koronavirus - praktická příručka zaměstnavatele. I tato kancelář řeší některé situace, k nimž teprve může dojít. „V případě nepředvídatelného výpadku hromadné dopravy má zaměstnanec, který se nemohl dostat včas na pracoviště, právo na pracovní volno bez náhrady mzdy,“ píšou třeba v příručce Tomáš Procházka a Peter Perniš.

„Pokud dojde k uzavření provozovny zaměstnavatele z důvodu protiepidemiologických opatření, posuzuje se vzniklá situace jako v případě nařízení karantény (tedy zaměstnavatel platí prvních 14 dní zaměstnancům „nemocenské“). V případě uzavření provozovny z jiných důvodů budou mít zaměstnanci zpravidla nárok na poskytnutí náhrady mzdy. Zaměstnavatel může zvážit využití výše uvedených možností pro snížení finančního dopadu, jako je nařízení dovolené nebo přeplánování směn,“ dočteme se v příručce rovněž.

„Ve specifických případech nebudou mít zaměstnanci nárok na náhradu mzdy v plné výši. V případě výpadku dodávek surovin, pohonné síly nebo podobné provozní příčiny se bude jednat o prostoj s náhradou ve výši 80 % průměrného výdělku,“ uvádějí dále Procházka a Perniš.

„Zákoník práce dává zaměstnanci právo odmítnout výkon nebezpečné práce. Odmítnutá práce ale musí bezprostředně a závažným způsobem ohrožovat jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných lidí,“ najdeme pak  v příručce další informace: „Obecně v takových případech doporučujeme obavy zaměstnance vyslechnout a pokusit se společně najít řešení, které mu vyjde v rámci možností společnosti vstříc. Může se jednat třeba o možnost práce z domova, čerpání dovolené nebo poskytnutí neplaceného volna. Pokud by zaměstnanec přesto odmítl přijít do práce, jedná se o neomluvenou absenci, za které ho může zaměstnavatel postihnout. Mohou se samozřejmě objevit případy komplikovanější, které je třeba posuzovat individuálně (osoby s oslabenou imunitou, potížemi s dýcháním, nemocným srdcem, cukrovkou, těhotné atd.).“

Článek „Koronavirus z pohledu zákoníku práce" zveřejnila na svých webových stránkách například i kancelář Arrows. „Pokud bychom vzali v potaz naplnění těch nejčernějších scénářů a propukla by tzv. pandemie, je dost dobře možné, že nastane situace, kdy by vlivem hromadných bezpečnostních a hygienických opatření odpadla významná část pracovního kolektivu. Pokud by bylo nutné přerušit výrobu obchodního závodu zaměstnavatele, pak by tato situace spadala pod tzv. prostoje dle § 207 písm. a) ZPr, tudíž by všem práceschopným zaměstnancům (těm, kteří nejsou zasaženi přímo karanténou) příslušela náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,“ píše v něm advokát Jakub Oliva.

„Tento stav by však musel platit pouze přechodně, např. než zaměstnavatel znovu sežene dostatek lidí na znovuobnovení činnosti. Pokud by se jednalo o dlouhodobý jev (např. uzavření provozovny na několik měsíců), pak je na místě spíše uvažovat o jiných překážkách na straně zaměstnavatele dle § 208 ZPr. V tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši 100% průměrného výdělku,“ dodává. „Alternativou k výše uvedenému postupu je samozřejmě převedení na jinou práci (pokud lze), home-office, neplacené volno nebo nařízení dovolené. Vždy je však nutné zvažovat specifické okolnosti vašeho konkrétního případu,“ uvádí ale rovněž.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud