Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Právo v době digitální 3: Pokud se prohlížeče domluví na blokování reklamy, může to být problém, říkají právníci

Právo v době digitální 3: Pokud se prohlížeče domluví na blokování reklamy, může to být problém, říkají právníci

V posledním příspěvku malé série o právních souvislostech digitální ekonomiky se dotkneme konkrétního problému. Některé internetové prohlížeče blokují různými způsoby reklamu, například ztišují její zvuk. Je to v pořádku? Neodporuje to například pravidlům hospodářské soutěže? INFO.CZ  požádalo o vyjádření k těmto otázkám experty na soutěžní právo či digitální ekonomiku. Takovéto jednání by podle nich mohlo být problematické například ve chvíli, pokud by se na podobném postupu firmy mezi sebou domluvily, aby diskriminovaly menší hráče.

Je z hlediska hospodářské soutěže v pořádku blokování reklam v různých internetových prohlížečích? Podle vedoucího Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity Radima Polčáka může jít za určitých okolností o zneužití tržní moci, ale spíše se podle něj může v konkrétních případech jednat o nekalou soutěž: „Konkrétně o to, co Petr Hajn nazývá zabraňovací soutěží. Osobně si myslím, že blokování reklam může mít hospodářsko-soutěžní aspekty spíše zprostředkovaně. Pokud se blokování reklam rozšíří nad práh ekonomické bolestivosti větších korporátů, vytvoří to tlak na alternativní modely monetizace internetového obsahu. Někteří komentátoři v tomto směru předvídají jako jeden z následků tlak na síťovou neutralitu - v takovém případě pak půjde čistě o hospodářsky-soutěžní problematiku.”

Připomíná pak, že v této souvislosti existuje jen málo relevantních soudních rozhodnutí: „Uživatelské omezování reklamy bylo historicky předmětem nekalosoutěžních žalob především v případech technologií umožňujících nahrávat televizní vysílání bez reklam. Aktuálně máme vlastně jen jeden relevantní případ, kdy německý Nejvyšší soud konstatoval, že vývoj a používání nástroje na blokování internetové reklamy není ve vztahu k šiřitelům reklamy nekalosoutěžním jednáním.”

Zneužití dominance?

Právně jde totiž o nesmírně složité otázky. „Bez podrobností není jednoduché odpovědět. Problém by to mohl být pouze v situaci, kdy by se na blokování reklam domluvily konkurenční prohlížeče, nebo pokud by se takového jednání dopustil dominantní soutěžitel,” říká například partner kanceláře Havel & Partners Robert Neruda, dřívější místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

„V obou případech by se však musela posoudit spousta okolností, například zda je jednání zaměřeno na vytlačení konkurence z trhu, jaké byly motivy takového kroku a jaký efekt na soutěž a spotřebitele takový krok má. Pokud se rozhodne blokovat reklamy prohlížeč, který nemá dominantní postavení, sám bez koordinace s konkurenty, není takové jednání zřejmě v rozporu se soutěžním právem,” dodává pak.

Podobný názor zastává i Martin Nedelka, partner kanceláře Nedelka Kubáč advokáti: „Blokování reklam může být problém pouze, pokud tak činí dominant. To platí například i pro cenové srovnávače a upřednostňování vlastního zboží.”

Pozor na GDPR

Advokát Zbyněk Loebl z kanceláře PRK Partners upozorňuje také na existenci nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů, známého pod zkratkou GDPR a na provázanost pravidel hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů: „On-line reklama se po určitou dobu dostává do velkých problémů, které jsou způsobené jednak obchodním formátem (on-line obsah zdarma za adresné reklamy na základě profilování uživatelů internetu) a jednak rostoucími požadavky na ochranu soukromí. Oba aspekty spolu přitom úzce souvisí.”

Od 25. května je účinné právě zmíněné evropské nařízení, které vyžaduje k monitorování chování na internetu souhlas. „To, že GDPR obsahuje takové požadavky, nevzniklo zčista jasna. Již více než 10 let, ještě před přípravou GDPR, vznikaly a od té doby na internetu působí různé iniciativy, které upozorňují na to, že on-line reklamy škodí soukromí lidí a na rozdíl od klasické reklamy nejsou nositeli tvořivosti a inovací. Tyto iniciativy již před několika lety začaly přicházet s návrhy jak on-line reklamu blokovat a rušit, viz různé ad blocking nebo DNT (Do Not Track) koncepty, které jsou mezi námi – lidmi – stále populárnější,” popisuje dále Loebl.

720p 360p
Proč: Facebook a data, která na vás má

Připomíná, že pro všechny tyto koncepty je klíčové získat podporu prohlížečů nebo velkých vydavatelů, proto s nimi komunikují a snaží se je přesvědčit o zavedení větších možností a práv pro uživatele internetu. „Právo na ochranu hospodářské soutěže je velmi úzce spojené s ochranou spotřebitelů. Podle mého názoru, pokud se browser rozhodne umožnit lidem reklamy blokovat nebo omezovat, je na uživatelích se rozhodnout, zda tyto možnosti využijí nebo ne, nevidím v tom žádná právní rizika, uvádí Loebl.

Blokování nebo omezování reklamy menších platforem největšími hráči, je ale podle něj něco jiného: „Současné problémy on-line reklamy se velcí hráči snaží vyřešit při zachování současného obchodního formátu, tedy při zachování trackingu lidí na internetu a adresnými on-line reklamami bez toho, že bychom toto předem odsouhlasovali, nebo se snaží trackování „zlidštit” tak, aby co nejvíce uživatelů své souhlasy dalo.

Nástroje k tomu jsou různé. Může se stát, že některý z velkých hráčů nesdělí svým uživatelům úplně všechny údaje, které o nich sbírá. Všichni se přirozeně snaží co nejvíce rozšířit výklad tzv. oprávněného zájmu správců osobních údajů, kdy není potřeba souhlas lidí ke zpracování jejich dat. Nebo se snaží „zmírňovat” a cenzurovat obsah on-line reklam. Teoretikové a lobisté to například v USA označují jako „trend k inteligentnějším a lidštějším on-line reklamám”. Problémem je, že obchodní formát, tedy tracking lidí, je zcela zachován, nemáme víc kontroly nad naším sledováním, když jsme on-line. Navíc to znamená, že hlavně největší hráči na internetu začínají nyní ve větším měřítku on-line obsah cenzurovat, což je významnou otázkou samo o sobě.”

Toto jednání v on-line reklamě tak může mít své právní dopady, spojené s (ne)transparentností. „Uvedu příklad: reklama, která byla stažena, může být prakticky totožná s reklamou, která byla povolena. A co když reklamy, které se povolují, jsou soustavně připravené s pomocí nástrojů, které příslušný hráč vlastní nebo k nimž má zvláštní vztah, například vlastník nástroje je jeho významným akcionářem nebo partnerem? Pak již vznikají potenciálně závažné otázky v oblasti práva nekalé soutěže a antimonopolního práva.”

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1