Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Právo v době digitální 2: Menší hráče chrání před obry úřady. Ne ale jen proto, že jsou malí

Právo v době digitální 2: Menší hráče chrání před obry úřady. Ne ale jen proto, že jsou malí

Složitá situace, panující na digitálním trhu mezi největšími technologickými obry, jako je Facebook či Google, a menšími hráči, vede Evropskou komisi k přípravě nové regulace. Právo ale umí případné spory firem řešit už v současnosti, a to prostřednictvím soutěžních úřadů. „Menší hráče by měla situace spíše motivovat. V případě pochybností by se neměli bát si na postup velkých hráčů stěžovat,“ říká například odborník na právo hospodářské soutěže Martin Nedelka.

Martin Nedelka, který je partnerem kanceláře Nedelka Kubáč advokáti, totiž argumentuje postupnými proměnami trhu: „Oblast IT se neskutečně rychle vyvíjí. To, že má dnes někdo menší postavení na trhu, nemusí zítra platit. Řada zákazníků preferuje řešení či produkty menších hráčů. Nelze tedy vyloučit, že sami zákazníci „určí strukturu trhu“ bez nutnosti veřejnoprávních zásahů. Menší hráči tak nemusí mít tak nevýznamné postavení.“

„Bavíme se o technologických trzích, které se nesmírně rychle vyvíjejí. Pro ně je typické, že ten, kdo se v určité době zdál byl neotřesitelným hegemonem určitého odvětví, musel často za několik let ustoupit novým hráčům, kteří zcela předefinovali parametry soutěže, často tím, že začali hrát na jiném hřišti, které bylo atraktivní pro zákazníky,“ říká pak Robert Neruda, partner kanceláře Havel & Partners, který dříve působil jako místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Připomíná při tom, jak vypadal trh mobilních telefonů před nástupem smartfonů nebo trh operačních systémů před nástupem cloudu.

Pokud tedy nastanou problémy, nebo pokud se to alespoň některé ze stran zdá, ke slovu mohou přijít opět soutěžní úřady, dohlížející i na férovost podnikání. „Myslím, že tato vlastnost dynamických trhů je velkou nadějí pro společnosti, které jsou dnes malé. Měly by se pokusit o změnu hřiště. No a soutěžní úřady by měly dbát o to, aby tento trvale destruktivní proces nebyl uměle narušován dnes velkými hráči. Pokud však tito bojují férovými prostředky, neměly by soutěžní úřady zasahovat, neměly by tedy malé hráče podporovat jen proto, že jsou malí,“ upozorňuje Neruda.

Co si může koupit Facebook?

A jak se právo dívá na nákupy velkých firem? Je například podle pravidel hospodářské soutěže v pořádku, když internetový obr koupí menší platformu a argumentuje tím, že jde o jiný segment trhu? „To, zda si dvě společnosti konkurují, je třeba posoudit v každém jednotlivém případě. Soutěžní právo umožňuje soutěžním úřadům zakázat spojení pouze tehdy, pokud vede k omezení soutěže na trhu, typicky vznikem nebo posílením dominance na konkrétním trhu. Naopak, není možné spojení zakázat jen proto, že se nám nelíbí, že spojením se předmětná společnost zvětšuje – velikost firmy je z pohledu soutěžního irelevantní,“ vysvětluje Neruda.

Danou situaci můžeme ilustrovat například nákupy, které dělá Facebook. „Pokud si tedy Facebook a platforma, kterou nakupuje, fakticky nekonkurují, pokud tedy jejich služby jsou z pohledu uživatelů nezastupitelné, spotřebitelé je používají z jiných důvodů, pak takové spojení opravdu může být neproblematické. Ale opět, je to komplexní otázka. Jinak se posuzují spojení zcela nesouvisejících aktivit a jinak spojení hráčů, působících na souvisejících trzích – v posléze uvedeném případě si zásah antimonopolního úřadu dovedu představit,“ dodává Neruda.

„Uvedený postup lze posoudit z hlediska kontroly fúzí a následně zneužívání dominance,“ říká pak Martin Nedelka.

Vedoucí Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity Radim Polčák v této souvislosti odhaduje nástup nové regulace: „V tomto případě se jedná o takzvanou vertikální koncentraci. Jednotlivé trhy jsou v tomto případě samozřejmě vzájemně provázané, byť mezi příslušnými komoditami není přímá závislost nebo zaměnitelnost. V energetice je tato problematika velmi rigorózně regulována a opatrně předpokládám, že podobná regulace nemine ani služby informační společnosti.“

Budou se spory mezi obry a menšími hráči řešit online?

Advokát Zbyněk Loebl, který pracuje pro kancelář PRK Partners, pak v této souvislosti připomíná právě zamýšlenou evropskou regulaci. Její pozadí popisuje takto: „Řadu let na internetu probíhá proces, kdy největší hráči mají stále rostoucí podíl na online reklamách a tím také větší a větší příjmy, zatímco podíly menších platforem na příjmech a na online reklamách stále klesají. Největší hráči tak mohou nabízet a nabízejí stále dokonalejší služby pro uživatele (založené na stále dokonalejším trackingu) a tím jednak jejich zisky dále rostou a jednak se dostávají do přímých konkurenčních střetů s menšími platformami – svými zákazníky. V těchto střetech zatím velcí hráči vyhrávají.“

Jak ale připomíná, nejde přitom jen o zpravodajství, ale rovněž o další segmenty trhu: „Menší platformy již několik let upozorňují na to, že jsou ze strany největších platforem nekale poškozovány, zejména netransparentností a nekalým upřednostňováním vlastních služeb velkých platforem, nebo služeb poskytovaných firmami se zvláštním vztahem k těmto velkým hráčům.“ Velcí hráči se na to samozřejmě dívají jinak.

Evropská komise tak začala pracovat na nové regulaci. „Proces začal zpracováním několika studií a průzkumů trhu, které potvrdily, že na tomto trhu existuje řada podezřelých jevů, včetně těch, které uvádějí menší platformy,“ rekapituluje Loebl a dodává, že regulace se bude týkat zejména transparentnosti ve vztahu k online reklamám a také k pořadí, v jakém jsou informace v prohlížeči prezentovány uživatelům, přinese také pravidla zabraňující tomu, aby velcí hráči upřednostňovali své služby vůči službám svých zákazníků.

„Zajímavé je, že komise počítá s tím, že nařízení bude nutit velké hráče, aby svolili spory s platformami řešit pomocí online řešení sporů včetně alternativních sudišť, tedy rychleji a účinněji než před klasickými soudy. To je významné, protože menší platformy tak budou opravdu moci svá práva účinně prosazovat v praxi,“ uvádí Loebl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1